Oheň a šrámy. Smrt mladíka byla jen rozbuškou, ve Francii bublají neřešené problémy

Máš pocit, že se Francie po tom zhruba týdnu protestů, nepokojů a rabování propadá do, řekněme, nějaké větší nestability?
Podle posledních hodin to vypadá, že se vládě po sérii několika velmi napjatých nocí daří situaci dostat pod kontrolu. V posledních hodinách to už nebyly stovky zadržených, ale desítky. Přitom předcházející noci byly podstatně rušnější, výtržníci byli aktivnější, počty zadržených se pohybovaly místy i kolem tisícovky. I v naší čtvrti bylo podstatně klidněji, už jsme neviděli žádné výbuchy pyrotechniky, kouř. Když jsem byl ráno venku, tak jsem tam stále viděl jednu kompletně vyhořelou zaparkovanou dodávku, ale jinak ta situace byla podstatně klidnější.

To ale neznamená, že by nepokoje úplně ustaly. Stále jsme viděli na předměstí Paříže scény podobné těm z minulých nocí, tedy zapalování aut, to stejné i ve větších městech jako například v Lyonu. Ale zdá se, že zafungovala opatření z minulých dnů, to, že francouzská vláda výrazně posílila a navýšila počty policistů v ulicích. Ze začátku to byly spíš nižší tisícovky policistů, poslední noci to už bylo čtyřicet pět tisíc policistů po celé Francii, navíc měli k dispozici těžkou techniku, obrněné transportéry, na bezpečnost dohlížely také drony, vrtulníky, takže to všechno mohlo pomoct. Co mohlo taky zabrat, byly zákazy vycházení, které byly vyhlášené na několika místech buď od deváté nebo jedenácté hodiny večer až do šesté ranní. Mohlo zabrat také omezení dopravy, tady na pařížském předměstí nejezdily tramvaje ani autobusy. Mělo to důvod, protože někteří výtržníci zaútočili přímo na řidiče, to byl případ Grenoblu, kde výtržníci stříleli pyrotechniku po řidičích. Dopravní podniky samozřejmě chtěly a musely chránit svůj majetek, protože na předměstí Paříže ve městě Oberville výtržníci kompletně vypálili autobusové depo, vyhořelo zhruba třináct autobusů. Mohlo taky pomoct to, že obchody s pyrotechnikou ji už v některých městech nemohly prodávat. To všechno mohlo přispět k utišení situace, ale uvidíme, jestli to pomůže i v dalších dnech.

Rozbuška protestů, nikoliv důvod

Protože situace se může každým dalším dnem změnit k horšímu i k lepšímu. Scény, které jsi popisoval, znějí trochu jako z nějakého béčkového postapokalyptického filmu. Když se vrátíme o několik dní zpátky, tak co bylo tentokrát rozbuškou těch divokých nocí ve Francii?
Prvotní rozbuškou byla smrt sedmnáctiletého mladíka. Před týdnem ho zastřelil na pařížském předměstí při dopravní kontrole policista. Byla to policejní hlídka, motohlídka, která zastavila na pařížském předměstí žlutý Mercedes, který udělal několik přestupků. Policisté vyzvali řidiče, sedmnáctiletého mladíka jménem Nahel, aby zastavil a vypnul motor, přitom na něj mířili zbraněmi. Bylo to o to sledovanější, že scénka nebyla popsaná jenom v policejních záznamech, ale že ji všichni viděli, protože byla na sociálních sítích, šířila se tam pomocí videa, které natočila jedna z kolemjdoucích. Na videu bylo slyšet i to, jak policisté na řidiče poměrně hlasitě křičeli, varovali ho. On nakonec neuposlechl, rozjel se a jeden z policistů vystřelil. Mladík několik minut na to zemřel. Policisté se potom hájili tím, že jednali v sebeobraně, že je i toho videa patrné, že za nimi byla zídka, takže museli uskočit, zároveň neměli moc kam, protože tam byla ta bariéra. Taky tvrdili, že se báli toho, že by mladík v autě mohl srazit a přejet další kolemjdoucí, tak že proto vystřelili. Zásah odůvodňovali tímto způsobem, ale názory na něj jsou tady ve Francii různé. Objevuje se názor, že jednali nepřiměřeně, že to bylo nepřeměřené použití zbraně, ale na druhou stranu jsou tu politici a lidé, kteří opakují a zdůrazňují, že policisté jednali v sebeobraně a podporují a hájí je.

Takže lidé, kteří vyšli do ulic, vyšli na podporu toho mladíka a na protest proti nepřiměřenému zásahu? Nebo co byl ten důvod? 
Prvotním důvodem bylo vyjádření podpory rodině zastřeleného mladíka. Ale i rodina samotná, babička toho sedmnáctiletého mladíka tvrdí, že smrt jejího vnuka se stala pouze záminkou výtržníkům pro rabování a ničení majetku. A právě tato babička vyzvala výtržníky, aby ukončili nepokoje, mluvila také o tom, že nemá smysl pokračovat, ničit autobusy, které využívají lidé na předměstí. To ostatně zdůrazňoval i Jean Castex, bývalý premiér a současný ředitel pařížského dopravního podniku. Říkal, že všechny ty tramvaje a zapálené autobusy jsou dopravní prostředky, které využívají lidé na předměstí, a že pokud je výtržníci budou ničit, tak to je akorát palba do vlastních řad, další zvyšování nerovností ve společnosti zejména, když jde o pařížské předměstí, protože to jsou prostředky, které lidé využívají k tomu, aby se dostali do práce, z práce, vyzvedli děti.

Kdo jsou ti, kteří vyšli do ulic, a hraje nějakou roli nebo objevuje se při těch demonstracích i nějaký migrační narativ? Protože pokud se nemýlím, ten mladík měl severoafrické kořeny.
Podle ministerstva vnitra, ministra vnitra Géralda Darmanina je výtržníkům v průměru sedmnáct let, ale jsou mezi nimi výrazně mladší jedinci, čtrnáctiletí, patnáctiletí, šestnáctiletí. Od toho se samozřejmě odvíjí i to, jakým způsobem s nimi budou nakládat soudy a francouzská justice. Většinu těch mladíků čeká soud pro nezletilé, ale záleží na tom, kolik jim je let. Pokud jsou o něco starší, tak jim může hrozit i několik let vězení i poměrně vysoké peněžité tresty v řádech desítek tisíc eur a neplatili by je pouze tito nezletilí, ale i jejich rodiče. Ostatně proto se prezident Emmanuel Macron obracel na rodiče, říkal, že je jejich zodpovědností starat se o své děti. I z toho důvodu byly i na sociálních sítích vidět scény, jak někteří rodiče chytli své děti doslova za uši, vedli je k autu a snažili se je přimět zastavit nepokoje. 

Je pravda, že někteří politici ve Francii se snaží využít nepokoje ve svůj vlastní prospěch. Bývalá prezidentská kandidátka Marine Le Penová vyzvala prezidenta, aby přijal nejsilnější politické strany a vedl s nimi diskuzi. Původně tady byla snaha dotlačit vládu k zavedení výjimečného stavu, to nakonec kabinet prezidenta Emmanuela Macrona neudělal. Teď po něm lidé chtějí, aby vystoupil s projevem, snažil se uklidnit situaci a přiznat některé chyby. Po zásahu policistů je vidět, že se teď přístup vlády mění. Prezident Emmanuel Macron přijal předsedy obou parlamentních komor, Senátu i Národního shromáždění, má taky přijmout dvě stě dvacet starostů, jejichž města byla v hledáčku nebo byla poškozena výtržníky.

Migrační narativ

Ještě zpátky k druhé části mé otázky. Objevuje se při protestech a rabování nějakým způsobem migrační narativ?
Objevuje se v tom smyslu, že mladík, kterého policisté zastřelili, měl severoafrické kořeny, ale spousta politiků tady zdůrazňuje, že to není jenom problém migrace a že by bylo velmi zjednodušující zaškatulkovat současný problém a nepokoje pouze pod termíny migrace a nezvládnutá imigrace. Těch problémů je daleko víc, lidé poukazují na policejní násilí, lidé na předměstí říkají, že policisté si vybírají k častějším osobním prohlídkám některé jedince spíš než jiné. Takže problémů je daleko víc, jsou dlouhodobějšího rázu. Rozhodně nejde mluvit jen o tom, že by to bylo jenom o imigraci, migraci nebo nezvládnuté integraci.

Když jsi mluvil o tom, že budou přijati starostové těch asi dvou set dvaceti měst, kde došlo k nějakým potyčkám nebo protestům, tak jsem si vzpomněl na jeden příběh, o kterém jsem četl ve zprávách, totiž, že na předměstí Paříže, v jednom menším městečku, došlo k útoku na dům jednoho starosty a snad byla zraněna i jeho manželka, jedno z jeho dětí. Vyšetřuje policie tuto událost?
Ano, to se stalo o víkendu, výtržníci zapálili auto na předměstí Paříže a poslali ho na dům toho starosty, a tím přímo ohrozili jeho manželku a dvě děti ve věku od pěti do sedmi let. Starosta nebyl doma, protože v noci řešil právě ty nepokoje na předměstí Paříže a v dalších částech. Jeho žena po tom, co slyšela zvuky, ten ruch, viděla plameny, tak vzala děti a přes zahradu odběhli, schovali se, ale ona se při útěku vážně zranila na noze, měla by snad mít zlomenou holenní kost. Tento incident, útok policie vyšetřuje jako pokus o vraždu. Premiérka Élisabeth Borneová velmi důrazně útok odsoudila, starostu navštívila. On sám vystoupil v televizi TF1, řekl, že není možné ustoupit výtržníkům, volal po posílení městské policie, říkal, že je potřeba posílit její řady a dodat jí lepší techniku. Zdůrazňoval, že po tom starostové volají dlouhodobě.

Celospolečenské dopady

Kvůli rozsáhlým nepokojům ve Francii Emmanuel Macron rušil i svou cestu do Německa. Co na to mimochodem říkají právě Němci, blízký spojenec a soused Francie, že se něco takového ve Francii odehrává? Připomenu ty scény, shořelá auta, vyrabované obchody, desítky tisíc policistů v ulicích, použití slzného plynu, stovky zadržených... 
Zaregistroval jsem vyjádření německého kancléře Olafa Scholze, který samozřejmě vyjádřil znepokojení nad tím, co se děje ve Francii, ale zároveň zdůraznil, že podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, a řekl, že mu plně věří v tom, že dokáže nastolit pořádek, vrátit klid v zemi. Dlouho se mluvilo o tom, že prezident Macron by mohl zrušit cestu do Německa, to se skutečně stalo, je to vážná situace, protože ta návštěva byla dlouhodobě plánovaná. Původně měl v Německu řešit energie, bezpečnost, finance a také vzájemné vztahy, protože pravdou je, že francouzsko-německé vztahy mají jisté trhliny. Vlády mají rozdílné pohledy na řadu témat, takže ta cesta byla důležitá. Nakonec se tedy zrušila a není to první zrušená státní návštěva. Připomínám, že letos v březnu byla zrušena návštěva britského krále Karla III., který měl také přijet do Francie. Měla to být jeho první zahraniční návštěva, ale nakonec zamířil do Německa, přičemž jeho cesta byla zrušena nebo, přesněji řečeno, odložena kvůli protestům proti důchodové reformě.

Vzpomínám si, že to jsme společně rozebírali i ve Vinohradské 12.
Teď tedy Macron nejel do Německa, předtím nepřijel britský král Karel III. Navíc nepokoje už nejsou jenom věcí Francie. Rozšířily se, viděli jsme záznamy z belgického Bruselu, také ze Švýcarska. Švýcarská policie zadržela několik lidí ve švýcarském Lausanne, kteří po vzoru francouzských výtržníků ničili obchody právě ve městě Lausanne.

Řekni mi, kdybych já byl francouzský prezident Emmanuel Macron, co si mám vzít z té série nepokojů, které se odehrávají ve Francii? Co je ta základní zpráva a jak s tím teď naložit?
Současné nepokoje jsou důkazem toho, že Francie má dlouhodobé nevyřešené problémy. Lidskou snahou nebo tendencí je vidění světa zjednodušovat, takže tady ve Francii i obecně ve světě platí, že se lidé snaží současné problémy zaškatulkovat do několika termínů, jako je migrace, integrace, sociální nerovnosti, chudoba, policejní násilí. Ale důvodů je podstatně víc a nakonec to bude mix, kombinace všech těchto faktorů. Pro prezidenta Emmanuela Macrona je to zpráva o tom, že problémy ve společnosti přetrvávají, že nejsou vyřešené, že jsou dlouhodobé a že tu je skupina lidí, která je nespokojená, a stačí velmi málo, aby tito lidé vyšli do ulic. Jsou připravení zaútočit na podniky, rabovat a jsou připravení i k poměrně násilným scénám. 

Pro Emanuela Macrona je to také velký šrám pro obraz Francie, který se snaží dlouhodobě budovat. V předcházejících týdnech, měsících, letech se snažil přilákat zahraniční investory, snaží se nakopnout průmysl v zemi, pořádá setkání ve Versailles právě pro tyto zahraniční investory. Setkal se v minulých dnech i s americkým podnikatelem Elonem Muskem, kterého pozval i do Elysejského paláce, ohlašoval velké investice na stavbu velkých továren na baterie k elektromobilitě. To všechno se ještě přidává k protestům proti důchodové reformě. Někteří představitelé francouzského turizmu už potvrzují, že turisté ruší objednávky a rezervace, například ti ze Spojených států. Musíme si také uvědomit, že nás dělí rok od olympijských her v Paříži, takže Francie skutečně je v hledáčku médií. Francouzská vláda se snaží ukázat, že je připravená organizovat tyto hry a zajistit bezpečnost, ale to, co se odehrává v ulicích, pochopitelně vzbuzuje velké pochybnosti.

Myslíš si, že to, čeho jsi i ty svědkem v posledních dnech, je něco, co Francouzi už úplně nepřekousnou a nevyšumí to, a že to ve výsledku bude muset mít nějaké celospolečenské řešení?
Je to další šrám na francouzské společnosti a těch šrámů bylo jenom za období francouzského prezidenta Emmanuela Macrona několik. Byly to demonstrace žlutých vest, demonstrace proti důchodové reformě, teď to jsou nepokoje vyvolané smrtí toho sedmnáctiletého mladíka, a to všechno zůstává ve společnosti, nemizí to a prezident Macron s tím musí počítat. Musí počítat s tím, že tu je skupina lidí, která nesouhlasí s jeho politikou a která všeobecně není spokojená s fungováním vlády, nejenom té současné, ale která není spokojená s vlastními životy, se svou situací a nějakým způsobem to ventilují. Macron musí počítat s tím, že stačí málo, a nepokoje se můžou zintenzivnit, můžou se opakovat, může je vznítit zase něco jiného. Faktem je, že francouzská společnost má spoustu dlouhodobých problémů, které nejsou vyřešené a které probublávají na povrch. Smrt sedmnáctiletého mladíka byla v jistém slova smyslu skutečně jenom rozbuškou, ne původcem těch problémů.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, CNN Prima News a youtubových kanálů AFP Deutschland, TF1 INFO, LCI, Le Monde, FRANCE 24, BFMTV, ABC News, a Guardian News.