Britští armádní piloti cvičí své čínské kolegy. Londýn je kritizuje, mohli by tím pomoct útoku na Tchaj-wan
Britské ministerstvo obrany v úterý kritizovalo cesty bývalých britských vojenských pilotů do Číny, kde za úplatu cvičí piloty armády komunistické země. Zákon to sice nezakazuje, ale poznatky o fungování západních pilotů by mohly sehrát zásadní roli například při napadení Tchaj-wanu, uvedla v úterý stanice BBC. Vláda chystá kroky, aby této spolupráci zabránila.
„Podnikáme rozhodné kroky, abychom zastavili čínské náborové programy, které se pokoušejí získat sloužící a bývalé piloty britských ozbrojených sil pro výcvik příslušníků Lidové osvobozenecké armády v Čínské lidové republice,“ uvedl mluvčí britského ministerstva obrany. Úřad zkoumá smlouvy o mlčenlivosti a chystá nový zákon o národní bezpečnosti, dodal.
První britští piloti odjeli cvičit své čínské kolegy v roce 2019, pandemie covidu-19 pak spolupráci přerušila. Armáda odhaduje, že celkem takto působí až 30 bývalých vojenských letců. Peníze jsou podle mluvčího armády silnou motivací, za služby Peking nabízí až 270 000 dolarů (6,7 milionu korun).
Až 10 000 ukrajinských mužů přijede do Británie na výcvik. Cíl je proměnit civilisty ve vojáky
Číst článek
Nejčastěji do Číny míří piloti krátce před šedesátkou, kteří z armády odešli před delší dobou a mají zkušenosti na strojích Typhoon, Jaguar, Harrier a Tornado. Armáda naopak neví o letcích se zkušenostmi ze stíhačky F-35, kteří by se vydali školit Číňany.
„Je to velmi atraktivní skupina lidí, kteří předávají dál své znalosti. Velmi zkušení západní piloti pomáhají rozvíjet taktiku a dovednosti čínského letectva,“ řekl BBC nejmenovaný západní činitel a dodal, že případy se množí.
Peking se podle BBC snaží přilákat i piloty dalších západních spojenců. Kandidáty oslovuje prostřednictvím personalistů, do výcviku je údajně zapojena jedna soukromá letecká akademie v Jihoafrické republice.
Londýn považuje Čínu za „hrozbu číslo jedna“ pro svou národní a globální bezpečnost. Vztahy mezi oběma zeměmi se zhoršily v souvislosti s čínskými represemi v bývalé britské kolonii Hongkong, vyloučením čínského technologického gigantu Huawei z britské sítě 5G nebo kvůli obavám ohledně lidských práv v Číně, uvedla AFP.
