87 procent hlasů pro Putina, hlásí ruská agentura TASS. Česko volby označilo za nedemokratické
Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování v neděli v 19.00 SEČ zveřejnila státní sociologická agentura VCIOM. Dlouholetý vládce Ruska tak podle očekávání směřuje k pátému volebnímu období. Putin nečelil žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé.
Druhé místo podle takzvaného exit pollu obsadí komunistický kandidát Nikolaj Charitonov (4,6 procenta), třetí Vladislav Davankov z parlamentní strany Noví lidé (4,2 procenta) a čtvrté lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij (tři procenta).
Tlak Putina na Rusy je dramatický. V dalších letech může zavést sociální rating jako v Číně, tvrdí expertka
Číst článek
Dalších 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum.
TASS uvedl, že účast v prezidentských volbách několik hodin před koncem hlasování překonala účast z roku 2018, jež byla 67,54 procenta. V 20.00 moskevského času (18.00 SEČ) byla 73,33 procenta.
Jde o souhrnný údaj ze všech ruských regionů kromě nejzápadněji položené Kaliningradské oblasti, kde hlasování skončilo úderem 19.00 SEČ.
Zelenskyj: Opilý mocí
„Celému světu je jasné, že tahle osoba, jak se v historii stalo tolikrát, je zcela jednoduše opilá mocí a dělá vše, co může, aby vládla věčně,“ ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o Putinovi na sociálních sítích.
Putin Rusku vládne jako prezident či premiér od roku 1999 a jeho další funkční období by trvalo do roku 2030.
Bílý dům podle agentury Reuters uvedl, že volby zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož „Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali“.
„Prezidentské volby v Rusku nejsou legální, svobodné ani spravedlivé,“ uvedlo zase polské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že hlasování se konalo „v kontextu vážných represí“ a v rozporu s mezinárodním právem také v Rusy okupovaných částech Ukrajiny.
Lipavský: Fraška a parodie
Také české ministerstvo zahraničí v neděli v reakci na volby uvedlo, že nebyly demokratické ani transparentní. „Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách,“ uvedl Černínský palác.
Kreml žádal, ať Putina volí hlavně mladí Rusové, popisuje úředník. Nátlak vytvářely firmy i univerzity
Číst článek
Česká diplomacie konstatovala, že řada prezidentských kandidátů, zejména těm, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohla kandidovat. Ruští občané podle ministerstva zahraničí neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu.
Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.
Současně ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo konání voleb na okupovaných územích Ukrajiny.
„Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny. Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva,“ napsala v prohlášení česká diplomacie.
Cílem Ruska je podle ministerstva opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil ruské prezidentské volby za frašku a parodii. Na síti X napsal, že ani během voleb se Rusko neštítilo narušit suverenitu Ukrajiny.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli na síti X napsal, že prezidentské volby v Rusku nebyly svobodné a vítěz ve skutečnosti porazil jen demokracii.
Odehrály se podle něj za situace, kdy největší potenciální rivalové nemohli kandidovat nebo rovnou skončili ve vězení. Navíc je už roky omezená pluralita veřejné debaty i svoboda médií a na volby na okupovaných územích dohlíží armáda, dodal Rakušan.
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra považuje „takzvané volby“ v Rusku za kamufláž. „Výsledek byl dopředu jasný. Možnou konkurenci Putin buď zlikvidoval, nebo ji k volbám nepustil. Nabízí se otázka, proč se tam volby vůbec pořádají. Baťuška car mandát lidu nepotřebuje. Vládne přece z vyššího principu,“ napsal.
Volby nebyly demokratické ani podle stínového ministra zahraničí a poslance za ANO Jaroslava Bžocha. Kandidáti, kteří se objevili, byli jen náhradníky a měli ukázat, že občané Ruska mají na výběr, uvedl.
„Ti relevantní opozičníci, kteří mu mohli odebrat nějaké hlasy, byli z těch voleb odstraněni už předem,“ dodal. „Celek těch voleb byl podle mého názoru nedemokratický,“ řekl Bžoch.
