‚S takovými médii se lidé bojí mluvit.‘ Ruský novinář popisuje práci pro web s cejchem zahraniční agent
Na seznam takzvaných „zahraničních agentů“ už ruské úřady zařadily desítky nezávislých médií, které se pro režim staly nepohodlnými z nejrůznějších důvodů. Jedním z posledních se stal nezávislý server Mediazona, pro který pracuje i novinář Jegor Skovoroda. Jak říká pro iROZHLAS.cz, udělení této nálepky ho nepřekvapilo, pro Mediazonu to ale znamená řadu problémů a hrozbu likvidace. Lidé totiž mají ze spolupráce s takovým médiem strach.
Nezávislý zpravodajský portál Mediazona, který se dlouhodobě zaměřuje především na problémy ruského soudnictví a dodržování práv vězňů, se ocitl na seznamu „zahraničních agentů“ ve středu 29. září. Rozhodnutí přišlo bez jakéhokoliv vysvětlení ze strany ruských úřadů, novináře Jegora Skovorodu ani jeho kolegy ale nepřekvapilo.
Ruskem otřásá mučení vězňů. Drastické záběry odtajnil programátor, který byl jedním z týraných
Číst článek
„Byli jsme naštvaní, ale ne překvapení. Věděli jsme, že se Mediazona může stát – stejně jako všechna ostatní nezávislá média – terčem zákona o ‚zahraničních agentech‘. Na začátku léta tomu navíc předcházelo veřejné udání na Mediazonu. Něco takového se v ruštině označuje jako ‚donos‘ a známe to hlavně ze sovětských dob,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Tímto „udáním“ se stalo červencové prohlášení Fondu obrany národních hodnot Ruska, který vyzval generální prokuraturu, ruský úřad pro dohled nad internetovým obsahem Roskomnadzor a odpovědnou komisi Státní dumy, aby věc prošetřily a rozhodly, zda Mediazonu na seznam „zahraničních agentů“ zařadit.
Maxim Šugalej, který ruský fond pro obranu hodnot řídí, ale měl už v tu dobu jasno. Pro ocejchování nezávislého webu podle něj existovalo hned několik důvodů – například odkazování na zdroje již uznaných zahraničních agentů a extremistických organizací, jako je Fond boje s korupcí opozičníka Alexeje Navalného nebo nezávislý zpravodajský web Meduza.
„Naše výzva se zakládá na celém seznamu akcí a publikací, po kterých osobně nemám pochybnosti o tom, že novináři a majitel společnosti Mediazona porušují zákon, a co je důležitější, překrucují fakta. Jinými slovy, lžou svým čtenářům o tom, co se ve skutečnosti v Rusku děje,“ uvedl tehdy Šugalej podle britské televize BBC.
‚V Kremlu neponechali nic náhodě.‘ Volby v Rusku přinesly nespočet stížností i svědectví o podvodech
Číst článek
Necelé tři měsíce po jeho výzvě se tak skutečně stalo. Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo Mediazonu na seznam zahraničních agentů, zpravodajský web novináře Skovorody ale nebyl zdaleka osamocený.
Ve stejný den se mezi onálepkovanými a pro režim nepohodlnými servery ocitla také platforma OVD-Info, která v Rusku sleduje policejní zásahy, a dalších 22 osob. Ve velké většině šlo o konkrétní pracovníky nezávislého hnutí pro monitoring voleb Golos, které úřady označily nálepkou zahraniční agent už v srpnu.
Jegor Skovoroda má zase jasno v tom, jaká je vlastně motivace ruských úřadů, které na seznam takzvaných zahraničních agentů zařadily už desítky médií a novinářů.
„Jsem si naprosto jistý, že ruská vláda usiluje o to zbavit se nezávislých médií. Nechtějí vypadat tak drsně a brutálně jako (běloruský autoritářský vůdce Alexander) Lukašenko, proto využívají toto označení zahraniční agent, místo aby posílali novináře do vězení. Jsem si ale vědom toho, že se věci mohou změnit a být ještě horší,“ upozorňuje ruský novinář.
Zahraniční agent a dopady
Rozhodnutí o zařazení Mediazony a dalších nepohodlných subjektů na seznam zahraničních agentů přišlo ani ne dva týdny po parlamentních volbách, ve kterých podle pozorovatelů došlo k řadě nejrůznějších machinací a podvodů. Důkazem se stala i série videí, která se začala objevovat na sociálních sítích už během hlasování.
Rusko před volbami rozšiřuje seznam nepohodlných. Organizace varuje před falšováním hlasů
Číst článek
Proč rozhodnutí padlo právě deset dnů po skončení voleb, si ruský novinář netroufá odhadovat. „Možná chtěli ukázat novinářům, že by se po parlamentních volbách neměli cítit v bezpečí,“ říká Skovoroda. Novinář dodává, že „logice ruských úřadů“ sice nerozumí, má ale obavy, že se seznam zahraničních agentů bude dál zaplňovat.
Už dnes na něm figuruje několik desítek médií a novinářů, z nichž velká část obdržela hanlivou nálepku během letošního roku. Jsou to například ruskojazyčný portál Meduza, stanice Dožď, investigativní servery The Insider a Vyžnyje istorii nebo zpravodajský server VTimes, který po zařazení na uvedený seznam ukončil činnost.
Označení zahraniční agent ruské úřady obecně používají pro nevládní organizace a další subjekty, které jsou financované ze zahraničí a vyvíjejí podle nich politickou činnost. Tento termín, který má z dob Sovětského svazu velice hanlivý podtext, následně musí uvádět na svých internetových stránkách i všech dalších veřejných výstupech.
Každý článek i zpravodajský web jako takový proto musí na začátku uvést následující: „Tato zpráva (materiál) byla vytvořena (nebo) šířena zahraničním masovým sdělovacím prostředkem, který vykonává funkci zahraničního agenta, a (nebo) ruskou právnickou osobou, která vykonává funkci zahraničního agenta.“
Stejné pravidlo platí i pro jednotlivce, kteří musí tento text psát například před příspěvky na facebooku či instagramu, ale také pro televize. Oznámení, že je zahraničním agentem, musí před každým pořadem na patnáct vteřin zobrazit například televize Dožď, která se na seznam dostala koncem letošního léta.
Rusko označilo nezávislou TV Dožď za zahraničního agenta. Podle kritiků je před volbami nepohodlná
Číst článek
Pro „zahraniční agenty“ ale ze zákona vyplývá řada dalších povinností. Dotčené organizace například musí každé čtvrtletí předkládat vyúčtování a podléhají mnohem častější a detailnější kontrole úřadů, než ostatní.
Podle Skovorody ale zařazení na seznam vede k ještě závažnějším dopadům, než jsou povinnosti uvedené v zákoně.
„Je to skutečně problém. Nedokážu popsat všechny, tím hlavním je ale strach. Víte, lidé se bojí mluvit nebo spolupracovat s médii, která nesou takové označení. Ostatní média zase s větší pravděpodobností nebudou chtít využívat naše informace nebo nás v textu jakkoliv zmiňovat. V takovýchto médiích se navíc firmy bojí zveřejnit svou reklamu a podobně,“ popisuje pro iROZHLAS.cz hlavní důvody, proč jim označení v praxi přináší potíže.
Ruský novinář zároveň dodává, že „na tento seznam může být osobně zařazen každý z členů našeho týmu“ a tím se život novinářů komplikuje ještě víc. To je i případ šéfredaktora Mediazony Sergeje Smirnofa a vydavatele Pjotra Verzilova, kteří byli jmenovitě přidáni na seznam ve stejný den jako celý web.
Na twitteru se k rozhodnutí ruských úřadů následně vyjádřil i Smirnof. Podle svých slov si byl jistý, že taková situace nastane, připravit se na něco takového ale nejde. „Za zahraniční agenty nás prohlašují lidé, kteří mají paláce na Západě, rodiny na Západě, offshorové účty a podobně. Jsem přesvědčen, že pravda je na naší straně,“ uvedl šéfredaktor Mediazony v twitterové příspěvku, který doprovodil i vynuceným oznámením.
Hrozba finanční likvidace
Označení „zahraniční agent“ ruské úřady rozdávají nepohodlným subjektům už téměř deset let.
Možnost označovat touto nálepkou všechny nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností, mají ruské úřady už od roku 2012. V té době totiž ruské vedení přijalo zákon o zahraničních agentech, který v následujících letech zpřísnilo hned několik novel.
Putinův režim zablokoval další opoziční média. Portály spojené s Chodorkovským v Rusku končí
Číst článek
Ta z roku 2017 například umožňuje, aby na seznam zahraničních agentů mohla být zařazena také média. Ruské úřady tímto krokem reagovaly na podobné opatření ve Spojených státech, kde dostala nálepku zahraniční agent americká odbočka ruské státní televize Russia Today a následně jí byl znemožněn vstup do amerického Kongresu.
Krátce po přijetí novely ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů celkem devět cizích médií působících na území Ruska, včetně americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda/Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
Odborníci a ochránci lidských práv následně začali stále hlasitěji upozorňovat, že zákon o zahraničních agentech slouží hlavně k zastrašování a umlčování veškeré kritiky v Rusku. V nedávném dopise určeném prezidentu Vladimiru Putinu to píší také zástupci opozičních médií, kteří tímto textem vyzvali vládu k ukončení pronásledování nezávislé ruské žurnalistiky.
„To, co se děje, má charakter kampaně, jejímž cílem je zničit nevládní média a vyvinout tlak na konkrétní novináře,“ uvádí dopis, který zveřejnily například opoziční zpravodajské servery Novaja Gazeta, Meduza, ruský Forbes nebo televizní kanál Dožď. K „anulování“ zákona o zahraničních agentech ostatně vyzývá také nedávno založená online petice, kterou podepsaly desítky tisíc lidí.
Nový ruský zákon o ochraně politiků před urážkami už zasáhl některá média. Zablokoval jim stránky
Číst článek
Nálepka „zahraniční agent“ totiž pro dotčená média znamená nejen značná administrativní omezení, ale také hrozbu vysokých pokut i finanční likvidace. Například stanici RFE/RL úřady letos vyměřily hned několik pokut, které postupně narostly na více než 200 milionů rublů (přes 60 milionů korun), protože nálepkou „zahraniční agent“ publikované materiály náležitě neoznačuje.
Že se kvůli zařazení na seznam může ocitnout na „pokraji přežití“, v prohlášení varuje také vedení Mediazony. Stigma zahraničního agenta totiž může web připravit o inzerci i podporovatele, kteří na chod nezávislého serveru pravidelně přispívají. Z toho má obavy i Jegor Skovoroda, i když zatím v redakci pozorují spíše opačný efekt.
„Dnes vidíme naopak velké posílení podpory a jsme za tuto pomoc strašně vděční, těžko ale můžu předvídat budoucnost. Pokud úřady rozhodnou, že je nezákonné finančně podporovat Mediazonu a další ‚zahraniční agenty‘, pak budeme muset náš crowdfunding ukončit,“ říká ruský novinář na závěr.
