Špionáž placená z fondu na pomoc obětem. Polská vláda PiS sledovala opozici i vlastní členy
Polský seznam špehovaných vládních i opozičních politiků, ale taky advokátů, prokurátorů nebo i důstojníků čítá pravděpodobně desítky jmen. S dokumenty obeznámil prezidenta premiér při jednání Vládní rady. Kvůli zneužití softwaru Pegasus v Polsku povstala parlamentní vyšetřovací komise – roky poté, co Izrael odmítl obnovit Polsku licenci k používání programu právě kvůli zneužívání.
„Nedělal jsem nic protipolského. Jsem Polákem, jsem patriotem. Nevím, proč mě sledovali. Ale jestli vláda sahala po takových instrumentech proti polských důstojníkům, to se ptám, pro koho pracovala?“ zamýšlí se generál Waldemar Skrzypczak, bývalý velitel pozemních sil. Špehován pomocí izraelského programu Pegasus byl od února do května roku 2019.
Poslechněte si reportáž Kateřiny Havlíkové o špionážním softwaru Pegasus v Polsku
Za tu dobu agenti tajných služeb použili spyware v jeho telefonu nejméně desetkrát. Dozvěděl se to od novinářů deníku Gazeta Wyborcza spolupracujících s kanadskou investigativní skupinou CitizenLab.
Odmítá, že by v té době byl vyšetřován kvůli podezření z trestné činnosti. „Nebyl jsem činný ani politicky, ani v jakémkoliv byznysu. Nevím, na jakém základě soud povolil službám mě takhle sledovat.“
Povolení s odposlechy totiž musí v Polsku vydat soud. Jak soudci žádosti posuzovali a jaké podklady měli k dispozici, bude vyšetřovat jedenáctičlenná smíšená parlamentní vyšetřovací komise, která pro zkoumání legálního a nelegálního užívání softwaru Pegasus vznikla teprve v lednu tohoto roku.
Role soudů v případě nařizování použití spywaru proti konkrétním osobám je důležitá i podle Sylwie Czubkowské – novinářky specializující se na technologie, data a kyber bezpečnost. „Jde o to, že i když soudci vydali souhlas, nemuseli úplně vědět, s čím vším souhlasí, protože vydávali souhlas k operativní činnosti. To je hodně široký pojem. Může to být získávání dat od operátorů kvůli pohybu sledovaného nebo telefonním číslům, se kterými byl ve spojení.“ Soudci tak podle ní nemuseli vědět, v jakém rozsahu bude daný člověk sledovaný.
Boj s terorismem
Špionážní program Pegasus mělo v telefonu nejméně 10 lidí v Polsku. Psal i zprávy za senátora
Číst článek
Pegasus je špionážní program vytvořený pro boj s terorismem, organizovaným zločinem a mezinárodním zločinem. Z toho důvodu dokáže mnohem víc než pouhé odposlouchávání.
„Je vytvořený tak, aby prolomil zabezpečení napadených zařízení. Prochází přes zabezpečení aplikací včetně těch textových a komunikačních, dostane se ke kameře, mikrofonu a dokáže nahrávat,“ popisuje spoluautorka podcastu Techstorie rádia TokFM.
Díky Pegasusu mexická policie v roce 2016 zadržela šéfa drogového kartelu Sinaloa Joaquína Guzmana. Jiné státy ale využívaly program ke sledování novinářů, aktivistů nebo opozičních politiků. Rada Evropy vyjmenovává například Maďarsko, Řecko, Ázerbájdžán, Španělsko, Kypr a Polsko, kde Pegasus zasáhl do parlamentních voleb právě v roce 2019.
Právě v té době – době předvolební kampaně – byl sledován i generál Waldemar Skrzypczak. Za napadení svého telefonu Pegasusem vidí proto politické důvody. „Já jako veřejně známý a činný jsem mohl být považovaný za někoho, kdo bude kandidovat nebo bude někoho v kandidatuře podporovat. Já se ale politicky neangažuji,“ vysvětluje.
„Sešel jsem se ale na žádost s mnoha politiky tehdejší opozice, kteří se chtěli poradit na téma armády. Taková setkání můžu těžko odmítnout. Jsem voják. Mám znalosti a zkušenosti. A možná kvůli těm setkáním jsem byl sledovaný i já.“ Skrzypczak se domnívá, že sledováni byli i politici, například členové lidovců, se kterými se sešel.
Seznamy sledovaných
Kompletní seznam sledovaných zatím není známý. Už dříve ale skupina CitizenLab odhalila, že kromě Skrzypczaka byli sledováni další dva vysocí důstojníci. Špehovací program služby použily také třeba proti šéfovi volebního štábu tehdy opoziční Občanské koalice Krzystofu Brejzovi.
Polské volby byly nespravedlivé, tvrdí Rada Evropy. Po vládě požaduje vysvětlení použití programu Pegasus
Číst článek
Sledováni byli i politik Michał Kolodziejczak, advokár Roman Giertych nebo žalobkyně Ewa Wrzoseková, lidé z Nejvyššího kontrolního úřadu vyšetřující takzvané obálkové prezidentské volby.
Podle informací ze začátku tohoto týdne byli odposloucháváni také vlastní členové Práva a spravedlnosti, tedy strany, která v době nákupu spywaru v Polsku vládla.
„Vypadá to, že program byl zaplacený z Fondu spravedlnosti v roce 2018. To je fond, který vznikl na pomoc obětem trestných činů,“ představuje další informace plynoucí z investigativní práce kanadských a polských novinářů Czubkowská. „Protože na nákup toho spywaru vláda použila veřejné peníze určené na úplně něco jiného. Takže určitě došlo k porušení zásad financování veřejných orgánů.“
Fond Spravedlnosti spadá pod správu ministerstva spravedlnosti, které tehdy vedl Zbigniew Ziobro. Tajné služby, které Pegasus využívaly, patří pod ministerstvo vnitra. To vedl od roku 2019 Mariusz Kamiński. Jedním z jeho nejbližších spolupracovníků byl Maciej Wąsik. Oba politici byli loni v prosinci pravomocně odsouzeni za překročení pravomocí v 16 let starém korupčním případu.
Polsko v roce 2021 o licenci k Pegasusu přišlo – kvůli narušení zásad jeho používání a sledování opozice. Data získaná při špehování jsou ale dál uložená mimo Polsko, Evropskou unii – v třetí zemi, Izraeli, což podle novinářky specializující se na data představuje v současné složité mezinárodní situaci riziko jejich zneužití.
