Šéf polské diplomacie na sociální síti X napsal, že „poslední Scholzovo prohlášení porušuje princip suverénní rovnosti států“ a že naznačuje, že jde o pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Polska
Ruský prezident Vladimir Putin musí podle německého kancléře Olafa Scholze pochopit, že státy OSN jsou pevné ve svých postojích a hodnotách. Uvedl to na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii. Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Zatímco evropští výrobci se snaží zapůsobit a pochlubit svými novinkami, jen o kousek dál stojí připomínka toho, že mají novou tvrdou konkurenci. Na veletrh totiž ve velkém dorazily i čínské koncerny.
Podle průzkumu bylo spokojeno či velmi spokojeno s prací kabinetu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze jen 19 procent Němců. Nespokojenost s počínáním vlády vyjádřilo 79 procent respondentů.
„Letos máme o sedm procent méně uchazečů než loni. Jen během úvodního výcvikového kurzu odpadne 30 procent uchazečů,“ řekl uvedl ministr obrany Pistorius.
V Durynsku se koncem června AfD povedl husarský kousek. Její kandidát Robert Sesselmann obsadil post zemského rady, tedy šéfa okresu na rozhraní Durynska a Bavorska.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Konkurují mu jedině čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů.
Průzkum INSA by se 27 procenty vyhrála konzervativní unie CDU/CSU opozičního předáka Friedricha Merze, o druhé místo by se pak dělili sociální demokraté s AfD.
Poprask kolem vládních úspor konkrétně upozorňuje, že zdejší demokracie má dosud rezervy. Vzorem může být Německo, kde obdobný balíček chystají v úplném klidu kancléř s ministrem financí.
Podle německého prezidenta se k volebním urnám musí přizvat i mladší ročníky kvůli stárnutí populace. Snížením minimálního věku voličů by se generační nerovnost mohla alespoň částečně napravit.
Německý kancléř Olaf Scholz se nicméně ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět hraniční kontroly se svými sousedy, pokud to bude aktuální migrační situace vyžadovat.
Německý kancléř slíbil napadené zemi další podporu. Úterní vojenskou přehlídku v Moskvě považuje za demonstraci moci, kterou se Evropa nesmí nechat zneklidnit.
Hosty na slavnostní předání vybírala Merkelová – pozvala tam celou řadu lidí, které dřív měla ve vládě – včetně Ursuly von der Leyenové. Paradoxně ale nepozvala současné špičky své strany CDU.
Německý ministr Volker Wissing na twitter napsal, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva.
Polský premiér na úvod setkání poznamenal, že si není jist, zda během tisícileté historie byly česko-polské vztahy lepší než nyní. Vyzdvihl roli, kterou obě země společně hrají v podpoře Ukrajiny.
Evropské státy třeba zjistily, že jejich tanky nefungují tak, jak mají, nebo že jim chybí náhradní díly. Vyšlo to najevo, když se teď Německo a další snaží posbírat dostatek leopardů na dva prapory.
Německý kancléř Scholz a americký prezident Biden se sešli ve Washingtonu, aby projednali další kroky podpory Ukrajiny. Jedná se o komorní pracovní cestu bez tisku.
USA podle médií v pátek oznámí další balík vojenské pomoci pro ukrajinskou armádu v hodnotě 400 miliard dolarů. Ten bude obsahovat především zvláštně upravenou munici GMLRS do systémů HIMARS.
Rusko jako agresor musí podle německého kancléře Olafa Schulze učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Řekl to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem.