V anglickém hrabství Surrey našli recept na samotu. Organizace provozující domovy pro seniory spustila virtuální adopci babiček a dědečků. A všechny překvapilo, jak velký zájem o službu je. Obyvatelé pečovatelských center si díky projektu můžou povídat klidně s někým na druhé straně planety.

Londýn 21:20 13. dubna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„A co jste dělala vy za práci?” ptá se adoptivní vnučka.

„Já jsem byla u zrodu počítačů…,” vypráví osmdesátnice Rosie, pro kterou je používání nových technologií hračka. Své získané vnučce Annette volá díky videokonferenci na Havaj.

Z technického pokroku se těší i jiní senioři pobývající v jednom z dvanácti domů organizace CHD Living. Svým adoptivním prarodičům některá virtuální vnoučata přes počítač zpívají jiná zase třeba kreslí a ukazují obrázky.

„Páni, to je krásné,“ chválí brzy 74letá Sheila obrázek pětileté Freye. Za normálních okolností by se obě mohly potkat, což byl také původní záměr celého projektu.

„Hlavním cílem bylo propojit rezidenty našich zařízení s malými dětmi, aby spolu mohli trávit čas, učit se od sebe. Vlastně nám šlo o zlepšení komunikace mezi generacemi a navázání nových vztahů,“ vysvětlila pro rádio iHeart jedna z iniciátorek projektu Shaleeza Hashamová.

Láska za časů koronaviru. Senioři randí na hranicích, mladík se s dívkou seznámil přes balkon

Číst článek

Protože ale návštěvy v centrech pro seniory znemožnilo šíření koronaviru, celý projekt se přesunul na internet. A to byl krok, který způsobil, že na každého seniora teď vychází asi 100 zájemců.

„Při registraci do projektu musí dobrovolníci vyplnit dotazník a mimo jiné do něj napsat, co je baví, co se jim nelíbí a tak dále. My je pak spárujeme s rezidenty našich domovů, kteří mají stejné zájmy,” přibližuje proces Hashamová a zamýšlí se taky nad tím, proč se do projektu adopce už přihlásilo více než 50 tisíc lidí:

„Zjistili jsme, že to pomáhá nejen starším lidem v našich zařízeních. Dobrovolníci nám třeba píší, jak jsou rádi za možnost vyptávat se jiné generace na její zkušenost. Teď v době, kdy je spousta lidí zavřených doma, má komunikace s druhými ještě větší smysl. Vznikají tam krásná přátelství,“ říká jedna z iniciátorek projektu a věří, že vztahy adoptovaných prarodičů a vnoučat vydrží i do budoucnosti.

Marie Jakšičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít