‚Lidí je tu mnohem méně než posledně.‘ Reportáž z Vuhledaru, jednoho z nejostřelovanějších míst

Nejtěžší boje za svobodu teď ukrajinská armáda svádí v Donbasu, kam po ústupu z Chersonu vrhla svá invazní vojska Ruská federace. Kritická je situace v hornickém městě Vuhledar a jeho okolí. Ani tam se ale civilní život úplně nezastavil.

Tento článek je více než rok starý.

Od stálého zpravodaje Vuhledar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijíždíme do města Vuhledar, které je jedním z nejostřelovanějších míst na Ukrajině. Vedle Bachmutu je tady z vojenského hlediska asi nejhorší situace. Ruská armáda se stále pokouší město dobýt. Částečně už se podařilo obsadit sousední vesnici Pavlivka. Ale situace je tady mimořádně nejasná. Přesto i zde zůstávají lidé žít.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž z Vuhledaru, jednoho z nejostřelovanějších míst na Ukrajině. Na místě natáčel zpravodaj Martin Dorazín

Ukrajinská humanitární křesťanská organizace vedená Olegem Tkačenkem sem pravidelně, prakticky každý den, vozí základní potraviny. Dnes cibuli, brambory, pitnou vodu, kávu a chléb.

Město se od mé poslední návštěvy dost změnilo, k horšímu. Je tady více rozstřílených a rozbombardovaných domů, mnohem více kráterů na cestách, zbytků raket a další munice.

Potkávám Světu, Ritu a jejich sousedky, které rychle vyběhly před dům pro humanitární pomoc. S sebou jsme tentokrát přivezli méně potravin, ale zato náklad poněkud důležitější, a to jsou kamínka a roury, aby to lidem nekouřilo doma a mohli si to vyvést sklepním oknem ven.

‚Nejhorší není nedostatek jídla, ale zima.‘ V ostřelovaném Bachmutu žijí bez elektřiny už měsíce

Číst článek

Lidí už je tady mnohem méně než při mé poslední cestě, ale pořád zůstávají. Paní Světlana mi vysvětluje, že nemůže žít někde za dva až tři tisíce, když pronájem bytu stojí 12 tisíc hřiven, což je asi 8000 korun. Takové peníze nemá, proto zůstává tady.

Většinu času tráví ve sklepě, někdy doma. Lidé tady hodně potřebují benzin nebo naftu do generátoru, kterými si nabíjejí telefony. Když tu není signál, jak mohou telefonovat? Podle Světlany tu občas signál je, ale musí vylézt nejméně do devátého patra nebo nejlépe na střechu, což se nedá dělat, když silně ostřelují. Mezitím slyšíme výstřely z pozic obránců Vuhledaru, záhy ale přichází i odpověď z ruské strany.

Ptám se paní Světy, co by teď ze všeho nejvíce potřebovali. Odpovídá, že asi mír a přežít tuhle zimu. Pak už to snad bude lepší.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme