Jak reálný je vstup Ukrajiny do NATO, o který opět žádá prezident Volodymyr Zelenskyj? „Přijetí země do aliance je reálné, ale určitě rychlé nebude,“ říká v Pro a proti na Českém rozhlasu Plus vedoucí stálé delegace parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO a poslanec Jiří Horák z KDU-ČSL. Vojenský analytik z estonské Baltic Defence College Lukáš Dyčka souhlasí, že se tak jednou stane, ale rozhodně ne nyní.

Pro a proti Praha 9:19 6. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Žádost je vzkaz jednak občanům Ukrajiny, že země chce jít na Západ a vyjednávání s Ruskem o nějaké neutralitě je nemožné,“ odhaduje politik. „Také jde o vzkaz do Moskvy, že tato nebude už moci zasahovat do vnitropolitických záležitostí Ukrajiny, která si nenechá diktovat budoucnost Kremlem.“

To, že jde o gesto, potvrzuje i analytik. „Ale možná to gesto přeceňujeme, protože Ukrajina i NATO vědí, že to není reálné ani urgentní, jak se to Ukrajinci snaží prezentovat. Navíc to nejspíš nebylo konzultováno s aliancí a spíše jí to přidělává problém. Musíme nyní říkat, že Ukrajinu přijmeme, ale také dávat najevo, že teď to nejde, ale i tak zemi podporujeme.“

„Nelze ani očekávat, že názor na vstup Ukrajiny do NATO bude jednotný mezi jednotlivými členskými státy,“ soudí Horák. „Východní státy včetně nás budou členství vnímat především pozitivně, na rozdíl od Německa nebo Francie.“

„Ruská elita dnes říká, že je ve válce s NATO, ale ruská populace tomu nevěří. Ve chvíli, kdy by Ukrajina dostala slíbeno členství v dohledném horizontu, tak by to znamenalo, že ruská elita říká pravdu a mobilizační efekt na Rusy bude obrovský. To Ukrajina nechce, protože nepotřebuje motivované ruské vojáky,“ vysvětluje Dyčka.

Ten připomíná, že právě ruské elity Ukrajinu v alianci nechtějí. „Tím, že slíbíme Ukrajincům členství v NATO, tak si zavíráme možnost k jakémukoliv jednání nejen se současnou elitou v Moskvě, ale i s tou, kterou doufáme, že Vladimira Putina nahradí.“

Problematický slib

„Musíme si také klást otázku, co dělala Evropa či NATO posledních 15 let. Rusko si permanentně kladlo nějaké požadavky a my jsme permanentně ustupovali. Je legitimní, aby Rusko určovalo, který z jeho sousedů bude v NATO? Kdyby Lotyšsko nebo Estonsko nebylo v alianci, jaká by asi byla jejich pozice? Takže nároky Ukrajiny na členství jsou legitimní,“ tvrdí poslanec.

Dyčka upozorňuje, že ukrajinské vojáky dobře zná. „Mají stále velké mezery, které alianční vojáci nemají. Tedy umí dobře bojovat, ale to neznamená, že civilní kontrola ozbrojených sil bude fungovat dobře. Navíc má ukrajinská armáda velké množství ruských špehů, kteří představují bezpečnostní riziko.“

Ukrajina žádá o urychlené přijetí do NATO. ‚De facto jsme cestu do aliance už prošli,‘ řekl Zelenskyj

Číst článek

Podle analytika je slib přijmout Gruzii a Ukrajinu z roku 2008 problematický. „Nevím, jestli je rozumné slibovat něco, co NATO nechce splnit. Podobnou zkušenost máme z Evropské unie, která dlouhodobě slibovala Turecku, že ho přijme. Nestalo se a vidíme, jaké následky to má. Takže možná než dáme nějaký slib, je lepší rozmyslet, jestli jsme schopni ho v dohledném horizontu splnit,“ doporučuje Lukáš Dyčka.

„Válečné konflikty mění situaci,“ dodává poslanec. „Co nebylo představitelné před rokem, dnes představitelné je. Před rokem by nás nikoho nenapadlo, že Švédsko a Finsko budou tak rychle vstupovat do NATO.“

„Jestli současný konflikt skončí, tak si skutečně umím představit, že jednání nastanou. S jakým časovým horizontem nelze říct, ale snaha Ukrajiny do aliance vstoupit bude velmi silná,“ předpovídá Jiří Horák (KDU-ČSL).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít