Světová zdravotnická organizace označila zavření škol za krajní možnost. Přerušení výuky loni podle šéfa evropské sekce WHO Hanse Klugeho „způsobilo více škody než užitku“.
ČSSD, KSČM, ale i hnutí Přísaha, Trikolora či Volný blok. Tato uskupení se letos do Poslanecké sněmovny nedostala. Spolu s nimi zůstal před branou dolní komory stát také 1 069 359 voličů.
Vítěz volebního klání nezískal nejvyšší počet mandátů. A nejen to. O křesla v Poslanecké sněmovně oproti původnímu volebnímu systému „přišla“ koalice PirSTAN a hnutí SPD.
„Babiš se čím dál víc profiloval jako spojenec Viktora Orbána. Myslím, že v tomto ohledu dojde k poměrně radikální změně,“ říká expert. Hlasování a postoj Česka v EU se podle něj ale zásadně nezmění.
Parlamentní strany začínají debatovat o tom, kdo obsadí klíčové funkce v nově zvolené Poslanecké sněmovně. Jaká jména se zatím objevují a proč bude předsednický post tak zásadní?
Předseda ODS Petr Fiala také uvedl, že požádal kancléře o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, který je od neděle hospitalizován. Prezident s ní podle svého mluvčího souhlasil.
Česko hledá po volbách cestu k nové vládě. Dvojice opozičních koalic získala relativně bezpečnou většinu, zbraně ale neskládá ani dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO). S jakými kartami se teď hraje?
Díky preferenčním hlasům se do Poslanecké sněmovny v letošních volbách dostalo hned 36 kandidátů, kteří původně figurovali na nevolitelných místech. Stalo se tak hlavně kvůli kandidatuře dvou koalic.
„Kroužkování v rámci kandidátky dotkla i silná dezinformační kampaň. Váhající voliči byli pravděpodobně ovlivněni tím, co jelo v dezinformačních médiích,“ řekl novinářům šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Petr Fiala, který byl léta označován za nevýrazného, bez charismatu, za vedoucího profesorského typu, je nyní oslavovaný vítěz voleb a nejžhavější kandidát na premiéra.
Do dolní komory Parlamentu naopak podle predikce nemíří vůbec poprvé v české historii ČSSD a komunisté. Pětiprocentní hranici nepřekročí ani Přísaha Róberta Šlachty.
A jak preferenční hlas udělit? Při samotné volbě si za plentou vyberete pouze jeden hlasovací lístek s uskupením, které chcete podpořit. Na tomto lístku pak můžete zvolit až čtyři vybrané kandidáty.
ANO by získalo 24,5 %, oproti srpnovým výhledům si tak pohoršilo o tři procentní body. Podle autorů výzkumu data ukazují na zastavení rostoucího trendu podpory hnutí a stagnaci voličské přízně.
Téměř polovina z více než tisíce dotázaných respondentů si myslí, že vláda sice nesplnila všechny své vytyčené cíle, podařilo se jí však dosáhnout spousty jiných.
Druhá by byla koalice Spolu s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by měli Piráti a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostala SPD.
Hnutí ANO například sází na ověřené tváře a zřejmě přestalo vnímat kumulování funkcí jako špatný trend, ČSSD řeší odliv členů na kandidátky například SPD. Stranám Spolu společná kandidatura sedí.
Volební potenciál vyjadřuje maximální možný zisk strany či koalice v případě, že by jí u voleb dali hlas všichni voliči, kteří volbu daného subjektu zvažují. Suma potenciálů není sto procent.
Spojení do dvou koalic bylo logickou odpovědí a nainvestované energie a dobré vůle bylo příliš na to, aby se spojenci rozcházeli poté, co nespravedlivý volební zákon zrušil letos v únoru Ústavní soud.
Oproti červnu si vyměnila koalice Spolu pozici s koalicí Pirátů a STAN. Za nimi následuje SPD a hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které je stejně jako v červnu před KSČM i ČSSD.