Turecko před volbami. ‚Erdogana vnímá část lidí jako toho, kdo zemi vrátil na mapu světa,‘ říká analytik

Za deset dní se v Turecku konají parlamentní a prezidentské volby. Nejvíc podpory mají dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan a Kemal Kiliçdaroglu, za kterým stojí hned šest opozičních stran. Tématem voleb jsou i miliony uprchlíků ze Sýrie. „Každý říká, že je potřeba je postupně poslat do bezpečných částí Sýrie. A jde o to, jak tuto zátěž v právním rámci citlivě, ale efektivně řešit,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik Břetislav Tureček.

Praha/Ankara Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: Český rozhlas

Stávající prezident Erdogan, který je coby prezident a premiér u moci už 20 let, i jeho vyzyvatel Kiliçdaroglu mají v průzkumech zhruba 45 procent hlasů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková

„Ukazuje se, že velkou roli můžou hrát menší kandidáti, kteří sice mají preference v řádu pár procent, ale tím, že chtějí kandidovat, tak hlavním kandidátům odebírají procenta, která by byla potřeba k vítězství už v prvním kole,“ upozorňuje zahraničně politický analytik Tureček, který vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Erdogan má podle něj svoji stálou voličskou základnu. „Je konzervativní, na Západě se jeho islamistický nátěr přeceňuje. V očích mnoha Turků je tím, kdo vrátil zemi na geopolitickou mapu světa. V polarizované společnosti ho volí i lidé, kteří jsou ochotní mu prominout nějaké neduhy,“ přibližuje analytik.

Kdo je muž, který se v květnu postaví Erdoganovi? ‚Části opozice přijde málo výrazný,‘ míní turkoložka

Číst článek

Na neduhy ale ukazuje opozice. Turecké ekonomice se nedaří, loni přesahovala inflace 80 procent. Podle kritiků vláda nezvládla ani pomoc lidem po silném zemětřesení v únoru. Navíc prezident Erdogan postupně posílil prezidentský systém na úkor pravomocí vlády a parlamentu.

„V roce 2016 Erdogan ustál pokus o vojenský převrat. I když to z jeho pohledu bylo legitimní, tak to využil jako záminku k tomu, aby zúčtoval s opozičními skupinami, nepoddajnými akademiky, soudci, důstojníky v armádě a podobně,“ připomíná Tureček a dodává:

„Také vlna teroristických útoků, kterým Turecko v posledních letech čelilo, dala prezidentovi do rukou argumenty, názory a záminky k neliberálním a nedemokratickým postupům, z našeho pohledu.“

Tureček připomíná, že Erdoganovým zetěm je Selçuk Bayraktar, technologický ředitel firmy, která vyrábí špičkové drony, které pomáhají Ukrajině ve válce proti Rusku. I to by mohlo prezidentovi ve volbách pomoci.

Prezidentská předvolební kampaň v Turecku, jeden z kandidátů Kemal Kilicdaroglu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jeho vyzyvatel, Kemal Kiliçdaroglu, před několika dny veřejně prohlásil, že patří k alsvitům, šíitské náboženské skupině. Většina Turecka je ale sunnitská, upozorňuje analytik.

„Nemyslím, že zrovna toto by mu uškodilo v očích voličů, ale průzkumy v tuto chvíli ukazují, že výsledky budou nesmírně těsné a půjde o jednotlivé procentní body. Takže i toto může hrát roli,“ dodává Tureček.

Miliony uprchlíků

Jedním z předvolebních témat je pomoc uprchlíkům ze sousední Sýrie. V osmdesátimilionovém Turecku jich žijí téměř čtyři miliony a mezi nimi jsou i lidé z Iráku, Íránu a Afghánistánu.

Puč řídila vláda, Erdogan to věděl. Turecký opozičník rozvířil debatu o pozadí nezdařeného převratu

Číst článek

„Když došlo k dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem, tak Ankara začala těmto lidem bránit v cestě do Evropy. Za to dostala dvakrát tři miliardy eur (v přepočtu přes 141 miliard korun). To nebyly dary prezidentovi, ale peníze na infrastrukturu, kterou Turecko uprchlíkům poskytuje. Přesto to je jen zlomek jejich skutečných potřeb,“ připomíná Tureček.

Pro zemi v ekonomické krizi a s vysokou inflací tito lidé představují další zátěž.

„Každý říká, že je potřeba je postupem doby poslat do bezpečných částí Sýrie. Promigrační strany teď v Turecku nemají místo ani šanci. A jde o to, jak tuto zátěž v právním rámci citlivě, ale efektivně řešit,“ hodnotí Tureček.

„Erdogan v uplynulých letech vytvářel jakési nárazníkové pásmo na severu Sýrie. Byl za to kritizován, že je to ilegální invaze, ale on tvrdil, že Turecko není okupant, jen tam chce vytvořit prostor a buduje tam tisíce domů, aby se minimálně část Syřanů mohla vrátit do své země,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Zita Senková, opa, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme