Zázrak, jásá Irina nad přenosným sonografem. Na Ukrajinu dorazila pomoc Českého červeného kříže
Dárci přispěli Českému červenému kříži od začátku války na ukrajinské konto celkovou částkou 326 milionů korun. Z humanitární pomoci dostává svůj díl i Mykolajiv na jihu Ukrajiny, kam dorazila další zásilka v úterý.
Na chodník Centrálního prospektu, který dřív nesl jméno Leninova, pomalu najíždí bílý náklaďák. Chlapi si podávají objemné krabice a nosí je na chodbu budovy, která kdysi sloužila úředníkům.
Šéf oblastní organizace Červeného kříže Andrii Skorokhod bere nůž a zvědavě otevírá první balík. Z ordinace ho pozoruje tmavovlasá sestra a melancholickým pohledem i lékař. Ve velké krabici je ještě jedna menší a v ní malinký sonograf, který se skoro vejde do dlaně.
„Takové jsme dostali tři. Pojďte se podívat, co to máme,“ říká spokojeně Andrii a ve vyšetřovně ukazuje na obstarožní přístroj na kolečkách, který váží asi šedesát kilogramů a korunuje ho prehistorický monitor s klávesnicí.
„To je zázrak,“ směje se sestra Irina, když porovnává novinku s minulostí. Člověk by chtěl málem říct: najdi pět rozdílů. Kromě sonografu je v zásilce i kardiograf a z jedné krabice vytahuje sestra ruční dýchací přístroje – ambuvaky.
Další krabice vydávají své tajemství a zástupce ředitele Anton Dubovyk především oceňuje, že odesílatelé v Praze mysleli i na detaily. „K sonografu máme kromě notebooku třeba i gely, je to profesionálně připravené a komplexní, v podstatě to stačí sestavit a můžeme to začít používat.“
Ambulance na Centrálním prospektu slouží každému a poskytování pomoci je bezplatné. Ve srovnání s podmínkami, ve kterých pracují zdravotníci v jiných zařízeních, působí ordinace velmi solidně už teď.
Mykolajiv byl až do říjnového osvobození Chersonu první na ráně ruské armády, teď je tu klidněji a od Nového roku sem nedopadla žádná raketa. Válka ale trvá rok a proto Červený kříž v Mykolajivu zřídil i záchrannou službu.
Budova záchranky leží na druhé straně města a stojí před ní čtyři vybavené sanitky. „To je také dar z Česka,“ říká vedoucí záchranného týmu Pavol Buznik. Vousatý muž má za sebou řadu náročných zásahů po raketových útocích, ale i klasickou pomoc nemocným nebo nemohoucím pacientům.
Buznik se tento týden vrátil z několikadenní pracovní cesty v Praze a už zase rozepisuje služby. Dřív pracoval v Červeném kříži jako dobrovolník, po začátku války dostává i zaplaceno. V dokonale uklizené základně ukazuje další materiál, který dostal z Česka. „Tohle jsou kevralové neprůstřelné vesty, dostali jsme je na jaře. K tomu helmy a vysílačky.“
Šéf mykolajivského Červeného kříže Andrii Skorokhod má jasno. „Kdyby nebylo české pomoci, tak tady žádná ambulance nevznikne,“ uvádí.
