Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu, řekl na návštěvě v Donbasu Lipavský

Ukrajinci musí mít právo si sami zvolit, zda budou patřit k Západu. Uvedl to v pondělí český ministr zahraničí Jan Lipavský při návštěvě takzvané linie dotyku v ukrajinském Donbasu. Linie od sebe odděluje ukrajinská vládní vojska a proruské separatisty ovládající od roku 2014 některé oblasti na východě Ukrajiny. V pondělí Lipavský předal zemi balíčky s první pomocí.

Charkov (Ukrajina) (Aktualizováno: 21:34 7. 2. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se svým slovenským a rakouským protějškem Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se svým slovenským a rakouským protějškem Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem | Zdroj: Twitter Yevhen Perebyinis

„Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ řekl Lipavský při návštěvě kontrolního bodu u města Stanycja Luhanska.

‚Jedeme vyjádřit solidaritu.‘ Šéfové diplomacií Česka, Slovenska a Rakouska odletěli na Ukrajinu

Číst článek

„Máme historickou zkušenost, když k nám vtrhla v roce 1968 cizí vojska. Ukrajina zažívá podobnou zkušenost teď,“ dodal ministr. Podle něj nelze dopustit, aby se historie opakovala.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu na Ukrajině. Moskva popírá, že má v plánu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.

Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme za svého člena Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Balíčky první pomoci

Lipavský v pondělí v Kyjevě symbolicky předal zástupcům ukrajinského Červeného kříže balíčky s první pomocí. Do ukrajinské metropole jich vládní speciál přivezl dohromady 500.

Nynější dodávka pěti stovek balíčků s první pomocí předchází větší zásilku, které bude na Ukrajinu přepravena později. Celková cena budoucí zdravotnické pomoci má podle dřívějších informací českého ministerstva zahraničí dosáhnout 3,6 milionu korun.

Takzvané traumasety obsahují mimo jiné škrtidlo, obvazy, dezinfekci, chirurgické roušky či podložky proti prochladnutí. Dobrovolníkům mohou posloužit při kurzech první pomoci pro obyvatelstvo. Na jejich sestavení se podíleli dobrovolníci z českých nevládních organizací.

Ředitel ukrajinského Červeného kříže Maksym Docenko při předání balíčků uvedl, ukrajinská strana dostala od svého českého protějšku příslib dodávky celkem 2500 balíčků. To podle něj vystačí pro téměř všechny dobrovolníky, kterých organizace eviduje zhruba 3500.

„V případě pohromy nebo eskalace situace je to obrovská pomoc,“ řekl s odkazem na nynější spekulace o chystané invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

„Jsem velmi rád, že tato pomoc pomůže. „Doufám, že nepůjde o lidmi způsobenou událost,“ poznamenal Lipavský s tím, že i na takovou eventualitu je však třeba být připraven.

Česko poskytuje Ukrajině humanitární a rozvojovou pomoci od událostí v roce 2014, loni dosáhla 74 milionů korun. Například darované české sanitky sehrály důležitou roli při evakuaci obyvatel z oblastí bojů na východě země.

Solidarita v době tlaku

V přilbě a balistické vestě si český ministr společně se svým slovenským a rakouským protějškem Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem udělali obrázek o vojenské a humanitární situaci v Donbasu v doprovodu gubernátora ukrajinské Luhanské oblasti Serhije Hajdaje.

Lipavský dříve uvedl, že svou cestou na Ukrajinu chce vyjádřit s východoevropskou zemí solidaritu v době ruského tlaku. Návštěvou linie dotyku podle něj Česko demonstruje, že stojí za Ukrajinou a podporuje její územní celistvost.

Na Ukrajinu míří traumasety Českého červeného kříže. Balíčky váží půl druhého kilogramu

Číst článek

Vztahy Kyjeva a Moskvy jsou nepřátelské od roku 2014, kdy protesty svrhly ukrajinského proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu, kteří vyhlásili dvě separatistické „lidové republiky“ v Luhansku a Doněcku. Boje na východě Ukrajiny si dosud vyžádaly 14.000 životů.

Ve Stanycji Luhanské vznikl v roce 2019 neformální „hraniční“ přechod mezi separatistickou Luhanskou lidovou republikou a zbytkem ukrajinského území. Denně po nově postavené lávce přes řeku Severní Doněc projde oběma směry v průměru 2000 lidí. Dříve to bývalo v některé dny i 17 000.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině ve vysokém tempu. Dnes pobývá v Kyjevě šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země v úterý.

V tento den přiletí na Ukrajinu prezident Emmanuel Macron, který bude v doprovodu ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme