Putin se izoloval, nekomunikuje s oligarchy ani s radou, to nevěstí nic dobrého, míní Romancov
Vladimir Putin byl v důsledku pandemie dlouhou dobu izolován, řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus politický geograf Michael Romancov: „Zdá se, že vůbec nejděsivějším dopadem pandemie je právě to, že se ruský prezident odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země. Už delší dobu se zdálo, že Putin nekomunikuje s těmi, kterým říkáme ruští oligarchové.“
Ani ruští oligarchové ovšem nepředstavují podle Romancova vnitřně konzistentní skupinu. „Která by byla schopna agregovat svůj politický nebo ekonomický zájem a o něm komunikovat s Putinem, a to jako jedna politická síla,“ vysvětluje.
Záběry ze zasedání zvláštního orgánu Rady bezpečnosti Ruské federace – jde o instituci vytvořenou v 90. letech, ve které zasedají nejvýše postavení ministři, úředníci a zástupci tajných služeb – je vidět, že většina ze členů byla pravděpodobně seznámená s Putinovým záměrem nejprve uznat Doněckou a Luhanskou republiku a pak zahájit vojenskou operaci proti Ukrajině na poslední chvíli, upozorňuje Romancov.
„Všichni jsme mohli vidět, jakým způsobem Putin ,zametl‘ se šéfem vnější rozvědky Sergejem Naryškinem. Ty záběry – to nebylo něco, co uniklo a co by zveřejnili hackeři. Byly to záběry, které ruský režim chtěl, aby viděli Rusové, respektive celý svět,“ myslí si politický geograf.
„A je to poměrně děsivá kulisa – z hlediska toho, že Putinova izolace v důsledku covidu od světových lídrů pravděpodobně znamenala zároveň izolaci od lidí, kteří by spolu s ním měli osudy Ruska vytvářet. A to bohužel nevěstí nic dobrého.“
Parlament a vláda jsou prý jen jakési obslužné organizace prezidenta, a to proto, že reálně žádnou moc nemají. S nimi ale Putin komunikuje a konzultuje důležitá rozhodnutí.
Aby si udrželo tvář
Co by tedy mohlo ruského prezidenta přesvědčit, aby válku, nebo jak on říká speciální vojenskou operaci, zastavil? „Buď by Ukrajinci museli okamžitě přistoupit na všechny jeho požadavky, což zejména teď – protože to vypadá, že jsou v obraně úspěšní – nepřipadá v úvahu,“ vypočítává Romancov.
V úvahu podle Romancova nepřipadá ani to, že by Západ a Spojené státy takzvaně daly od Ukrajiny ruce pryč a přenechaly ho plně Rusku.
„A třetí možností je, že prezident Putin začne komunikovat se svým okolím a jeho okolí mu bude schopné vysvětlit, že se to vůbec nevyvíjí tak, jak předpokládali. V ten okamžik začnou hledat nějaké východisko, které Rusku umožní udržet si tvář. K tomu by snad mohla sloužit jednání, která mají ve středu znovu ve druhém kole probíhat na hranicích mezi Ukrajinou a Běloruskem,“ dodává politický geograf Michael Romancov.
Celý rozhovor Jana Pokorného si můžete poslechnout v boxu.
