,Vláda připravila mnoho rodičů o možnost mít děti.‘ Polsko mění postoj k umělému oplodnění in vitro
Neplodnost se v Polsku týká tří milionů lidí, uvádí Polská společnost pro reprodukční medicínu a embryologii. Přesto tamní vláda v roce 2016 zrušila program na financování metody mimotělního oplodnění. Poté, co opozice získala po parlamentních volbách v říjnu většinu, návrh zákona o obnově financování in vitro se do Sejmu vrátil. Od příštího roku půjde na metodu z veřejného rozpočtu půl miliardy ročně.
„Tehdy to byl takový moment, na který nezapomenu,“ vzpomíná Karolina Klimowiczowá na rok 2016. „Seděli jsme u paní doktorky v ordinaci a bavili se o metodě in vitro. A já vůbec nevěděla, kolik to může stát, jen jsem tušila, že hodně. Tak jsem se paní doktorky zeptala, jestli to ještě někdy bude stát hradit. A ona řekla, že neví, že je to taky politika,“ popisuje pro Radiožurnál.
V roce 2016 se vlády po vítězství ve volbách ujala konzervativní strana Právo a spravedlnost, která okamžitě zrušila program na financování léčby neplodnosti a metody in vitro. Odůvodnila to nedostatkem peněz i etickou problémovostí metody. PiS pak v následujících letech spíš podporovala metodu založenou na podrobném sledování cyklu žen a podpoře obnovy reprodukčního zdraví.
Karolině se kvůli několika zdravotním problémům dlouhé roky nedařilo přirozeně otěhotnět a neúspěšně skončilo i několik pokusů o umělé oplodnění jinými metodami. Jak říká, od svých 25 let ví, že trpí endometriózou.
„Ta může otěhotnění komplikovat. Diagnostiku jsme ale absolvovali oba – já i můj muž. Ukázalo se, že mám i problém se štítnou žlázou. Testy byly opravdu rozsáhlé a na konci paní doktorka řekla, že je čas na in vitro,“ přibližuje svou situaci.
,Hodně párů není rodiči‘
Dnes má malou dcerku – Kiaru, které je 5,5 roku a její početí Karolina považuje za ohromné štěstí. Nejen proto, že byla metoda oplodnění v jejím případě úspěšná hned napoprvé, ale také proto, že si léčení s manželem mohli dovolit. V době, kdy Karolina proceduru podstoupila, už nebyla hrazená státem. Jak ale upozorňuje, mnoho lidí takové štěstí nemělo.
Výsledky přišly dva dny po zákroku, partner měl syfilis. ‚Nikdo se se mnou nebavil. Proč?‘ zlobí se pacientka
Číst článek
„Hodně, opravdu hodně párů dodnes není rodiči. Kvůli tomu, že přes osm let stát in vitro nepodporoval. Nemohly si dovolit podstoupit tu proceduru, pokračovat v ní. To bylo osm ztracených let. Ty děti se mohly rodit, mohly být šťastné, měly by sedm, pět let, možná rok. Ale vláda mnoho rodičů o takovou možnost připravila.“
Přitom čas je při léčbě neplodnosti jedním z klíčových faktorů, jak vypráví Marta Górna, předsedkyně nevládní organizace Nasz Bocian, která se od roku 2002 zabývá podporou léčby neplodnosti a podporou adopce.
„Neplodnost je nemoc, ve které každý ztracený půl rok, rok snižuje šanci na oplodnění. Lidé trpící neplodností navíc platí stejně jako ostatní lidé zdravotní pojištění a mají stejné právo z něj čerpat. Teď jsme měli nespravedlivých osm let, kdy se pacienti dělili na ty, kteří můžou být léčení a kteří nemůžou. Neplodné páry se dělily na ty, které si léčbu mohou dovolit, a které ne.“ Podle Górné materiální zajištění nemůže ovlivňovat právo mít děti a stát se rodiči.
Peníze od samospráv
V uplynulých osmi letech převzaly podporu umělého oplodnění některé samosprávy – města, okresy, vojvodství. Téma před říjnovými parlamentními volbami medializoval případ z města Lodž, kde si Právo a spravedlnost pronajalo stadion na velké stranické setkání s voliči.
Téma umělého oplodnění
Server iROZHLAS.cz vydal na přelomu listopadu a prosince petidílný seriál k umělému oplodnění. Tématu se věnuje také Kateřina Hrochová v novém dokumentu České televize Reprodukce 2.0. Ke zhlédnutí je na webu ČT iVysílání.
Starostka města Hanna Zdanowska z Občanské platformy poté oznámila, že peníze z pronájmu půjdou na financování programu na podporu in vitro ve městě. Právo a spravedlnost, jehož předseda Jaroslaw Kaczyński tuto metodu považuje za řízený mnohonásobný potrat, následně od pronájmu upustilo a setkání přesunulo jinam.
Organizace Nasz bocian, tedy Náš čáp mimo jiné podporovala občanské iniciativy, které nakonec vedly ke vzniku novely zákona o financování in vitro. Její projednání ale do podzimu blokovala maršálka Sejmu Elżbieta Witeková z Práva a spravedlnosti. A tak se zákon do jednacího sálu dostal až s výměnou složení Sejmu, v němž většinu získala koalice Občanské koalice, Třetí cesty a Levice.
29. listopadu Sejm novelu zákona přijal, přestože se o její zamítnutí snažil poslanec Grzehorz Braun z krajně pravicové Konfederace.
„Pro mě to byl znovu velmi důležitý moment. Ten den, kdy jsme byli v Sejmu a zákon prošel. Protože ta otázka, kterou jsem položila doktorce v její ordinaci v roce 2016, najednou měla svou odpověď. A to pozitivní,“ podotýká Karolina Klimowiczowá.
Miliardy na in vitro
Podle zákona ministr zdravotnictví bude muset každý rok vyčlenit na financování metody in vitro minimálně půl miliardy zlotých, tedy více než 2,7 miliardy korun, jak vysvětluje Górna.
„Ministr bude muset program zachovávat, bez ohledu na jeho názor na in vitro. A proto je ten zákon tak důležitý, protože nebude záležet na tom, kdo bude vládnout za čtyři nebo za osm let. Ten program bude pokračovat,“ říká Marta Górna s tím, že zákon má předejít tomu, aby se opakovala situace z roku 2016.
Práce „Čápa“ tím ale nekončí. Nadále je totiž v Polsku potřebná osvěta ohledně umělého oplodnění. Rodiče podstupující metodu in vitro, ale i děti počaté touto metodou jsou totiž často vystavováni ostrakizaci a dehumanizaci.
„Je to strašně bolestivé. Nasz bocian nedávno zveřejnil kampaň, ve které vystupovali rodiče i děti, které se narodily díky in vitro. To jsou dnes už teenageři, i starší. A když tam vypráví, že o sobě slyší, že jsou produkty, že jsou horší. To je podle mě něco strašného, co by nemělo mít ve společnosti místo a mely by za to padat ohromné pokuty,“ zdůrazňuje Klimowiczová.
Páry podstupující léčbu neplodnosti a procedury pro umělé oplodnění podle ní naopak potřebují podporu a porozumění. Celý proces je velmi dlouhý a psychicky i fyzicky náročný. Vyšetření navíc musí podstoupit jak muž, tak žena. Testy totiž neplodnost často odhalí právě u mužů.
S porozuměním se ale páry často nesetkají ani ve své rodině. „Znám takové, které ani svým příbuzným nemohli říct, že in vitro podstupují,“ doplňuje Klimowiczová.
Učebnice o ,produktech‘
Sama se s kritikou osobně nesetkala. Její rodiče, prarodiče Kiary ale v okruhu svých známých ano. Karolina si totiž v průběhu procedury založila kanál na videoplatformě YouTube a profil na sociální síti Instagram. Tam jako mama.invitro vysvětluje, popisuje a boří předsudky. Dělá to, co jí v době léčení chybělo.
Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
Číst článek
Otevřeně o umělém oplodnění mluvila i v polských médiích, a to se ne vždy setkalo s pochopením. S kritikou si sice umí poradit, upozorňuje ale, jak je to zraňující hlavně pro prarodiče dětí počatých díky in vitro. V generaci seniorů jsou totiž odsudky velmi citelné.
„Debata o in vitro se v Polsku pořád točí kolem etiky, a to negativní do diskuse dodávají hlavně pravicoví politici, ale také katolická církev. Je to hodně zajímavé, protože jinak má tato metoda mezi lidmi vysokou podporu. Společnost ji přijímá,“ vysvětluje Górna.
„Tu občanskou iniciativu na vznik novely zákona, který Sejm přijal, podepsalo půl milionu Poláků. Podle průzkumných společností, které zadávaly takové ankety, in vitro podporuje více než tři čtvrtě Poláků. Ale i tak je debata strašná, hlavně zraňující,“ dodává.
V minulém roce se v médiích objevil návrh učebnice, který schválilo ministerstvo školství vedené Przemysławem Czarnekem z Práva a spravedlnosti, kde byly děti počaté metodou in vitro označené za produkty a u toho byla otázka, kdo bude milovat takto vyprodukované věci. Učebnice byla určená studentům lyceí.
Úlohu v negativním smýšlení o mimotělním oplodnění hraje i církev. K nepodepsání zákona vyzval prezidenta Andrzeje Dudu například polský arcibiskup Stanislaw Gądecki. Prezident ale zákon podepsal a Polsko tak pravděpodobně od června příštího roku bude umělé oplodnění procedurou in vitro opět proplácet.
