Ruská vakcína šest týdnů po schválení: distribuce se zpožďuje, seznam zemí pro možný export ale narůstá
V úterý 11. srpna šéf Kremlu Vladimir Putin s pompou oznámil, že jeho země jako první na světě schválila očkovací látku proti nemoci covid-19. Vakcína s názvem Sputnik V, která byla schválena ruským ministerstvem zdravotnictví ještě před začátkem třetí fáze testování, měla být podle tehdejších prohlášení ruského vedení k dispozici na konci srpna nebo na začátku září. Podle listu New York Times se ale distribuce očkovacího preparátu zpožďuje.
„Dnes ráno byla jako první na světě zaregistrována vakcína proti infekci způsobené novým koronavirem,“ prohlásil 11. srpna Putin s dodatkem, že očkování na sobě vyzkoušela i jedna z jeho dcer.
Rusko začalo distribuovat vakcínu proti koronaviru. První naočkují rizikové skupiny, v nich jsou studenti
Číst článek
Vystoupení šéfa Kremlu se záhy stalo terčem kritiky odborníků, kteří označili schválení vakcíny vyvinuté v ruském Národním výzkumném středisku Nikolaje Gamaleji bez potřebných dat ze třetí fáze testování za riskantní.
Závěrečná testovací fáze, které se obvykle účastní několik tisíc dobrovolníků, má kromě jiného odhalit případné nežádoucí účinky. Politologové, včetně odborníka Univerzity Karlovy Michala Romancova, proto krok Moskvy interpretovali jako snahu ukázat, že Rusko světový závod o vývoj vakcíny proti covidu-19 vyhrálo. Ne náhodou taky dostala název Sputnik V, který odkazuje na vyslání první umělé družice Země bývalým Sovětským svazem v roce 1957.
V den Putinova prohlášení ruská vicepremiérka Taťjana Golikovová zároveň sdělila, že by vakcinace novým preparátem mohla začít koncem srpna nebo začátkem září. Mezi prvními měli být na řadě učitelé, a především zdravotníci, protože ti přicházejí do přímého kontaktu s infikovanými lidmi.
Začátkem září pak ruské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že začalo s distribucí první šarže očkování. Do rizikových skupin, které měly být očkovány mezi prvními, byli kromě zdravotníků a učitelů zároveň zařazeni také policisté, branci nebo studenti. Mezitím odstartovala i hojně diskutovaná třetí fáze klinických testů, kterých se mělo účastnit 40 tisíc lidí – 30 z nich mělo dostat vakcínu, zbylých deset placebo.
Americký list The New York Times nicméně koncem minulého týdne poukázal na to, že očkovací kampaň v Rusku se potýká se značným zpožděním. Není ale jasné, jestli jsou důvodem omezené výrobní kapacity, anebo úřady, které očkování lidí za pomoci látky, jejíž bezpečnost zatím není zcela prokázaná, stále vyhodnocují.
Děsivé možná bylo jen prohlášení
Podle ruského ministra zdravotnictví Michaila Muraška byly do několika ruských regionů zaslány první „malé“ zásilky s vakcínou. Kdy mají být k dispozici nebo kolik lidí už bylo v Rusku novou látkou očkováno, ale neuvedl, podotýká americký deník.
Biochemik Hostomský: Koronavirus není smrtelný, vakcínu ale víc potřebují ohrožené skupiny
Číst článek
„Bohužel máme velmi málo informací,“ říká pro NY Times epidemiolog a ředitel ruské Asociace pro medicínu založenou na důkazech Vasilij Vlasov, který byl společně se svou organizací mezi těmi, kdo proti schválení vakcíny před dokončením testování protestovali.
Ruský epidemiolog zároveň upozorňuje, že je velice složité rozpoznat, kde v prohlášeních Kremlu o covidové vakcíně začíná a končí PR. „Možná se ve skutečnosti nic děsivého neděje a děsivé bylo jen to oznámení,“ míní Vlasov.
Že je používání vakcíny zatím velmi omezené, považuje za povzbudivou zprávu také ředitelka ruské Asociace organizací pro klinické testování Světlana Zavidová. I ona byla od počátku proti ukvapenému schválení vakcíny, ke kterému došlo druhý srpnový týden. Klade si ale otázku, čím je zpoždění způsobeno.
„Je to otázka omezené produkce, nebo je to spíš politické rozhodnutí?“ ptá se podle NY Times a dodává, že z jejího pohledu je samozřejmě lepší, pokud bude Sputnik V zatím používán jen pro dokončení klinických testů.
Ministr Muraško zpoždění v podávání vakcíny vysvětluje potřebou otestovat distribuční systém a také nutností vyškolit zdravotní personál.
Pochybnosti západních expertů
Varování odborníků před používáním neotestované vakcíny neutichají ani šest týdnů po jejím schválení.
Britská AstraZeneca pozastavila testování vakcíny proti koronaviru. Účastník měl zdravotní problémy
Číst článek
Podrobnosti o tom, jak testování v prvních fázích probíhalo, Rusko zveřejnilo teprve začátkem září v článku publikovaném odborným časopisem Lancet. Podle něj přitom testování probíhalo rekordně krátkou dobu na nezvykle omezeném vzorku – testy podstoupilo dvakrát 38 lidí ve dvou nemocnicích, které lékaři sledovali pouhých 42 dní. Studie nicméně uvádí, že všichni očkovaní získali protilátky a žádné citelné vedlejší účinky se prý neprojevily.
Závěry ruských vědců následně zpochybnila skupina odborníků z několika zemí, kteří se podepsali pod otevřený dopis zveřejněný na blogu italského molekulárního biologa Enrica Bucciho. Ti mimo jiné upozorňují na to, že některé uváděné hodnoty testů se podezřele opakují.
„Objevují se tam velmi podivné vzorce dat… Jsou tam duplicitní hodnoty pro různé skupiny pacientů, což takhle nemůže být,“ vysvětluje podle serveru The Moscow Times molekulární biolog, podle kterého je tak „obrovské množství duplikací“ velmi nepravděpodobné.
„Data vypadají jako z Photoshopu. Ze statistického hlediska jsou až příliš podobná a nepravděpodobná,“ dodává imunoložka Univerzity v Modeně Andrea Cossarizzová, která otevřený dopis také podepsala.
Důvěra ve Sputnik V
Navzdory pochybnostem některých západních expertů se ale začíná rozrůstat seznam zemí, se kterými Rusko údajně jedná o dodávkách vakcíny. Podle ABC News jde o nejméně 20 států včetně Brazílie, Kuby, Filipín nebo Saúdské Arábie. Na dodávce 100 milionů dávek vakcíny se Moskva v září dohodla také s Indií.
‚Jako březen ve zpomaleném záběru.‘ Nemocnicím v Madridu docházejí kapacity, zahlcené jsou i ve Francii
Číst článek
„Jestli nakonec skončíme tak, že lidé v chudých zemích dostanou neotestovanou vakcínu, je to katastrofa hlavně z etického hlediska. Zadruhé to bude mít dlouhodobé důsledky pro zdraví těchto lidí a jejich důvěru v očkování,“ varuje pro ABC News odborník americké Brownovy univerzity veřejného zdraví Ashish Jha.
Důvěra ve vakcínu ale nepanuje ani mezi obyvateli Ruské federace. Podle průzkumu státní agentury pro zjišťování veřejného mínění VCIOM více než polovina Rusů na konci srpna uvedla, že očkování novou ruskou vakcínou podstoupit nehodlá. Proti se vyslovilo celkem 52 procent respondentů. Stejný postoj přitom mnohdy zaujímají i ti, kteří mají být očkováni mezi prvními, tedy i učitelé.
„Zaprvé, je obecné známé, že kvalita tuzemských vakcín je horší než těch ze zahraničí. A zadruhé, vakcína byla vytvořena příliš rychle, což vzbuzuje obavy. Vznikla ve spěchu,“ stěžuje si podle CNN Marina Baloujevová z unie ruských učitelů. Asociace přitom odmítá, aby bylo očkování pro kantory jakkoliv povinné.
