V březnu otevřel Ludvík Hess už 88. babybox, první spustil před 19 lety. Za tu dobu našlo novou rodinu přes 260 dětí. Hess přiznává, že když mu zavolá matka v nouzi, odložení dítěte jí spíš rozmlouvá.
Mladším dětem z babyboxu, než jsou ony samy, vzkazují: „Na genetice tolik nezáleží. Záleží na tom, s kým člověk tráví svůj život. Jde o to, jak se o vás rodiče starají.“
„Nějaké řeči ji nedokážou rozházet. A to, že je z babyboxu, nebere jako hendikep, ale spíš jako výhodu, že je něčím jiná. Sama se tím prezentuje,“ říká Aleš a přiznává, že je na dceru pyšný.
„Pupík měla podvázaný sponou na odpadky. První rok a půl měla často noční můry. Potřebovala kontakt, hodně lásky, hodně nošení, aby překonala trauma,“ říká o šestileté dceři adoptivní maminka Anna.
„Jsou rodiny, kde se odložením miminka vyřešil problém. A jsou rodiny, kam přišlo vytoužené miminko,“ shrnuje Miroslav. Jeho adoptivní dcera dodává: „Doufám, že to všichni používají jen v nouzi.“
Eva přiznává, že nevědět vůbec nic o původu svého syna je pro ni hrozné. „Na druhou stranu bude mít Vítek vždy pozitivní obraz svojí mámy, pokud se nám ho podaří vybudovat,“ uznává.
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.
Od roku 2012 se italská justice systematicky věnuje rodinám předních figur 'Ndranghety a snaží se posílat jejich děti do náhradních rodin, případně jim hledat bezpečné útočiště s jejich matkou.
Deset let snahy o otěhotnění, inseminace, mimotělní oplodnění, hormonální stimulace. Nic z toho Janě počít nepomohlo. Nakonec se s manželem rozhodli dítě adoptovat.
Za posledních deset lidé adoptovali více než 300 pražských hrobů. Starají se tak třeba i o místo posledního odpočinku Karla Havlíčka Borovského nebo Elišky Krásnohorské.
Praha||Adam Drda, Rostislav Šíma|Historie|Příběhy 20. století
Pracovníci Červeného kříže Julii/Liu poslali po válce od adoptivních rodičů do Československa. Dítěte se na jeho pocity a přání nikdo neptal. A podmínky, v nichž měla dívka žít, nikdo nezkoumal.
Jako jediní ve střední Evropě se Radkovičovi věnují převýchově československých vlčáků, plemene vyšlechtěného pro pohraniční stráž. Do útulku přicházejí psi problémoví i týraní a kapacita nestačí.
Kojenecké ústavy se nejspíš definitivně zruší. Nemají v nich být ani děti s těžkým zdravotním postižením a velké sourozenecké skupiny, pro které platí výjimka.
„Na jedné straně ženy a děti umírají kvůli ruskému ostřelování. Na druhé straně Rusko tvrdí, že je nezabíjí, ale stará se o ně,“ říká Mykola Kuleba, bývalý dětský ombudsman Ukrajiny.
V rozhovoru s redakcí iROZHLAS.cz mluvila ukrajinská právnička Daryna Pidhornová o válečných zločinech jako nucených adopcích ukrajinských dětí a znásilňování.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
Zjednodušení procedury udělení občanství předpokládá, že se žádost nebude vyřizovat dlouhé měsíce, tak jako tomu bývá zvykem, a nebude administrativně náročná.
Celkem k novým rodinám v zahraničí putovalo loni 22 dětí, z toho šestnáct chlapců a šest dívek. Většina z nich byla ve věku od jednoho do pěti let. V Česku o ně zájem nikdo neměl.
Manželství už loni schválil parlament. Trojice konzervativních stran ale byla proti a podle švýcarského politického systému prosadila, že o věci se bude rozhodovat ve všelidovém hlasování.
„Myslím si ale, že klasická rodina je žena a muž. Ti můžou zplodit děti. To beru jako fakt. Mě je 48 let, v takovém prostředí jsem vyrostl a beru to jako normální,“ tvrdí Okamura (SPD).
Labouristická poslankyně Ginny Andersenová vysvětlila, že díky zákonu budou mít lidé čas vyrovnat se ztrátou bez toho, aby si museli vybírat nemocenskou.
Dánové za posledních 20 let adoptovali přes 180 dětí z Česka, Němci zhruba 120 podobně jako Švédové. Děti míří k adopci často také do Itálie, Španělska, Rakouska nebo na Island.
„Zjistili jsme, že to pomáhá nejen starším lidem. Teď v době, kdy je spousta lidí zavřených doma, má komunikace s druhými ještě větší smysl. Vznikají krásná přátelství,“ říká iniciátorka projektu.
BIS v roce 2012 překazila plán diplomata z KLDR, který chtěl z Česka pašovat zbrojní materiál a drony. O případu informuje Deník N. Více se dočtete ve výběru médií, který sestavil Radiožurnál.