Měl jsem pocit, že mě jehly bodají do hrdla, popisuje cestující letadla, které v Tokiu zachvátil požár
Sedmnáctiletý Švéd Anton Deibe byl se svou rodinou na palubě letadla, které v Tokiu po srážce se záchranářským letounem zachvátil požár. Stockholmský student, který vyrazil s rodinou do Japonska, aby oslavili otcovy padesátiny, popsal útěk z hořícího letadla pro The New York Times.
„Let byl příjemný až skoro do konce,“ popisuje Anton. Protože byl zasedací pořádek letadla při rezervaci v japonštině, tak mu nikdo z jeho rodiny nerozuměl, v letadle proto neseděli všichni spolu.
Na ranveji v Tokiu se srazila dvě letadla. Nehoda má pět obětí, téměř 400 lidí se podařilo evakuovat
Číst článek
Anton seděl se svou patnáctiletou sestrou Ellou nalevo vzadu. Jejich otec Jonas Deibe byl o sedm řad před nimi a matka Kristin dvě řady před nimi. V letadle bylo 379 lidí včetně posádky.
„Podíval jsem se na obrazovku před sebou a zjistil jsem, že do konce letu už zbývají pouze tři minuty. Natáhl jsem se, abych si sbalil bundu, a když jsem se sehnul, ucítil jsem, že mě levá strana obličeje nesmírně pálí. Podíval jsem se doleva a uviděl jsem oheň a kouř za všemi okny,“ popisuje Anton, který v ten moment nevěděl, že seděl zhruba v místech, kde došlo ke srážce letadel.
„Následně se letadlo začalo třást, jako kdybychom narazili na silné turbulence, vevnitř letadla bylo extrémní vedro a všechna světla, včetně těch únikových, zhasla. Jediné světlo přicházelo zleva od ohně,“ vzpomíná Anton, který si v ten moment myslel, že nejspíš do letadla narazil pták, všichni okolo něj křičeli japonsky, a tak bylo těžké se zorientovat v tom, co se děje.
Anton dál popisuje, že prvně byl kouř vidět pouze venku, ale postupně se dostal také do kabiny letadla. „Bylo to cítit chemikáliemi, měl jsem pocit, že mě jehly bodají do hrdla,“ říká.
Anton proto použil svou mikinu, aby si ochránil nos a pusu. Bylo stále těžší dýchat a všichni čekali, až někdo otevře únikové východy.
Ty byly otevřeny až o několik minut později. „Všichni jsme se ven plazili, myslím si, že se to má dělat. Táta se krčil přede mnou, sestra byla za mnou a matka následovala. Všechno to pak šlo rychle,“ vypráví Anton, pro kterého bylo následně výzvou vystoupit z letadla nouzovou skluzavkou.
„Byl to dlouhý pád,“ podotýká. Na Antonově ruce byla i při rozhovoru pro The New York Times sádra, před cestou byl totiž na operaci, a tak pro něj byl únik o něco těžší. Jakmile se s rodinou dostal z letadla ven, všichni utíkali rychle pryč. „Běželi jsme a slyšeli, jak z motoru stále prskají plameny. Chtěli jsme být rychle pryč.“
Anton vše uzavírá s tím, že to byla příšerná zkušenost. „Bylo to strašné. Připadalo mi to celé nereálné, jako bych byl v nějakém filmu.“
Ke srážce letadla společnosti Japan Airlines došlo v úterý na ranveji letiště Haneda v Tokiu. Srazilo se s letounem pobřežní stráže, který měl šest členů posádky. Pět z nich zemřelo. Všichni cestující na palubě letadla, ve kterém byl Anton s rodinou, požár přežili.
