Vláda se vydala slepou uličkou, diplomacie se sype, říká historik k polskému 'zákonu o holokaustu'

Polsko se kvůli „zákonu o holokaustu“ ocitlo v ostrém diplomatickém sporu s Izraelem a je i pod palbou dosavadního spojence - Spojených států. Izrael se podle polských médií dokonce chystá stáhnout z Varšavy svou velvyslankyni. Server iROZHLAS.cz mluvil o citlivém tématu druhé světové války a postojím k Židům s uznávaným polským historikem Antonim Dudkem z varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského.

Praha/Varšava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský historik Antoni Dudek

Polský historik Antoni Dudek | Foto: Archiv Antoniho Dudka

Spornou novelu zákona o polském Institutu národní paměti schválili poslanci na Mezinárodní den památky obětí holokaustu 27. ledna, senátoři pak v noci ze středy na čtvrtek. Teď míří zákon k podpisu prezidenta Andrzeje Dudy.

'Polsko je nadále uráženo.' Tamní parlament schválil zákon, který jej zbavuje odpovědnosti za holokaust

Číst článek

Pokuta nebo až tříletý trest ve vězení má hrozit za veřejné připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše Polsku či Polákům v rozporu z fakty.

Navrhovatelé z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) říkají, že jde o zamezení chybného spojování Polska s holokaustem a používání výrazu „polský vyhlazovací nebo polský koncentrační tábor“. O tom se ale novela přímo nezmiňuje, mluví obecněji. 

Američané a Izraelci chápou zákon jako pokus o vymazání všech polských vyděračů, udavačů a kolaborantů, kteří se podíleli na masakrech a vyvražďování Židů. Server iROZHLAS.cz mluvil o problému s předním polským historikem Antonim Dudkem.

Vede se v Polsku válka o historii? Jde o výraz „polské tábory smrti“, nebo o to, že by se o Polsku mohlo mluvit negativně v souvislosti s některými událostmi během 2. světové války?
Současná vláda (Práva a spravedlnosti - PiS, pozn. red.) uznala dosavadní diplomatické prostředky boje proti používání výrazu „polské tábory smrti“ za nedostatečné a zavádí tresty – pokutu nebo tři roky vězení.

Antoni Dudek

Politolog, historik a profesor na Univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě. V letech 2010-2016 byl členem Rady Institutu národní paměti. Publikoval také v řadě médií, například v celostátním deníku Rzeczpospolita či konzervativním týdeníku Do Rzeczy. Je autorem díla Politická historie Polska 1989-2015.

Ale někteří lidé, ke kterým patřím i já, si myslí, že ten zákon bude neúčinný a nebude mít očekávaný dopad, zato ale už přinesl velmi vážný konflikt s Izraelem a ve stínu je také konflikt s Ukrajinou, protože se zákon nezmiňuje jen o vraždách třetí říše, ale i o banderovcích a ukrajinských nacionalistech.

Je to dobrý způsob, jak takové chyby řešit? Protože to, že koncentrační tábory nebyly polské, to je přece součást základního vzdělání. Co dělat proti takovým označením?
Podle mě měla vláda pokračovat jako doposud – diplomatické služby by protestovaly u redakcí v zahraničí, dělaly by se mailové kampaně, případně demonstrace před sídly takových médií a bylo by je možné žalovat pro pomluvu. Bylo by to velmi nákladné, ale pokud by se vyhrálo několik sporů s vysokým odškodněním, mělo by to odstrašující efekt na jiná média. Podle mě si vláda zvolila chybnou cestu, chtěla se zalíbit veřejnosti. Ten zákon ale zůstane mrtvý.

V tom zákoně přímo o polských táborech nemluví. Izrael kritizoval část zákona, která se týká podílu polského národa na zločinech třetí říše.
Ty polské tábory smrti jsou nejviditelnějším příkladem toho, co se v tom zákoně nazývá nařčením polského národa a Polska o spolupodílení se na masakrech třetí říše. V mezinárodním prostředí se objevují samozřejmě i jiná obvinění mluvící o podílu Poláků na pogromech Židů, to také vzbuzuje rozčarování části polské společnosti, která se s takovými fakty nechce smířit. Pravda je taková, že jsme měli podíl na pogromech, ale je otázka, jaká při nich byla role Němců – to je i případ Jedwabného. Objevují se i informace o dalších menších pogromech, u kterých nejsou důkazy o spoluvině Němců.

Boj proti 'polským táborům smrti' přitvrdí. Za záměnu s nacisty má hrozit tříletý trest

Číst článek

Ohrozí nějak sankce historiky? Kvůli debatě o válce?
Absurdní na tom zákonu je, že se nemá týkat umělecké a vědecké činnosti. To je podle mě šokující, protože pokud opravdu vejde v platnost, bude to znamenat, že je na světě v rámci vědecké a umělecké činnosti možné obviňovat za zločiny třetí říše. Je to pomatený zákon.

A o tom, co je vědecká nebo umělecká činnost, bude rozhodovat prokurátor?
Ano, ale spíš soud, prokurátor bude rozhodovat o obvinění, soud bude rozhodovat o tom, jestli to třeba byla už publicistika nebo ještě badatelská činnost, to je dost v mlze. Vláda Práva a spravedlnosti se vydala slepou uličkou, která Polsko mezinárodně poškodí a navíc nebude účinná.

Teď míří zákon k podpisu prezidenta. Podepíše ho Andrzej Duda?
Nevím, co prezident udělá, ale podle jeho posledních prohlášení asi vetovat nebude. Říkal, že takový zákon je potřeba. Možná že zákon pošle k posouzení ústavnímu soudu, to by dalo vládě čas, navíc by nijak nevycouvala, ale zároveň by zákon nenabyl účinnosti. To by podle mě bylo nejrozumnější.

Očekávalo PiS takovou reakci? Jaký vliv bude mít ten zákon na mezinárodní vztahy?
Jsem přesvědčen o tom, že určitě ne. Ten projekt se dostal do Sejmu (dolní komory polského Parlamentu, pozn. red.) na začátku roku 2016, nic se s ním do teď nedělo, ležel v komisích, náhle se ale začalo spěchat.

'Hitler byl gentleman, Polsko über alles!' Poláky šokovala reportáž zevnitř neonacistické scény

Číst článek

Má to souvislost s lednovou reportáží TVN o neonacistické scéně v zemi?
Ano, myslím si, že je to s tím spojeno. Měla to být odpověď proti fašismu: My jsme proti!, jenže vybrali špatnou chvíli a špatně zanalyzovali situaci v Izraeli, kde teď běží volební kampaň a politici se trumfují se, kdo nejradikálněji Polsku odpoví. Navíc je židovská lobby velmi vlivná a následovala reakce ze Spojených států.

Efekt je takový, že má Polsko obrovský problém: je rozhádané s celou Evropskou unií, má katastrofální vztahy s Ruskem a celá naše zahraniční politika byla stavěna na spojenectví s USA, což měla potvrdit návštěva amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona ve Varšavě minulý týden. No a po pár dnech se ukazuje, že z Tillersonova ministerstva dostáváme velmi ostré pokárání. Sám jsem zvědavý, co s tím vláda dál udělá. Ty škody jsou vážné.

Čeká se také reakce ze strany Ukrajiny, kvůli zmínce o Volyni a ukrajinském nacionalismu…
Ano, prezident Petro Porošenko už se kvůli tomu vyjadřoval. Polsko-ukrajinské vztahy jsou špatné už delší čas, také šlo o historickou politiku, tohle je ještě zhorší. Ale s USA a s Izraelem jsme měli velmi dobré vztahy. Základy polské zahraniční politiky se začínají sypat.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme