Navalnyj varoval před občanskou válkou. ‚Nevidím tam subjekt, který by to zařídil,‘ uklidňuje analytik

Světoví politici považují pád letadla a Prigožinovu smrt za nepřekvapivé. Jako Putinovu pomstu je označila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, americký prezident Joe Biden nebo polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Kromě politického posilování moci má událost ale i rozměr symbolický. Ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který je režimem vězněn a týrán, varoval před vznikem občanské války.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin v dubnu 2023 při oslavě Velikonoc

Vladimir Putin v dubnu 2023 při oslavě Velikonoc | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Navalnyj tvrdí, že v Rusku je 50 až 60 tisíc bývalých vězňů, kteří nosí nášivku Wagnerovy skupiny. Kolem Prigožinovy osobnosti podle něj vznikl kult čítající až stovky tisíc vyznavačů. Podle analytika mezinárodních vztahů a bývalého diplomata Vladimíra Votápky ale není vzpoura v současné chvíli proveditelná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková

„V této situaci, kdy je ještě ruský prezident Vladimir Putin funkční a celá vertikála moci plus minus funguje, je těžký úkol vyvolat úspěšně nějaké povstání. A já tam nevidím subjekt, který by to zařídil,“ říká Votápek.

Podle něj plnil Prigožin pro obyčejné Rusy hlavně roli symbolickou. Dával jim alternativu k oficiálním stanoviskům režimu a východisko ze zoufalé situace.

Stejnou pojící funkci zastával i v čele Wagnerovy skupiny, jejíž budoucnost je nyní nejistá. „Wagnerovci nebyli nikdy naprosto jednolitou skupinou, disciplinovanou vojenskou jednotkou, která se řídí rozkazy Prigožina,“ popisuje Votápek.

Proto po smrti svého vůdce nepředstavují bezpečnostní hrozbu, spíše se dá očekávat, že budou hledat uplatnění jinde.

Politický geograf Romancov: Ruským opozičníkům včetně Navalného jde více o moc než o změnu režimu

Číst článek

„Buď přejdou do jiných soukromých vojenských společností, nebo vstoupí do armády, anebo se pokusí pokračovat v byznyse, který mají v Africe, ale bylo by pro ně naprosto nesmyslné jít do konfrontace s Putinem,“ odhaduje Votápek.

Posílení Putinovy moci

Naopak postavení Putina se ještě posílilo. „Po zabití Jevgenije Prigožina se ukázalo, že podstata státu se zase ještě trošku víc posunula k něčemu, co bychom mohli nazvat mafiánský stát, a že Vladimir Putin si tím zase upevnil pozici neomezeného a neohroženého vládce, proti kterému nikdo nemůže jít,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč.

Svoji moc opírá Putin o spolehlivou úřednickou moc a pevně nastavenou hierarchii. Vybudoval si systém, kdy se nikdo nesnaží inovovat, ale pouze vyhovět rozkazům, což není pro válečnou strategii příliš výhodné.

„Dá se říct, že současné velení není neschopné. Jsou to profesionálové. Ale požadavky Putina jsou extrémní,“ uzavírá Boháč.

Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.

Martina Mašková, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme