Rusko se od okupace v roce 1968 nezměnilo, měli bychom si to připomínat, řekl před rozhlasem Pavel
„To, že vám někdo pomůže získat svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat,“ prohlásil před budovou Českého rozhlasu prezident Petr Pavel. Spolu s dalšími ústavními činiteli se tam zúčastnil pietní akce k 55. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Po celém Česku se konají vzpomínkové akce, v několika městech také výstavy dobových fotografií. Český rozhlas se výročí srpnových událostí věnuje ve svém speciálním vysílání.
„Zkušenost z civilizačního ohrožení, jakým byla sovětská okupace, navždy setřela poslední stín pochybnosti, zda je naše místo na Západě, nebo v ruském světě, jak nás o tom chtějí přesvědčit někteří nepoučitelní kverulanti,“ prohlásil první řečník, generální ředitel Českého rozhlas René Zavoral a zmínil ruskou agresi na Ukrajině:
„Rusko stojí na patosu strachu. A Ukrajina každý den znovu a znovu demonstruje svoji nezastrašitelnost tváří v tvář ruským hrozbám. (Ruský prezident Vladimir) Putin nemůže pobývat na jedné planetě se svobodymilovnými Ukrajinci.“
Pavel: V srpnu 1968 nás přišli osvobodit od nás samých. Bylo to ponížení a zklamání, pamatujme si to
Číst článek
Prezident Petr Pavel zmínil osobní vzpomínku na 21. srpen 1968, kdy mu bylo necelých sedm let.
„Moje babička ráno seděla u rozhlasu a řekla mi, že nás přepadli Rusové. A já jsem jako malý kluk nechápal, jak nás mohli ti, co nás osvobodili, přepadnout. Babička mi řekla, že to jednou pochopím. Trvalo to dlouho,“ uvedl Pavel.
Tehdejší vpád sovětských vojsk označil za jasné porušení mezinárodního práva i základních principů.
„To, že vám někdo pomůže získat svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Anebo to znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy. Tehdy nás přišli osvobodit podle propagandy od nás samých,“ zdůraznil prezident a dodal:
„Rusko se od té doby nezměnilo. Tím, jakou dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, zůstalo ve stejných kolejích. Měli bychom si to připomínat.“
Podívejte se na záznam piety:
‚Touhu po svobodě jsme nevzdali‘
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) připomněl, jaký byl život v Československu před rokem 1968.
Vystrčil: Nežili jsme v normálním světě. Přesto jsme touhu po svobodě nevzdali, buďme na to hrdí
Číst článek
„V životě každého z nás nadešel okamžik, že nežijeme v normálním světě. Že chceme něco jiného dělat a něco jiného musíme dělat. A tím, co jsme museli dělat, že se více nebo méně dobrovolně podílíme na budování socialismu a komunismu,“ připomněl.
Srpnová okupace podle něj znamenala také vzkaz. „Že jsme porobeným národem, který je odsouzený k tomu, aby sloužil a poslouchal. Ale my jsme to s touhou po svobodě nevzdali,“ uvedl k roku 1989.
Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zdůraznila, že okupace sice byla sovětská, „normalizovali jsme se ale sami“.
„Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi. Čest památce obětí totalit minulých a současných,“ zdůraznila.
‚Svobodu celou, nebo žádnou‘
„Svoboda je tu buď pro všechny, anebo pro nikoho,“ shrnul poselství 21. srpna 1968 premiér Petr Fiala (ODS). „Ten, kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ji bude v pokušení vždy překrucovat a omezovat.“
Spiklenci věděli o invazi v roce 1968 s předstihem. Nezávislost byla neurčitá, zdůrazňuje historik
Číst článek
Také on připomněl současnou ruskou invazi na Ukrajinu. „Je to právě ona, kdo celému světu ukazuje, že ruské komplexy, ruské imperiální instinkty zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968,“ apeloval.
„Chraňme si svůj demokratický stát. Važme si práv, která nám všem garantuje, aby naše zkušenosti a oběti, které naši předkové přinesli, nebyly marné. Svobodu buď budeme mít celou, včetně všech rizik, nepříjemností a zkoušek, které s sebou přináší. Anebo ji nebudeme mít vůbec,“ dodal.
Po jeho proslovu zazněly protestní hlasy, které upozornily na skandály Fialova ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Po projevu premiéra @P_Fiala se z davu ozvalo: Blažek ven! Zbavte se ruského vlivu! Kromě toho jsou k vidění transparenty: Dejte Zelenskému letadla, děkuji vs. Ameriko vrať se za oceán! pic.twitter.com/roKFf09iN8
— Martin Samek (@Martin__Samek) August 21, 2023
Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) připomněl, že dnešní ruská okupace Ukrajiny je srovnatelná s okupací, kterou před 55 lety zažilo Československo.
Předseda největší opoziční strany ANO Andrej Babiš na sociální síti X vyzval ke vzpomínce „na hrdiny, kteří se postavili na odpor okupantům ze Sovětského svazu a zemí Varšavské smlouvy a zaplatili za to životem“.
Vzpomeňme dnes na hrdiny, kteří se postavili na odpor okupantům ze Sovětského svazu a zemí Varšavské smlouvy a zaplatili za to životem. Važme si svobody, kterou máme a nenechme si ji už znovu vzít.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 21, 2023
Okupaci se bude Český rozhlas věnovat i po 12. hodině v rámci publicistiky. Po hlavních zprávách pak bude v 18 hodin následovat speciální vysílání z pražského Výstaviště s historiky a rozhlasovými pamětníky.
Jedná se o součást programu akce NeverMore 68, která odpoledne a večer nabídne debaty, koncerty i výstavu vojenské techniky. K vidění zde bude také tank T-55, tedy přesně ten typ stroje, kterým vojáci před 55 lety do Československa přijeli.
Pietní akce
Události 21. srpna 1968 si lidé připomínají také na řadě dalších míst v České republice. V 9 hodin začaly pietní akce v Liberci, Prostějově nebo Ostravě. Tam si připomínají srpnovou okupaci venkovní výstavou nazvanou Běž domů, Ivane! Najdete ji na pěší zóně u obchodního centra Nová Karolina.
Na velkých panelech jsou fotky i koláže zachycují atmosféru doby a náladu tehdejších obyvatel. Výstava je interaktivní, po načtení kódu na chytrém telefonu si lidé mohou prohlédnout i dobové dokumenty.
Další výstava se koná od 17 hodin v Českých Budějovic. V Galerii Nahoře má vernisáž výstava fotografií českobudějovického rodáka Františka Dvořáka. Ten v srpnu 1968 zachytil situaci v centru města.
Lidé přecházeli na druhý chodník, aby mě nemuseli potkat, říká Naděžda, které v srpnu 1968 zabili matku
Číst článek
Na jeden z tanků, které přijely na tehdejší Žižkovo náměstí, lidé tenkrát pověsili velkou ceduli s nápisem „SSSR agresor“ v azbuce. Tyto dobové fotky ležely 55 let v archivu Františka Dvořáka a lidé je uvidí poprvé až teď.
Boj o rozhlas
Před 55 lety Pražané slyšeli už v noci z 20. na 21. srpna nad hlavou vojenská letadla mířící na Ruzyň. Brzy na to vjely do ulic první tanky.
Vysílání tehdejšího Československého rozhlasu se snažilo lidi uklidnit, aby se situace ještě víc nevyhrotila. Hlasatelé zároveň opakovali, že stojí za legální vládou, československým prezidentem a předsednictvem ÚV KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem.
Při obraně Československého rozhlasu tehdy v Praze na Vinohradské třídě zemřelo sedmnáct lidí. Ideály takzvaného pražského jara, které invazi předcházelo, se v několika minutách rozpadly. Okupanti zůstali v Československu přes dvacet let. O život kvůli nim přišlo celkem víc než 400 lidí.
