‚Zázračné dítě PiS‘ Obajtek končí v čele PKN Orlen. Oblíbence Kaczyńského odvolala dozorčí rada
Umělé snižování cen paliv před volbami, obchody se Saúdskou Arábií a ovlivňování obsahu deníků. To všechno charakterizuje šestileté období, kdy polský petrochemický gigant Orlen vedl Daniel Obajtek. Člen Práva a spravedlnosti a oblíbenec předsedy strany Jaroslawa Kaczyńského nyní končí. Po výměně vlády ho odvolala dozorčí rada. V Polsku se tím uzavírá jedna významná politická i hospodářská kapitola.
„Rozhodně to byla epocha. Daniel Obajtek byl předsedou PKN Orlen šest let. Byla to epocha, která změnila polskou ekonomiku, změnila Orlen, udělal z něj nejdůležitější nástroj vlády k vedení hospodářské a energetické politiky,“ popisuje specialista na energie a paliva Polityki Insight Robert Tomaszewski.
„Ale byla to taky epocha, v níž se Orlen stejně tak stal velmi nebezpečnou firmou, protože převzala kontrolu nad veškerými regionálními médii – novinami, časopisy, přes které pak Právo a spravedlnost šířilo svůj vliv mimo velká města,“ pokračuje.
Daniel Obajtek začínal jako nezávislý radní obce Pcim, později vstoupil do strany Právo a spravedlnost a stal se oblíbencem předsedy Jaroslawa Kaczyńského. Začalo se mu přezdívat „zázračné dítě PiS“, které budovalo skvělou kariéru ve velkých státních agenturách a státních firmách, až v roce 2018 stanulo v čele petrochemické společnosti Orlen.
A stal se nejvýkonnějších šéfem některé z polských státních firem v čase vlády Práva a spravedlnosti, jak mu přiznává analytik.
„Určitě je kontroverzní postavou, která budí různé emoce. Ale rozhodně mu nemůžeme upřít, že dokázal zrealizovat všechny ty plány, které sobě vytyčil. On proslul tím, že dokázal provést procesy, které se zdály být neproveditelné,“ naráží Tomaszewski na to, že za Daniela Obajtka se z běžného koncernu stal gigant.
Paliva v Polsku jsou levnější než ve většině Evropy. Příčinou mohou být podle expertů i nadcházející volby
Číst článek
Posouzení, zda to byl dobrý krok, je podle něj komplikované. „Například z pohledu energetické transformace je vybudování tak obrovského koncernu dobré. Ta společnost teď může mnohem víc investovat do modernizace rafinerie, do dekarbonizace a tak dál. Ale na druhou stranu podmínky sloučení těch dvou petrochemických společností můžou, krátce řečeno, vést k narušení palivové bezpečnosti v Polsku,“ vysvětluje Tomaszewski.
Fúze Orlenu a Lotosu
Firmy PKN Orlen a Lotos si na polském trhu konkurovaly. Kvůli možnému narušení svobodného trhu také Evropská unie stanovila velmi přísné podmínky pro sloučení obou státních společností.
Obajtek společně s právníky ale nakonec našli cestu, jak je obejít. Přes 400 palivových stanic Lotos prodali maďarské společnosti MOL. Saúdskoarabské Saudi Aramco zase prodali třetinový podíl v nejmodernější polské Gdańské rafinérii, která patřila původně Lotosu – a to za pravděpodobně nevýhodných podmínek, které nyní prověřuje polská prokuratura.
Na nesrovnalosti transakce upozorňuje ekonom Sławomir Dudek z polského Institutu veřejných financí.
‚Otevřená válka.‘ Spor Tuska s Dudou graduje, hrozí Polsku předčasné volby?
Číst článek
„Tam je hodně podezřelých věci, které musí odpovědné úřady prověřit. Zaprvé částka, za kterou saúdskoarabská firma podíl koupila. Mnoho analytiků a ekonomů ji považuje za podhodnocenou. Takže stát na tom mohl tratit. Navíc podíl získala firma z Blízkého východu, což může ohrozit bezpečnost. Už sám Nejvyšší kontrolní úřad oznámil podezření na nesrovnalosti,“ říká.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK), který se zabýval fúzí a prodejem aktiv Lotosu ještě za vlády dnes už opozičního Práva a spravedlnosti, přišel stát minimálně o 5 miliard zlotých, tedy o zhruba 28 miliard korun. Stát také ztratil vliv na směr prodeje přibližně jedné pětiny výroby benzinu a nafty.
Podle závěrů auditu úřadu jen na prodeji třetinového podílu v Gdańské rafinerii společnosti Saudi Aramco vznikla ztráta přesahující 19 miliard korun. Další ztrátu znamenal prodej palivových čerpacích stanic maďarskému koncernu MOL.
Saudi Aramaco se investice do polské nejmodernější rafinerie podle výpočtů NIK vrátila do patnácti měsíců. Společnost má navíc právo veta při přijímání obchodních rozhodnutí v Gdańské rafinerii. Na prodej v roce 2022 dohlížel ministr státního majetku Jacek Sasin z PiS, podle úřadu neodborně.
Celní správa varuje před nadměrným dovozem paliv z Polska. Může za něj hrozit i zabavení auta
Číst článek
Saúdská Arábie s Ruskem navíc spolupracuje v rámci rozšířené Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC+. Maďarsko zase v rámci Evropské unie zastává proruský postoj. Do mimořádného summitu sedmadvacítky 1. února blokovalo unijní finanční pomoc pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Na druhu stranu, jak přiznal deník Rzeczpospolita, transakcí Orlen zajistil ropu ze Saúdské Arábie, a tím usnadnil osamostatnění Polska od ruské ropy.
„Úřady taky musí prozkoumat manipulace s cenami paliv před volbami v říjnu minulého roku,“ pokračuje ve výčtu problematických činností OKN Orlen ekonom Sławomir Dudek.
Zázrak a havárie
Zatímco v Evropě v létě a na podzim roku 2023 ceny paliv rostly, v Polsku se na stanicích Orlenu držely na necelých šesti zlotých, tedy kolem 33 korun za litr. Orlen navíc manipuloval i s velkoobchodními cenami. Takzvaný „zázrak z Orlenu“ měl vážný vliv na dostatek paliv a malé podnikatele.
„Část malých benzinových stanic zbankrotovala. Způsobovalo to problémy na hranicích, kdy v Čechách i na stanicích Orlenu byly vyšší ceny za litr, než o pár kilometrů dál na polské straně. A pak se po celém Polsku začala šířit ‚havárie stojanů‘. Palivo začalo docházet. To všechno bude muset nový předseda Orlenu nechat vyšetřit,“ dodává Dudek.
Polská Občanská koalice v průzkumech poprvé překonala Právo a spravedlnost, které podporu ztrácí
Číst článek
„Je to něco, co by se už nemělo nikdy opakovat,“ uzavírá ekonom polského Institutu veřejných financí.
A Robert Tomaszewski z Polityki Insight zasazuje cenovou politiku Orlenu do kontextu:
„Vzhledem k tomu, že politici vždy kontrolovali státní podniky jako je Orlen, tak si vyhrazovali právo na to mít na ceny paliv nějaký vliv. K manipulacím s cenami docházelo už před vládou Práva a spravedlnosti, tedy před rokem 2015. Ale z rozsahem manipulací, kterých jsme byli svědky před říjnovými parlamentními volbami v loňském roce, je to neporovnatelné.“
Orlen navíc, jak Tomaszewski připomíná, nezmění majitele. Bude dál akciovou společností s většinovým podílem státu. Hrozba pokračování takových praktik, jako je umělá úprava cen pro politické účely může pokračovat.
„Dnešní vláda šla do voleb se slibem odpolitizování státních firem. Aby se řídily trhem a nepodléhaly vůli konkrétních osob,“ zdůrazňuje analytik. To by měl i zaručit nové zvolený předseda společnosti.
Nový šéf
Kdo ale bude novým šéfem nejdůležitější společnosti v Polsku, která má v Česku dvě rafinerie a asi 440 čerpacích stanic?
„Nejpravděpodobněji bude novým předsedou Orlenu člověk politicky blízký premiéru Donaldu Tuskovi. Jestli to bude politik, bývalý politik nebo manažer, který má zkušenosti s vedením státních firem v době dřívější vlády Občanské platformy a lidovců, to nevíme,“ myslí si Robert Tomaszewski.
Donald Tusk několikrát zopakoval, že noví šéfové státních podniků vzejdou z otevřených výběrových řízení, což se v čase osmileté vlády Práva a spravedlnosti nedělo. Premiér ale také oznámil, že poslední slovo v nominacích do vedení nejdůležitějších státních firem bude mít vláda.
