Posílila krajní pravice i krajní levice. Střed oslabil. To jsou hlavní závěry z víkendových voleb do Salcburského zemského sněmu. Kromě druhého místa pro Svobodnou stranu Rakouska, které potvrzuje její konstantně vzrůstající podporu, zaujal především bezprecedentní výsledek komunistů. Ti skončili čtvrtí se ziskem 11,7 % hlasů, v samotném městě Salcburk jsou s téměř 22 % hlasů druzí. Pomohl jim zejména důraz na dostupné bydlení.

Salcburk 7:06 25. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mozartovo město a spolková země, která jej obklopuje, je spolu se sousedním Tyrolskem tradiční rakouskou lidoveckou baštou. Křesťanští demokraté (ÖVP) i tento víkend potvrdili silnou regionální pozici, volby v Salcbursku jsou ale jinak pro tradiční strany pravého i levého středu porážkou.

Vítězná ÖVP ztratila sedm procent, oslabili i sociální demokraté z SPÖ, Zelení a liberální NEOS. Poslední jmenovaný subjekt dokonce ze Salcburského zemského sněmu vypadl. Nahradili je poprvé v salcburské historii komunisté (KPÖ).

Jejich zisk 11,7 % voličských hlasů je zcela bezprecedentní i proto, že KPÖ posílila z naprosto nicotných 0,4 %, které získala před pěti lety. Takový výsledek neodhadovaly ani předvolební průzkumy, které pracovaly s podporou komunistů na úrovni 5 %.

„KPÖ podle naší analýzy získávala voliče téměř od všech ostatních stran. Nejvíce od SPÖ, Zelených a NEOS. Trochu i od lidovců,“ popsal pro Der Standard výzkumník zabývající se volebním chováním Christoph Hofinger.

Je potřeba nezůstat neutrální tváří v tvář zlu, řekl Zelenskyj v rakouském parlamentu. Populisté odešli

Číst článek

Voliči komunistů svou volbu deníku Kurier vysvětlovali například tím, že chtěli potrestat vládní strany za nečinnost (na zemské úrovni vládli lidovci, Zelení a NEOS, na celorakouské lidovci a Zelení). Dále zmiňovali, že KPÖ myslí na nejchudší obyvatele. Hlavním tahákem komunistů byl ale důraz na dostupné bydlení.

Regionální podpora

S tím už ostatně několik let pracují komunisté ve Štýrském Hradci, kde jejich Elke Kahrová drží pozici starostky. Po předloňském úspěchu, když právě tam zvítězili, nyní podle Kurieru komunisté ukázali, že už nejsou jen regionálním fenoménem. Jejich dalším cílem budou celorakouské volby v příštím roce.

V těch se jim zadařilo naposledy v 50. letech, od voleb 1959 je ale Rakousko bez komunistů v celostátním parlamentu.

„Volební výsledek je silným signálem, že lidé chtějí jinou a poctivou politiku. Politiku, která konečně řeší extrémně drahé náklady na bydlení a ceny energií. Politiku, která zabrání tomu, aby mnozí lidé měli navzdory práci příliš málo na živobytí. Politiku, která zajistí, že žádné dítě nebude vyrůstat v chudobě. Volební výsledek je tak zároveň varovným výstřelem pro zavedené strany: místo výmluv se musí vážně zabývat problémy a výzvami,“ uvedl volební lídr KPÖ Kay-Michael Dankl.

Komunistický úspěch v Salcbursku je přitom překvapivý i z toho pohledu, že jde o bohatou a ekonomicky silnou spolkovou zemi. V devítimilionovém Rakousku je sice území se svými 560 tisíci obyvateli třetí nejmenší, co se týče HDP na obyvatele je však alpské Salcbursko nejbohatší spolkovou zemí. V roce 2018 šlo o hodnotu 52,4 tisíce eur oproti 51 tisícům ve Vídni.

Podle žebříčku Indexu lidského rozvoje (Human development index) je Salcbursko na druhém místě těsně za Vídní.

Rakouská neutralita prochází kvůli válce na Ukrajině zkouškou. O moc se navíc hlásí radikální svobodní

Číst článek

Pro komunisty nikdy nešlo o region, kde by se jim významněji dařilo. Svůj doposud nejlepší výsledek, kterým byl zisk 3,8 % hlasů v prvních poválečných volbách v roce 1945, se jim letos podařilo ztrojnásobit.

Pokud o některé rakouské spolkové zemi lze mluvit jako o komunistické baště, tak jde o Štýrsko, které je jediným dalším regionem s účastí poslanců KPÖ v zemském sněmu, již zmíněná Kahrová také od podzimu 2021 vede štýrskou metropoli a druhé největší rakouské město Štýrský Hradec.

Rostoucí svobodní

Kromě krajní levice posílili i jejich pravicoví protějšci. Na rozdíl od úspěchu komunistů se ale další nárůst svobodných z FPÖ očekával.

I díky víkendovému výsledku jsou už svobodní v šesti z celkem devíti rakouských spolkových zemích druhou nejsilnější stranou. Kurier připomněl také to, že jsou jedinou stranou, která ve všech čtyřech posledních zemských volbách vždy posílila.

Výsledek ze Salcburska navíc může přinést po Horním a Dolním Rakousku už třetí pravicovou zemskou koalici svobodných s lidovci. To by mohlo naznačit prostor pro další spolupráci na celostátní úrovni.

Lidovci jsou nyní jedinou stranou, která vládnutí se svobodnými nevylučuje. Podle Kurieru se už lidovci mentálně připravují na to, že po parlamentních volbách v roce 2024 bude právě koalice s FPÖ tou nejživotaschopnější variantou.

Chuť po moci

Radikální partaj se navíc nyní vyhřívá na čele průzkumů. Znovuzvolený prezident Alexander Van der Bellen však vzkázal šéfovi FPÖ Herbertu Kicklovi, že by jej v případě vítězství ve volbách sestavením vlády nepověřil. Řekl, že by svými kroky nepodporoval „protievropskou stranu, která neodsoudila válku Ruska proti Ukrajině“.

Vazby na Kreml zavřely rakouské exministryni v rodné zemi dveře, přesto Putina nadále podporuje

Číst článek

Podle Lukáše Novotného z Purkyněho univerzity v Ústí nad Labem skutečně opět přichází doba, která může návratu svobodných k exekutivní moci nahrávat.

„FPÖ funguje ve vlnách. Čas od času si sáhnou k vládě, ať už na zemské, či spolkové úrovni. Poté se kvůli nějakým vyjádřením nebo kauzám diskvalifikují a po několika letech zase zmátoří,“ popsal pro iROZHLAS.cz před časem cykly svobodných.

Poprvé se svobodní k moci dostali, když byli v letech 1983–1987 součástí spolkových vlád se sociálními demokraty. Po obratu k radikálnější politice pod vedením předsedy Jörga Haidera zůstali na čas izolovaní v opozici. V letech 2000–2007 se pak podíleli na vládnutí spolu s lidovci. A po dalších deseti letech byli mezi lety 2017–2019 součástí vlády Sebastiana Kurze.

Jejich poslední účast ve spolkovém kabinetu ale skončila velkým skandálem, který dostal přízvisko Ibiza-gate. Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache na tajné nahrávce z Ibizy nabízel veřejné zakázky údajnému ruskému oligarchovi výměnou za pomoc s převzetím moci v zemi.

Jakub Grim, Ladislav Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít