Ukrajina vrhne na bojiště do čtyř měsíců svou masu vojáků, ujišťuje analytik. Potřebuje ale další techniku

Munice, jejíž nákup iniciuje Česko, může vydržet Ukrajině na zhruba pět měsíců, odhaduje pro Český rozhlas Plus analytik Lukáš Dyčka z Univerzity obrany. Kyjevu chybí pomoc Spojených států amerických a Rusko se navíc postupně učí ničit západní techniku. „Je potřeba se připravit, že Rusové zasáhnou i proti stíhačkám F-16, až je Ukrajina dostane. Nejsou to nejmodernější verze, jsou zhruba na úrovni některých ruských letounů,“ přibližuje Dyčka.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští vojáci na frontě u Bachmutu

Ukrajinští vojáci na frontě u Bachmutu | Foto: Inna Varenytsia | Zdroj: Reuters

Ani technologie nemůžou podle ukrajinských generálů vykompenzovat ty velké masy vojáků, které pravděpodobně v dohledné době vrhne na bojiště Rusko. Je podle vás nevyhnutelné, že dojde k průlomu, respektive k zhroucení fronty?
Nemyslím, že je to úplně nevyhnutelné. Koneckonců Ukrajina se připravuje mobilizovat další vojáky snížením odvodního věku. Jsem přesvědčený, že do zhruba tří čtyř měsíců se Ukrajincům povede na frontu dostat větší masu vlastních vojáků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak pomáhá NATO Ukrajině a je samotná Aliance připravená na válku s Ruskem? Odpovídá analytik Lukáš Dyčka

To, co ale sami nemohou kompenzovat, jsou technologie a munice. Ale zdá se, že v této oblasti se Aliance, respektive někteří její členové odhodlávají k větší pomoci.

Byť je tedy situace teď kritická, tak přece jenom existují náznaky na určité zlepšení.

Je ale pravda to, co říkají ukrajinští generálové? Že Západ posílá zbraní málo a pozdě. A současně že Ukrajina udělala během konfliktu chyby a že všechny síly vrhla do protiofenzivy a nevybudovala něco ve stylu Surovikinovy linie a teď musí budovat zákopy a minová pole pod palbou?
Ano, ale to je samozřejmě realita války. Napadená strana má vždy větší motivaci dobývat a osvobozovat zpátky své území. Známe to od první světové války a pokračovalo to tak i v ostatních konfliktech.

‚Nesestřelit ruskou raketu nad Polskem byla chyba.‘ Moskva potřebuje jasnou reakci na svou provokaci

Číst článek

Poptávka jak ukrajinské společnosti, tak západních spojenců po tom, aby Ukrajina nějaký útok provedla na podzim roku 2023, tady byla. To znamená, že tlak na ukrajinskou armádu byl vyvolaný zčásti politicky a zčásti společensky.

Souhlasíte, že zpoždění ve spojeneckých dodávkách pomáhá Rusku v tom, že ono se už z dosavadního průběhu konfliktu poučilo a je schopné ničit i pokročilou západní techniku, jako jsou raketomety HIMARS nebo střely Shadow Storm a podobně? A že by Rusové mohli zasáhnout i proti stíhačkám F-16, až je Ukrajina dostane?
Ano, samozřejmě, to se stane. Je potřeba se na to připravit a nebýt potom z toho překvapení. Je to zkrátka realita.

Konec konců ani stíhačky F-16, které Ukrajina dostane, nejsou zdaleka ty nejmodernější verze. Budou to verze, které jsou v podstatě generačně úplně na úrovni či částečně pod úrovní některých ruských letounů. Nejsou to zázračné zbraně, které by ten konflikt zvrátily a vyhrály. Je to prostě další masa vojenské techniky, kterou Ukrajina dostane.

Na základně NATO v Litvě cvičí čeští dělostřelci. V mezinárodní spolupráci trénují bojové střelby

Číst článek

Myslíte si – kdyby americký Kongres schválil pomoc, kterou zatím blokují republikáni, a současně uspěly česká a další iniciativy – že by se podařilo frontu alespoň stabilizovat? Aby Rusové nepostupovali dál k ukrajinským městům, jak varuje prezident Volodymyr Zelenskyj?
Dá se říci, že česká iniciativa s nákupem munice bude mít jednoznačný efekt, byť to samozřejmě není dlouhodobé řešení. Ale podle propočtu spotřeby munice se dá říct, že to může situaci stabilizovat na přibližně pět měsíců. Neříkám, že to bude bez potíží, ale bude to poměrně snadnější než teď.

Mnohem větší problém je samozřejmě americká pomoc. Všichni, od Ukrajinců až po nás, tušíme, že právě blokování americké pomoci víceméně zpomaluje průběh bojů na frontě ze strany Ukrajiny. Řekl bych, že to je kritický problém.

Pomůže v téhle situaci to, co zmiňoval na Plusu velvyslanec při NATO Jakub Landovský –  zástupci členských zemí Aliance se dohodli, že koordinace vojenské a veškeré jiné pomoci Ukrajině povede přes samotnou Alianci? A nikoliv přes Spojené státy, jak to bylo doposud?
To nedovedu úplně posoudit. Koneckonců ta iniciativa zatím není natolik dobře rozpracována, aby byly jasné všechny kontury.

Každopádně je poměrně viditelné, že je to reakce na neúplně předvídatelné chování Spojených států, respektive na obavy, které přichází s jejich prezidentskými volbami. Neboli tak jako tak přemýšlet o přenesení váhy a důrazu na Alianci.

Nicméně detaily jsou zatím natolik vágní, že podle mě není možné je dosud zhodnotit.

Rusko proti NATO?

Jak se celá Aliance posunula v přípravách na možný konflikt s Ruskem? Je NATO dostatečně soudržné?
Ano, poměrně výrazně. Soudržnost bývá samozřejmě vždycky problémem, ale není teď tak velikým, jak některá média ráda uvádí.

Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik

Číst článek

V současné době je soudržnost na relativně vysoké úrovni, a to v porovnání třeba s obdobím těsně před vypuknutím konfliktu na Ukrajinu.

A co se týče posunu příprav na případný konflikt s Ruskem – já si nemyslím, že je to akutní hrozba v řádu měsíců a možná ani po několik nejbližších let. A to vzhledem k tomu, jak jsou pozornost, materiály a zdroje Ruska v současnosti spotřebovávány na Ukrajině.

To vědí alianční plánovači a ví to i národní plánovači. Horizont několika let je pro národní státy v Alianci zvládnutelný tak, aby se dovedly připravit. Tyto přípravy běží poměrně výrazně. Vidět je to i v České republiky při pohledu na výdaje na obranu, na poměrně masivní nákupy a investice.

Tomáš Pavlíček, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme