Národní sdružení chce znovu vyhrát eurovolby ve Francii. Spoléhá přitom i na mladé voliče, které dokáže oslovit jako žádná jiná strana. Jakou roli v tom hraje mladý lídr Jordan Bardella?
Novela imigračního zákona počítá například se zavedením migračních kvót. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je novela jednou z nejdůležitějších legislativ jeho druhého funkčního období.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Reformní plán je založen také na solidaritě se státy, které zátěž ilegální migrace zažívají z první ruky. Země, které by od nich odmítly uznané azylanty přebírat, se v budoucnu mají povinně vykoupit.
Dokument, jehož části na veřejnost unikly ve čtvrtek, tvrdí, že strana „sladila“ své postoje s „ruským diskurzem v době nezákonné anexe Krymu“ v roce 2014.
Macronova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku demonstrací takzvaných Žlutých vest v roce 2018. Za poslední měsíc pak klesla o další dva procentní body na 26 procent.
Emmanuel Macron ve svém úterním projevu litoval toho, že se nepodařilo najít shodu při prosazování důchodové reformy. Zvýšení věkové hranice pro odchod do penze na 64 let je ale podle něj nezbytné.
Prezidentská koalice získala nejvíce mandátů v parlamentu. Absolutní většinu ale nemá. Co to pro Francii znamená? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz to popisuje Eliška Tomalová z katedry evropských studií.
Francie volí nové členy Národního shromáždění ve druhém kole. Volební místnosti se otevřely v 8.00, první výsledky budou známy po 20. hodině. Otázka zní: udrží prezidentská koalice většinu?
První kolo parlamentních voleb ve Francii skončilo těsným výsledkem. Přestože vyhrála prezidentská koalice, levicový blok zaostal pouze o desetinu procenta.
Dvoukolové volby. Francouzi v neděli vyberou dva potenciální zástupce, kteří se o týden později utkají o post poslance. Většina pro prezidenta Macrona je v ohrožení, může ji získat Mélenchon.
„Mnoho lidí si uvědomilo, že vláda extrémní pravice se může stát skutečností,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Mathieu Gallard konečné rozhodování s tím, že to nechtěli dopustit.
Jako podruhé poražená vyšla z voleb šéfka nacionalistického hnutí Národní sdružení Marine Le Penová. S Emmanuelem Macronem prohrála souboj o prezidentský palác už před pěti lety.
Současný centristický prezident Emmanuel Macron volil kolem v pobřežním městě Le Touquet. Nacionalistická kandidátka Marine Le Penová hlasovala před polednem v Hénin-Beaumont na severu země.
Francouzi vybírají příští hlavu státu. Bude jí poprvé žena? Nebo v čele zůstane současný prezident? V osm hodin se otevírají volební místnosti a server iROZHLAS.cz přináší poslední analýzu.
Laboratorní technik David nemá v úmyslu jít vůbec hlasovat, protože jeho kandidát neprošel do druhého kola. Myslí si, že volba mezi Le Penovou a Macronem je ode zdi ke zdi, jeden extrém proti druhému.
Předvolební průzkumy ukazují rozdíl deset procent. Zůstává ale velké množství nerozhodnutých voličů. A ty se pokusili prezidentští kandidáti zaujmout ve středeční televizní debatě.
Pozdvižení vyvolala úprava titulku týdeníku Marianne, který otevírá vydání, jež má vyjít ve čtvrtek. Podle redakce se jedná o zásah do nezávislosti médií.
„Míra odporu k Macronovi je v (levicových) kruzích velmi vysoká,“ říká Lukáš Macek s tím, že část se může rozhodnout, že „kopne do mraveniště“ a uvidí, co by se stalo s krajně pravicovou prezidentkou.