Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Příběhy z koncentračních táborů, pracovních lágrů z 50. let nebo vzpomínky na školu za normalizace a o kádrování za komunismu. Část historie, kterou by si měli všichni pamatovat.
Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil šéf Kremlu. O válce na Ukrajině se v této souvislosti nezmínil.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Osmnáctiletý Karel Kovařovic se v srpnu 1968 pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. Dvaadvacetiletý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru zraněnou ženu.
Podle maďarského deníku příslušníci maďarské menšiny na Slovensku vítali v srpnu 1968 jednotky Maďarské lidové republiky na československém území jako osvoboditele. Pravá opak je pravdou, říká Varga.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Vyděšení a zmatení obyvatelé vycházeli do ulic, hrozili na vojáky pěstmi, skandovali hesla volající po svobodě, snažili se vojákům vysvětlovat, že jsou okupanti, ulice zaplavily tisíce plakátů.
V pozůstalosti Karla Bucháčka se našlo na 80 tisíc snímků, které zachycují výstavbu metra, fronty na knihy a zájezdy i okupaci v roce 1968. Na jeho tvorbu upozornila až rodina po Bucháčkově smrti.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
Pořad působil tehdy jako zjevení. Vysílal se živě, součástí byly telefonáty komunistickým funkcionářům a otevřeně se v něm probírala všechna aktuální témata.
„Kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na pietním shromáždění před Českým rozhlasem.
„Zrovna v nejtemnější chvíli zazněl poprvé do éteru signál: Jsme s vámi, buďte s námi! Signál, který o více než půlstoletí později v Česku zopakoval ukrajinský prezident,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
„Naší povinností by mělo být, abychom vždy pomáhali těm, kterým hrozí, že se jim třeba v jiné podobě stane to, co se stalo nám v roce 1968,“ zdůraznil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„To nejlepší, co můžeme dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi, ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti,“ prohlásil prezident Petr Pavel.
„Myslím si, že odejdou. Ale bude to chvilku trvat. Moudrost, rozum a cit musí zvítězit,“ sdělil Volnému svůj názor na příchod okupačních vojsk náhodný kolemjdoucí.
„Nebylo možné, aby o tom příslušná vojenská nebo politická místa v Československu nevěděla. Problém byl v tom, že to brali spíš jako psychologickou hru,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Tůma.
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
„Dnešním mladým bych vzkázal, aby se hlavně zajímali o historii, aby četli – ne pamflety na internetu, ale odbornou literaturu. Pak se dají hůř ovlivnit všelijakejma populistama,“ říká Karel Dvořák.
Dokumentaristka Helena Třeštíková říká, že Dubček rozhodně nebyl hrdina. Robert Kirchhoff, režisér a autor filmu Všichni lidé budou bratři, ale upozorňuje, že politik měl malý manévrovací prostor.
Pražské jaro přineslo změny v kulturním a společenském životě, otevřelo diskuzi o revizi politických procesů z 50. let a především zrušení cenzury v červnu 1968. To všechno začalo znepokojovat Moskvu.
Byl vybudován podle sovětského vzoru a nakonec vysílal až do roku 1999 a jednoduché přijímače s jedním knoflíkem se dostaly nejen do domácností, ale také podniků či škol.
Co si mohou odvodit kremlologové z oslav 9. května? Že novými hrdiny Kremlu jsou lidé, kteří deportovali lidi a opozici a aktivně podíleli na okupaci spojenecké země.
Snímek Muž, který stál v cestě sleduje politika Františka Kriegela. Ten se v roce 1968 vzepřel tlaku Moskvy a odmítl se smířit s okupací Československa. Po boku mu stála manželka Riva.
Do kin vstupuje film Slovo Beaty Parkanové, na festivalu v Karlových Varech získal dvě ceny, za režii a za hlavní mužskou roli. Zachycuje vztah manželů, který ovlivní sovětská invaze v roce 1968.
Celkem dar poslalo asi 14 000 lidí. Za získané peníze bude podle úřadu po konzultacích s ministerstvy obrany Ukrajiny a Česka pořízen vojenský materiál.
Koncert doprovázela i výstava velkoformátových fotografií Prahy z roku 1968 a také fotografie ze současné války na Ukrajině. Návštěvníci mohli zaplatit dobrovolné vstupné a přispět na její podporu.