Kromě druhého místa pro radikální FPÖ zaujal především bezprecedentní výsledek komunistů. Ti skončili čtvrtí se ziskem 11,7 % hlasů, v samotném městě Salcburk jsou s téměř 22 % hlasů druzí.
Snaha nestranit a být v lecčems druhým Švýcarskem v kontextu války na Ukrajině naráží na své limity, kdy se v řadě svých postojů Rakousko dostává do konfliktu se zbytkem Evropy.
I druhá vláda Sebastiana Kurze nevydržela celé čtyřleté funkční období. Po korupčním skandálu se musel
35letý šéf ÖVP kancléřského postu vzdát, aby zemi nehrozil pád vlády a další předčasné volby.
Česko-rakouské vztahy podle analytičky však může nadále ovlivňovat rakouské odmítání jádra. Do roku 2030 chce země mít sto procent energie z obnovitelných zdrojů.
„Málokdy se mi nedostává slov, ale dneska to tak je,“ prohlásil v neděli navečer 33letý Sebastian Kurz. Svobodní naproti tomu zřejmě zamíří do opozice.
Předmětem vyšetřování je i podezření na zpronevěru firmami, které stranám poskytovaly dary. Čtyřstránkový pokyn k vyšetřování byl vydán na konci května.
Rakousko až do jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z lidové strany (ÖVP). „Kurz může ze situace těžit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička Zuzana Lizcová.
„Původci videa se Strachem možná chtějí před eurovolbami demaskovat pravicové populistické strany v Evropě, které jsou velmi vlivné kromě Rakouska i v řadě dalších zemí,“ říká Zuzana Lizcová z FSV UK.
Rakouská vláda ohlásila plán zakázat šátky na základních školách už loni v dubnu. Zakázat je chce také ve školkách, ale ty provozují jednotlivé spolkové země, a krok by tedy vyžadoval změnu ústavy.
V rozhovoru s rakouským časopisem Profil bývalý belgický premiér Verhofstadt řekl, že ho rakouský kancléř „velice zklamal“ a že už jej „nepovažuje za proevropského politika“.
Rakousko má novou vládu: zástupci Rakouské lidové strany a Svobodné strany Rakouska složili v pondělí do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu.