Západ by měl zbrojit, odzbrojovací dohody jsou cáry papíru. Na silného si agresor netroufne, říká historik

Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik Jan Rychlík. „Emmanuel Macron řekl správnou věc. Musíme o takové možnosti uvažovat. Doufejme, že to nebude nutné, ale vyloučit se to nedá,“ říká v Osobnosti Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Rychlík

Hostem Osobnosti Plus byl spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny a historik Jan Rychlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

„Už jen tyto úvahy ukazují, že svět stále vnímá Ukrajinu jako součást ruské sféry. Přece nejde o vyslání vojsk do Ruska, ale na Ukrajinu. Samozřejmě – pokud o to Ukrajinci požádají,“ dodává historik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

„Je to samostatný a svéprávný stát, takže má právo pozvat si na své území jakákoli vojska. Nemusí se nikoho ptát, a nejméně Rusů. Já se taky neptám souseda, jestli si mohu na návštěvu někoho pozvat. Jde o vnitřní záležitost,“ pokračuje.

Možnost vyslání pozemních sil NATO zmínil francouzský prezident v rámci únorových pařížských jednání o pomoci Ukrajině.

„Západní státníci tady propásli vzácnou příležitost mlčet, protože by Vladimira Putina znejistěli.“

Jan Rychlík

„Západní státníci tady propásli vzácnou příležitost mlčet, protože by Vladimira Putina znejistěli. A ne hned ,vytrubovat do světa‘, že nic podobného neuděláme. Navíc ukazují i naši nejednotnost,“ hodnotí Jan Rychlík.

„Asi by nešlo o vyslání bojových jednotek – to by narazilo na obrovský odpor uvnitř jednotlivých států, což si vnitropoliticky nemůže dovolit asi žádný stát v Evropě,“ doplňuje s tím, že by mohlo jít o výcvik ukrajinských vojáků, případně o údržbu západních sofistikovaných zbraní.

„Osobně doufám, že na to nakonec dojde. Koneckonců, když je tak ,proti srsti‘ to, aby tam byli vojáci, mohou tam odjet ti samí lidé, ale jako civilisté.“

EU musí zbrojit

Nejméně další dva roky. Rusko má stále dost zdrojů na financování bojů, varují tajné služby

Číst článek

Pokud chceme, aby válku Ukrajina vyhrála, musíme podle Rychlíka změnit chování:

„Ukázalo se, že Evropa není na takovou situaci připravena a v podstatě je odzbrojená, protože nemá dostatečné vojenské síly. Ukázalo se i to, že všechny odzbrojovací dohody jsou k ničemu. Jsou to cáry papíru a do budoucna nejde jít stejnou cestou.“

Co by tedy Západ měl podle něj udělat? „Řeknu to třemi slovy: zbrojit, zbrojit a ještě jednou zbrojit. Protože jedině vojenská síla dokáže agresora odstrašit. Jsem přesvědčený, že kdyby Ukrajina byla dobře vyzbrojená, tak si to Putin toho 24. února 2022 rozmyslel.“

„Ten, kdo si myslí, že je silný, tak si na toho, o kom si myslí, že je slabý, troufne. Na silného to neudělá. Je dobře, že se teď státy trochu probudily a navyšují svou zbrojní výrobu. Samozřejmě že Ukrajině je potřeba dodat víc zbraní, především střeliva – jen nevím, jestli už není pozdě. Tedy doufám, že není. Hlavně nesmíme zanedbávat i vlastní obranu,“ zdůrazňuje Jan Rychlík.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu v úvodu článku. 

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme