Pět otázek a odpovědí: rozhodnutí Nejvyššího soudu otevírá dveře regulaci potratů ve Spojených státech

Proč je návrh klíčový? Americká potratová politika se opírá o precedent z případu Roe vs. Wade, který povoluje zákrok do 25. týdne těhotenství. To se ale představitelé Nejvyššího soudu snaží zpochybnit, jak vyplývá z uniklého dokumentu. Pokud ke změně dojde, zvítězí tlaky konzervativců, které jsou v zemi patrné už roky, shodují se experti. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na pět základních otázek.

Otázky a odpovědi Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

‚Zastavte stíhání potratů‘

‚Zastavte stíhání potratů‘ | Foto: Evelyn Hockstein | Zdroj: Reuters

Co by rozhodnutí znamenalo?

Jednalo by se o zásadní a bezprecedentní ústavní změnu. Uniklý dokument zveřejněný serverem Politico se vztahuje k návrhu, o němž soudci hlasovali už v únoru.

„Návrh představuje nelogický a emotivní projev, který staví stranou právo ženy na svobodné rozhodnutí,“ míní lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albertová, která pochází z Kalifornie, nyní žije v Česku. „Je to bezprecedentní. Týká se to práv žen, to znamená, že se to týká poloviny amerického obyvatelstva. A dotýká se to všech i bez ohledu na zařazení do politického spektra,“ komentovala pro iROZHLAS.cz.

Bezprecedentní rozhodnutí. Nejvyšší soud Spojených států chystá návrh na zrušení práva na potrat

Číst článek

V textu, pod kterým je podepsaný konzervativní soudce Samuel Alito například stojí, že rozhodnutí z roku 1973 (případ Roe vs. Wade, pozn. red.), jež dává rozhodovací precedent, je od začátku špatně a mělo by být zrušeno. Právo rozhodnout o potratu by se podle něj mělo vrátit z federální úrovně na jednotlivé státy. 

V posledních letech se totiž státy ovládané republikánskou vládou snažily o zavádění zákonů, které by potratové právo omezovaly. Odvolací soudy je však následně zrušily právě kvůli rozporu s precedentem, upozornil list The New York Times.

„Pokud rozhodnutí projde, bude to pouze tečka za tím, co veškeré konzervativní státy už učinily,“ předpokládá aktivistka Albertová.

Amerikanista Jan Hornát z Institu mezinárodních studií Univerzity Karlovy zdůrazňuje, že z hlediska ústavního práva jde o pravomoci federalismu – čili o to, jaké pravomoci mají připadnout jednotlivým státům a jaké vládě. „Nejvyšší soud tímto říká, že otázky potratů řeší státy a federální ústava neposkytuje ochranu práva ženy na potrat,“ komentoval.

Kolika států by se to dotklo?

Poloviny z padesáti. Přijetí návrhu a rozhodnutí soudu by mělo okamžitý dopad a nejspíše by rozdělil Spojené státy. „Potraty by (tam) byly buďto ilegální, nebo výrazně omezené,“ předpokládá Hornát. Především by se jednalo o státy ovládané republikány. 

🇺🇸 #EtatsUnis : 26 états interdiraient l'#avortement si l'arrêt #RoeVWade était annulé
👉 bit.ly/3ybXGOk

14:24 – 03. 05. 2022

180 140

V první skupině by byly ty, které potraty poskytují, jako například Kalifornie, která plánuje ústavní dodatek na ochranu práva na potrat. Druhou by pak tvořily ty, které zákrok neposkytují a dokonce ho trestají.

„Už od minulého roku, kdy státy jako Texas a Mississippi zavedly kreativní a silně restriktivní protipotratové zákony, se hovoří o tom, že zhruba 21 republikány ovládaných států má připravené zákony, které okamžitě se zrušením potratů ze strany Nejvyššího soudu, vejdou v platnost,“ komentoval odborník na Spojené státy z Ostravské univerzity.

Dopady by nejprve pocítily státy Arkansas, Idaho, Kentucky, Louisiana, Missisippi, Missouri, Severní a Jižní Dakota, Oklahoma, Tennessee, Texas, Utah a Wyoming, vyjmenovává Guttmacherův Institut zabývající se advokacií potratového práva. Některé z jejich připravovaných zákonů zakazují potrat kompletně, jiné až po 15. týdnu těhotenství.

Legální pravděpodobně zůstanou potraty na západním pobřeží Spojených států nebo na severovýchodě, jen hrstka ze států na středo a jihozápadě zachová liberální postoj.

„Americké ženy tedy budou muset řešit, zda jet na potrat do nejbližšího státu, který jej umožňuje, nebo potrat absolvovat pokoutně a ohrozit tak svoje zdraví a možná i svobodu,“ poznamenal k tomu pro server iROZHLAS.cz amerikanista Jan Beneš.

Na toto palčivé téma upozorňuje také aktivistka Albertová. „Ženy v Texasu, které potratí přirozeným způsobem, jsou podezřívány, že podstoupily zákrok. Nebo například jedna žena v Oklahomě kvůli tomu sedí ve vězení,“ uvedla. 

Bitva o ultrapřísné potratové zákony v Texasu. Cílem je donutit Nejvyšší soud, aby rozhodl o precedentu

Číst článek

„Rozhodně by se potraty staly ještě větším tématem v nadcházejících volbách v listopadu tohoto roku, kdy se volí i do většiny státních legislativních orgánů,“ zamýšlel se amerikanista z Karlovy univerzity.

Může se verdikt změnit?

Teoreticky ano. Podle Hornáta by tomu mohl dopomoci také naprosto ojedinělý únik informace. „Má vytvořit tlak na možná ještě nerozhodnuté soudce. V této otázce se spekuluje o Johnu Robertsovi jakožto nerozhodnutém členovi soudu,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.

O zrušení precedentu v otázce potratů se hovoří od doby, kde se stal Donald Trump prezidentem. „Díky svým protipotratovým prohlášením během kampaně před volbami v roce 2016 získal podporu evangelikálů i některých katolických skupin,“ připomněl Beneš.

Při současném rozložení sil u soudu a dlouhodobé konzervativní kampani proti potratům ALE amerikanista neočekává, že by výsledné rozhodnutí bylo jiné. Stejnou skepsi sdílí také lidskoprávní aktivistka.

„Ti, kteří si myslí – a vždy mysleli – že prvotní rozhodnutí (Roe vs. Wade, více o tomto případu se dočtete níže v článku, pozn. red.) bylo přijato nesprávně, svůj názor nezmění. Třeba právě soudce Alito nezmění svůj názor. Ale může se to stát u těch mladších,“ doufá Albertová a dodává, že podle ní bude hlasování velmi těsné.

Jaké je složení Nejvyššího soudu?

Pro návrh hlasovalo pět soudců z devíti. Důležité je proto zmínit, kdo o zásadních otázkách americké politiky a jejího směřování rozhoduje.

Složení Nejvyššího soudu

  • Samuel Alito (71 let) nominoval ho George Bush ml. – nastoupil v roce 2006 – hlasoval pro změnu
  • Amy Coney Barretová (50 let) nominoval ji Donald Trump – nastoupila v roce 2020 – hlasovala pro změnu
  • Stephen Breyer (83 let) nominoval ho Bill Clinton – nastoupl v roce 1994
  • Neil Gorsuch (54 let) nominoval ho Donald Trump – nastoupil v roce 2017 – hlasoval pro změnu
  • Elena Kaganová (61 let) nominoval ji Barack Obama – nastoupila v roce 2010
  • Brett Kavanaugh (57 let) nominoval ho Donald Trump – nastoupil v roce 2018 – hlasoval pro změnu
  • John G. Roberts (67 let) nominoval ho George Bush ml. – nastoupil v roce 2005
  • Sonia Sotomayorová (67 let) nominoval ji Barack Obama – nastoupila v roce 2009
  • Clarence Thomas (73 let) nominoval ho George Bush st. – nastoupil v roce 1991 – hlasoval pro změnu

„Uniklý dokument ukazuje, že proti potratům stojí jak soudci Samuel Alito a Clarence Thomas, tak všichni tři soudci nominovaní prezidentem Trumpem – tedy Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová,“ sdělil Beneš. Nejmladší soudkyni ve zrychleném procesu schválil Senát krátce před prezidentskými volbami. „Jednoznačně zvrátila rozložení soudu na konzervativní stranu v hodnotových otázkách,“ vysvětlil amerikanista z Ostravské univerzity.

Jmenování členů Nejvyššího soudu bylo i podle Hornáta důležitým bodem rozhodování v amerických prezidentských volbách. „Demokraté varovali své voliče a argumentovali tím, že konzervativní soudci rozhodnou ve prospěch návratu regulace potratů na státní úroveň a podle všeho se tak stane,“ popsal pro iROZHLAS.cz.

Americký nejvyšší soud jedná o zrušení práva na potrat. Na místě protestují zastánci i odpůrci změny

Číst článek

Vývoj evidentně dodal kuráž konzervativně naladěným státním politikům a protipotratovým organizacím, aby schválily protipotratové zákony, které přimějí Nejvyšší soud rozhodnout o osudu Roe vs. Wade, shodují se oba experti.

Nutno doplnit, že soudci jsou do funkce jmenováni do konce života, ukončit ji může zpravidla pouze jejich rezignace nebo odchod do důchodu. Nicméně podléhají impeachementu (ústavní žalobě).

Co znamená ‚Roe vs. Wade‘?

Stanovuje potratový precedent. Mluví o právu na potrat ve Spojených státech do 24. týdne těhotenství. Vychází z rozsudku v případu Roe vs. Wade, kdy soud stanovil, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu.

Za rozhodnutím nejvyššího soudu z roku 1973 se skrývá případ Normy McCorveyové. Její identita byla z důvodů ochrany skryta za jméno Jane Roeová. Žádala právo na potrat, prošla dlouhou cestu až k Nejvyššímu soudu a rozhodnutí se stalo precedentem, kterým se pak řídily další americké státy. 

Usnesení soudu je označováno za průkopnické a zároveň velmi sporné. Diskuse na téma umělého přerušení těhotenství rozděluje nejen Spojené státy. 

„Argumentace ze strany konzervativní většiny na soudu se týká především ‚práva na soukromí‘, na němž je precedent Roe vs. Wade postavený. A pokud by takové právo rozhodnutí soudu zpochybňovalo, je dost možné – obává se o to množství právníků a aktivistů – že další na řadu po potratech přijde například právo na koupi antikoncepce, držení pornografie či stejnopohlavní sňatky,“ uzavírá amerikanista Beneš.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme