Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
Miroslav Zikmund patří k legendám českého veřejného života, na jejichž osud dopadly historické zvraty 20. století. Jaký byl jako cestovatel a jako člověk? Čím si vysloužil obdiv a respekt tolika lidí?
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu,“ odvysílal záhřebský rozhlas.
Miloš Zeman řekl, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip ke Grospičovi.
Anna Grušová byla tehdy předškolní dítě, a jakmile začaly ječet poplašné sirény, musela se spolu s dospělými schovat pod těžký ocelový stůl. Nacistické řádění rodina Goldstückerových nakonec přežila.
Na otázku, kde je vlastně doma, odpověděl, že tam, kde má rodinu. Jenomže i to je složité – rodina, přátelé a spolupracovníci roztroušeni… Pak už vám nezbývá, než se stát Evropanem.
Česká sněmovna návrh ruského zákona o veteránech ve středu označila za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Podle Zuzany Čaputové by se v případě schválení mělo zvážit i vyhoštění velvyslance.
Obyvatelé Wilsdruffu sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký vysílač. Zajímavé je, že právě odtud se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda.
Akce na potlačení protestu se kromě policie zúčastnili příslušníci armády i Lidových milic. Proti demonstrujícím použili obušky a požární stříkačky a jen v Praze bylo zadrženo a předvedeno 176 osob.
Přesně před 50 lety rozhodla Světová hokejové federace o tom, že mistrovství světa v roce 1969 se nebude konat v Československu. Důvodem k odebrání pořadatelství byla srpnová okupace.
Zaťatá pěst zvednutá nad hlavou na oslavu vítězství není ve světě sportu nijak neobvyklým obrázkem. Přesto přesně před 50 lety na olympijských hrách v Mexiku mělo toto gesto zcela jiný význam.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl tichem ignorovat letošní padesáté výročí sovětské invaze, takže za něj s projevem v České televizi musel zaskočit slovenský prezident Andrej Kiska.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Nesouhlas s okupací Československa přišlo 25. srpna 1968 vyslovit na Rudé náměstí osm statečných. Většinu z nich čekaly tvrdé tresty vězení, vyhnanství nebo nucený pobyt v psychiatrické léčebně.
„Jestli mluvili lidé, kteří do roku 1989 byli členy KSČ, je třeba vědět, že museli schvalovat okupaci. Je bizarní, když mluví proti ní. To je důvod, proč jsem se k nim nepřidal,“ řekl prezident Zeman.