Tempo změny klimatu děsí vědce. V řadě zemí proto už rozvíjí produkci energie z obnovitelných zdrojů
Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uruguay si jen s nimi vystačila celých pět měsíců. A Velká Británie spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou aspoň některé dílčí pro klima dobré zprávy za rok 2023. Ten byl jinak suverénně nejteplejší v měřené historii. Lidstvo se v něm – zatím snad jen na chvíli – přiblížilo podle vědců kritické hranici průměrného oteplení planety.
Německu vypnulo své jaderné elektrárny, přesto už má tedy víc než polovinu energie z jiných než fosilních zdrojů.
Má to několik důvodů včetně poklesu spotřeby elektřiny celkově v zemích EU, dobrých podmínek pro výrobu větrné energie, ale kromě toho v Německu loni instalovali meziročně rekordní kapacitu solárních elektráren, z toho polovina vznikla na střechách jednotlivých domácností, uvádí německá Asociace solárního průmyslu.
Česko zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Doháníme zbytek Evropy, říká ředitel Solární asociace
Číst článek
Nizozemsko za posledních pět let ztrojnásobilo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) na 50 procent, v Portugalsku to bylo loni přes 60 procent atd. Celá Uruguay jela na OZE nepřetržitě od 1. července do konce listopadu, a to hlavně díky větru. K dalším obnovitelným šampiónům patří třeba Keňa nebo americký stát Jižní Dakota.
V Česku loni výrazně zrychlil rozvoj výroby energie ze slunce. Podle dat Solární asociace se v Česku loni postavilo přes 80 tisíc nových fotovoltaických elektráren, hlavně na rodinných domech, ale i třeba na střechách firemních budov.
Skoro 40 procent energie se ale v Česku stále vyrábí z uhlí a jeho spalování patří k hlavním příčinám narušení stabilního klimatu. Svůj plán ochrany klimatu na další roky dostalo Česko před Vánocemi od Evropské komise k přepracování, mimo jiné s tím, že naplno nevyužívá potenciál pro rozvoj OZE.
Švihlíková: Velký důraz na obnovitelné zdroje je kontraproduktivní. Česko opouští své silné stránky
Číst článek
V dohodě skoro 200 zemí z klima konference v Dubaji je cíl globálně ztrojnásobit kapacitu OZE do roku 2030. I díky jejich rozvoji by podle analýzy webu Carbon Brief mohly už letos kulminovat roční emise skleníkových plynů Číny, což by bylo celosvětově významné. Ale ten celosvětově zrychlený rozvoj má stále překážky, mimo jiné třeba to, že dotace uhlí, ropy a plynu stále výrazně převyšují podporu OZE z veřejných prostředků.
Jak plyne třeba z loňského jakéhosi vysvědčení za plnění Pařížské dohody, svět stále míří k překročení těch kritických hranic oteplení – byť to při dnešním počasí může znít podivně, ty dlouhodobé trendy jsou jasné.
