„Hlavním argumentem Komise pro ústupky je zjednodušování prostoru pro zemědělce. Podle nás ale právě v daném ohledu není zjednodušování na místě,“ říká Václav Zámečník.
„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje geolog Jakub Hruška.
„Je to vysoký nadstandard. Jako luxusnější mercedes vyšší třídy oproti běžné škodovce. Jsou zhruba o třetinu až polovinu výkonnější,“ vyzdvihuje výhody poníků ochránce přírody.
Další věc, která v návrhu evropského nařízení na ochranu přírody úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině.
Hlavním cílem dohody je zajistit, aby se v budoucnosti nejméně třicet procent plochy oceánů zařadilo mezi chráněné oblasti. Mořské ekosystémy ohrožují změny klimatu, znečištění a nadměrný rybolov.
Evropská unie se snaží bojovat s masovým vymíráním druhů. Plánuje zavést povinnost obnovy ekosystémů, která by mohla zasáhnout českou zemědělskou půdu.
„Lidem se líbí ty vlastnosti, které rostlinám umožňují šířit se ve volné přírodě – dobře rostou, dobře se rozmnožují. Takhle se rozšířila menší polovina invazních rostlin,“ vysvětluje Petr Pyšek.
Modernizace nových farem jsou financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Ptáci ale v jejich okolí mají horší podmínky k hledání potravy a hnízdění.
Účastníci konference OSN se většinou shodují, že Montrealská dohoda je sice v některých pasážích stále vágní, ale celkově je ambicióznější, než se ještě před týdnem čekalo.
Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třiceti procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba 200 zemí. Signatáři také chtějí vynaložit víc financí na ochranu biologické rozmanitosti.
Zásadní moment pro živou přírodu na Zemi. Poslední možnost zabránit její úplné degradaci. Takové přívlastky dostává celosvětová konference OSN o biodiverzitě, která začíná v kanadském Montrealu.
Australští biologové popsali 139 nových druhů živočichů a rostlin. Jsou mezi nimi i druh dopujících mravenců nebo první ‚tisícinožka'. Austrálie celkově, ale stále zůstává z drtivé většiny nepopsaná.
Hmyzu v poslední době ubývá, přírodovědci proto hledají různé způsoby, jak to změnit. Motýlí louka ve Slavkoském lese začala vznikat loni. První velké výsledky se očekávají v horizontu pěti let.
Ježci jsou klíčoví pachatelé. „Začíná být čím dál tím jasnější, kolik škody dokážou nadělat,“ řekl Nick Foster z Otažské univerzity, který se věnuje výzkumu ježků.
Přečištěné odpadní vody se můžou stát perspektivním zdrojem biodiverzity, a to nejen v suchých oblastech, jako je americký stát Arizona. Děje se to i ve středoevropských lokalitách.
Kůrovec skutečně může mít pozitivní vliv na rozmanitost druhů v lese. Na padlých stromech se často začnou objevovat jiné druhy brouků nebo třeba houby.
„My chceme znovu motýle!“ Premiér Andrej Babiš (ANO) tímto svým výrokem upozornil na problém, který vědci pokládají za stejné závažný, jako klimatickou změnu.
Den s dnešním datem, tedy 22. května, vyhlásila OSN jako Mezinárodní den biodiverzity, tedy rozmanitosti živočichů i rostlin. Počet druhů se přesně nezná, většinou se uvádí nejméně 2 miliony, popsaných je 1 200 000. Shoda je ale na tom, že by se měly chránit. Ze všech zemí na planetě má největší pestrost fauny a flóry Brazílie.
V Újezdě nad Lesy vytvářejí místní dobrovolníci naučnou stezku, která má děti zábavnou formou poučit o biodiverzitě Klánovického lesa. Popisky a obrázky na jednotlivých zastaveních vznikly za spolupráce studentů základní školy. Ti své výtvory představili na vernisáži v obecním kulturním domě.
Biologická rozmanitost v Evropě se povážlivě snižuje. Evropská komise představila strategii k zastavení úbytku živočišných i rostlinných druhů. Přibližně čtvrtině evropských savců, ptáků, obojživelníků i hmyzu totiž hrozí vyhynutí. Alarmující je také podle strategie Komise stav populace ryb v evropských řekách a mořích - 88 procent z nich se totiž nadměrně využívá nebo je na hranici vyčerpání.
Na Madagaskaru našli po 25 letech nový druh masožravého savce velkého jako kočka. Za poslední čtyři roky už je to pátý nový druh, alespoň z těch větších zvířat, který se podařilo objevit na tomto ostrově, jenž bývá označován za biologickou pokladnici. Jenže i když stále objevujeme nové druhy a naše poznání přírody není kompletní, tak ji zároveň bezprecedentní rychlostí likvidujeme. Zástupci všech zemí OSN proto přijeli do japonské Nagoji, aby se pokusili vymyslet plán, jak zastavit úbytek ekosystémů.
V japonské Nagoji se koná Světová konference o biodiverzitě, tedy o rozmanitosti přírodních druhů. Delegáti nagojské konference se chtějí zaměřit na kroky, které směřují k zastavení úbytku biodiverzity. Například na ochranu přírody nebo hledání nových přístupů k ekonomice.
