Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje současné vztahy mezi vládou a opozicí za nejhorší, jaké pamatuje. „Babiš se nechal slyšet, že zažijeme peklo a úměrně tomu se ANO i SPD chová.“
Nejprve vyhlásit legislativní nouzi a extrémně spěchat na přijetí zákona a pak řešit, co bude za 30 let? Opravdu je toto nejlepší cesta, jak důchodovou reformu provést?
Co ukázal poslední týden jednání Poslanecké sněmovny? A co by pro vládní koalici znamenalo, kdyby snížení valorizace důchodů narazilo u Ústavního soudu? Odpovídá Markéta Pekarová Adamová.
Dny i noci s kartáčky a spacáky. Poslanci se ve Sněmovně přou o důchody. Než schválili program schůze, trvalo to přes 30 hodin. Otázka zní: Patří obstrukce do politiky?
Praha||Tomáš Pancíř, ab|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
Jaká bude další taktika vládní koalice proti opozičním obstrukcím ve Sněmovně, proč vláda neřešila dopady valorizací důchodů dříve? O tom mluvil moderátor Tomáš Pancíř s premiérem Petrem Fialou.
Sněmovna projedná spornou penzijní novelu zkráceně. Nebude se tedy konat první čtení a finální třetí kolo se bude moci uskutečnit hned po druhém čtení.
Vláda ve středu po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci programového prohlášení. Zdůvodňuje to především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady.
Vládní koalice chce změnit výpočet mimořádné valorizace penzí. Průměrný důchod by pak vzrostl jen o 750 korun. Lidí s nejnižšími důchody by se změna nedotkla.
Sněmovna se kvůli obstrukcím ani po 16 hodinách jednání nedostala k potvrzování stavu legislativní nouze, v němž chce vláda nižší mimořádnou valorizaci důchodů prosadit.
„Lidé o válce vědí z televize, jiné to ale bude, až si uvědomí, že žijí hůř než dříve. Zatím to tak není, z ekonomického hlediska Rusko ještě funguje,“ tvrdí ředitel ruské redakce RFE/RL Andrej Šarij.
„V tomto bytě jsme se Sjarhejem a našimi děti prožili mnoho dobrých a radostných dnů. I když se nás snaží zbavit rodiny, lásky a vzpomínek, tak jim to nevyjde,“ komentovala dražbu Cichanouská.
Vládní novela se má týkat celého fungování výběru radních ČT a ČRo. Senát by měl například nově volit třetinu míst v radě. Dosud byla celá volba pouze v kompetenci Poslanecké sněmovny.
Vláda nechce riskovat, že by nestihla ve Sněmovně schválit snížení valorizace důchodů, sáhla proto po vyhlášení stavu legislativní nouze. Rozepři s opozicí by mohl rozsoudit až Ústavní soud.
„Od toho jsme hnutí a catch all party, abychom si uvědomili, že pluralita názorů je strašně důležitá. Mám někdy pocit, že chybí možná více v jiných stran než u nás,“ říká Vondrák.
Předsedkyně klubu také zdůraznila, že klub postup neprobíral s předsedou ANO a prezidentským kandidátem Andrejem Babišem, jenž byl z úterního jednání Sněmovny omluven a neúčastnil se ani schůze klubu.
Maďarsku podle Orbána hrozilo, že bude zataženo do ukrajinského konfliktu, kdyby opoziční levicové strany vyhrály dubnové volby: „Byli bychom v tom až po krk,“ prohlásil Orbán.
Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců. Pro zrušení byli poslanci vládní koalice a přidali se k nim i poslanci SPD. Klub ANO hlasoval proti zrušení EET.
Jašin ve středu soud požádal o propuštění na svobodu do doby, než bude jeho proces u konce. „Pokud bych chtěl uprchnout, tak jsem to mohl udělat dávno,“ podtrhl podle zpravodaje agentury AFP.
Opozice sice rozpočet zpochybnila a odsoudila, přesto se v námitkách omezila pouze na stížnosti, jak těžko se lidem žije v energetické krizi a jak málo jim vláda pomáhá.
Debata trvala zhruba 10,5 hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování.
Místo posuzování programů a kandidátů převážila čistá naštvanost. Přišlo více těch, kteří chtěli protestovat proti malé pomoci vlády v energetické krizi, i ti, kteří jsou permanentně naštvaní.
Lidé v Česku se často pozastavují nad tím, kde se vzalo až barbarské pohrdání právem a lidským životem, které provází činy Putinových pomahačů. Jde však o pokračování tradice.
Lídr opozice Andrej Babiš (ANO) sice objíždí republiku a setkává se s voliči, tvrdí ale, že nejde o prezidentskou kampaň k volbám v lednu 2023. Případnou kandidaturu chce oznámit až v listopadu.
Na schůzi k vyslovení nedůvěry vládě se poslanci sejdou ve čtvrtek 1. září, začne ve 13 hodin. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny, uvedl to její mluvčí.