Boje o Bachmut a Soledar jsou nejkrvavější od začátku války, řekl šéf kanceláře Zelenského
Boje ukrajinských a ruských vojáků o kontrolu nad Soledarem a Bachmutem na východě Ukrajiny jsou těmi nejkrvavějšími od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V rozhovoru s agenturou AFP to ve středu řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ukrajina by podle něj mohla ještě letos vyhrát válku, pokud jí Západ dodá více zbraní – zejména těch s dosahem více než 100 kilometrů.
„To, co se teď odehrává ve směru na Bachmut a Soledar, je ten nejkrvavější scénář této války... Hodně krve, hodně dělostřeleckých soubojů, hodně kontaktních bojů, momentálně zejména v Soledaru,“ uvedl Podoljak a poznamenal, že okolí těchto měst na severu Doněcké oblasti je momentálně místem nejprudších bojů z celé fronty.
Nejtěžší boje na frontě. Rusové v Soledaru změnili taktiku, učí se od Ukrajinců, říká zpravodaj
Číst článek
Ztráty v oblasti jsou podle Podoljaka zejména vojenské, protože ve městech už žije pouze minimum civilistů. Situace se tak liší od ruského obléhání přístavu Mariupol na jaře loňského roku, které si podle odhadů Kyjeva vyžádalo životy desítky tisíc lidí.
„Je to nejkrvavější s výjimkou nepřetržitého ostřelování Mariupolu. Pokud jsme v Mariupolu měli 90 procent civilních obětí, v Soledaru a Bachmutu to jsou vojáci,“ řekl Podoljak.
Ukrajinské vojenské ztráty neupřesnil, Rusko ale podle něj v oblasti od léta přišlo o 10 000 až 15 000 vojáků. „Máme ztráty, výrazné ztráty, ale pro Rusko to jsou zcela mimořádné ztráty,“ uvedl Podoljak. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo loni v únoru, od poloviny srpna pak čelí ukrajinské protiofenzivě. Moskva utrpěla několik tvrdých porážek na jihu a severovýchodě země, což podle AFP Kreml donutilo mobilizovat statisíce záložníků bez větších zkušeností.
Doněcká fronta
Bachmut, strategicky významný dopravní uzel, a sousední město Soledar jsou jediným místem fronty, kde jsou ruské síly stále v ofenzivě, dodává AFP.
Rusku by se teď příměří hodilo. Západ a Ukrajina si ale nepřeje, aby Moskva nabrala dech, věří analytik
Číst článek
Aby Ukrajina dokázala nad Ruskem vyhrát, potřebuje více západních zbraní, zopakoval Podoljak v rozhovoru předchozí výzvy ukrajinských představitelů. Finanční, vojenskou i humanitární pomoc Kyjevu poskytují mimo jiné státy Evropské unie, USA, Kanada či Británie, a to včetně slíbených moderních obranných systémů, raketometů, dronů či munice.
„Pouze střely s doletem přes 100 kilometrů nám výrazně pomohou urychlit osvobození území, a povedou ke konci války ještě letos,“ uvedl Podoljak.
Zbraně s dlouhým dosahem podle něj umožní ukrajinským silám zasáhnout ruské muniční sklady, které Moskva přesunula daleko od fronty na okupovaných územích. Poradce zároveň ubezpečil, že tyto střely Kyjev nepoužije k útokům na ruské území.
„Na Rusko nezaútočíme. Vedeme výhradně obrannou válku,“ uvedl a dodal, že bez masivních dodávek od Západu může válka trvat ještě „desítky let“.
Ukrajinci nyní mají k dispozici americké raketomety HIMARS s dosahem 80 kilometrů a jejich francouzské ekvivalenty LRU s dosahem okolo 70 kilometrů. Od Spojených států Kyjev žádal raketové systémy ATACMS s dostřelem 300 kilometrů, to ale Washington odmítl.
Mezi priority Kyjeva patří také dodávky dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, bezpilotní letouny schopné provádět útoky hluboko na nepřátelském území a protiletadlová obrana včetně německých samohybných kanónů Gepard.
