Zelenskyj v tísni. Problém je klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině
Ještě před rokem byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobností roku časopisu Time, ale dnes, kdy se blíží druhá zima války, se situace liší. Jeho popularita klesla a někdejší spojenci ho kritizují. Opěvovaná podzimní protiofenziva je považována za neúspěšnou a ve Washingtonu začaly kvůli stranickým sporům a „únavě z Ukrajiny“ váznout zásadní dodávky zbraní. Vladimir Putin se připravuje na dlouhý a náročný boj, uvádí deník The Times.
I někteří z nejvěrnějších ukrajinských spojenců už začínají mluvit o nutnosti kompromisu. Američtí republikáni v Senátu minulý týden zmařili návrh zákona Bidenovy vlády, který měl poskytnout 106 miliard dolarů na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu.
Atmosféra v Kyjevě je proto pochmurná a pesimistická. Den po neúspěchu americké vlády manželka Zelenského Olena varovala, že Ukrajinci jsou „ve smrtelném nebezpečí“, a dodala, že jestli podpora Ukrajiny svět unaví, Ukrajinci zahynou.
I když má americká finanční pomoc pro Kyjev zásadní význam, řada bezprostředních problémů má možná kořeny na Ukrajině. V roztříštěné ukrajinské politice se objevují náznaky, že končí politické příměří, které trvá od zahájení ruské invaze.
První úder zasadil starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Když Zelenskyj odložil březnové volby, Kličko ho v rozhovoru pro jeden švýcarský server obvinil, že se chová jako diktátor a „aktivně směřuje k autoritářství“.
Kličkova poznámka je znepokojivá i kvůli zvěstem o roztržce mezi prezidentem a vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným, který se podle průzkumů těší mnohem větší oblibě než Zelenskyj.
Co když vyhraje Trump?
Znamená to všechno, že jsou prezidentovy dny sečteny? ptají se londýnské Timesy. Známý ukrajinský novinář Vitalij Portnikov si to nemyslí. „Průzkumy v době války nic neznamenají a volby teď nebudou,“ prohlásil.
Někteří Ukrajinci vidí za všemi těmito spekulacemi Moskvu. „Rusové investují miliardy do informační války,“ upozorňuje bývalý náměstek ministra obrany Leonid Poljakov, dnes ředitel Národního institutu bezpečnostních studií při Úřadu prezidenta.
Podpořil bych zrušení jednomyslnosti v Unii. Orbán dává najevo, že je to naléhavé, řekl ministr Dvořák
Číst článek
Právě v době těchto fám a politických podrazů zasadili Kyjevu ránu republikáni v americkém Kongresu. Za to, že prezident Biden nepřijal dostatečná opatření proti ilegální imigraci, se mu pomstili tím, že neschválili zákon o financování, který zahrnoval i pomoc Ukrajině.
Podle Johna Boltona, bývalého bezpečnostního poradce prezidenta Donalda Trumpa, však Kongres tuto pomoc jistě schválí, ale ne do Vánoc.
Jestli však prezidentské volby vyhraje Trump, nastane vážný problém, protože zřejmě půjde na ruku Putinovi, a ten tak „dostane, co chce“, varuje Bolton. Zároveň se obává, že by se Trump mohl pokusit stáhnout Spojené státy ze Severoatlantické aliance.
Zablokování peněz Ukrajině se náramně líbilo Kremlu, jehož mluvčí Dmitrij Peskov vyjádřil naději, že Kongres bude i nadále „mařit snahu házet peníze amerických občanů do pece ukrajinské války“.
Putin se v tentýž den vrátil na mezinárodní scénu, když navštívil Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii. Jinde než na Západě ho za vyvrhele nepovažují.
Pesimistický Zelenskyj
Tato vítězoslavná reakce kontrastuje se stále pesimističtějším tónem Zelenského. Koncem minulého měsíce při návštěvě Mykolajivské univerzity na jihovýchodě Ukrajiny řekl studentům, že bude obtížné znovu si získat obyvatele převážně ruskojazyčného Donbasu.
Druhý den v rozhovoru pro agenturu AP připustil, že ukrajinská protiofenziva „nedosáhla kýžených výsledků“. Na otázku, jak dlouho ještě válku povede, odpověděl, že dokud k ní bude mít motivaci společnost, armáda, ukrajinský lid i on sám.
Po napadení Ukrajiny jsme počítali, že čínská invaze přijde do několika týdnů, popisuje tchajwanský voják
Číst článek
Tyto výroky mají hodně daleko k jeho churchillovskému projevu v britské Dolní sněmovně loni v březnu, jen několik týdnů po ruské invazi, v němž přísahal, že Ukrajina se nikdy nevzdá. Změna tónu Zelenského však může souviset s tím, že už nedokáže přehlížet realitu na bojišti.
„Lidé si mysleli, že běžíme sprint, jenže Rusové běží maraton,“ říká bývalý ředitel ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Andrij Koboljev. To podle něj „vzbudilo nerealistická očekávání vývoje války. Teď lidé hledají obětní beránky a nepanuje jednota.“
Podle Koboljova by to však byl „obrovský skok“, kdyby Ukrajina začala s Ruskem vyjednávat.
Kdyby to Zelenskyj udělal, ať už z vlastního rozhodnutí, nebo pod tlakem Západu například výměnou za členství v Evropské unii nebo částečné členství v NATO, není žádná záruka, že by Putin omezil své požadavky jen na území, které Rusko ovládá, což je 17 procent Ukrajiny.
„Moskva si bude klást nepřijatelné podmínky,“ soudí Koboljev podle britského deníku The Times.
Celý Svět ve dvaceti minutách si můžete poslechnout také jako audio v úvodu článku.
