„Česko je extrémním případem měnové politiky – ale v dobrém slova smyslu. Naše centrální banka si uvědomuje, že bojovat proti inflaci se musí robustním zvýšením ceny peněz,“ hodnotí Petr Zahradník.
Centrální banka se vydala radikální cestou v těžké době. Inflace se blíží k desetiprocentní hranici a podle samotných bankéřů existuje třetinová pravděpodobnost, že jí také překročí.
„Snižování inflace v tržní ekonomice probíhá přes snížení poptávky a na snížení poptávky, celkové poptávky v ekonomice, je prostě nejlepší prostředek zvednout sazby,“ vysvětluje Miroslav Singer.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Něco takového se všeobecně očekávalo. Ve středu večer oznámil šéf americké centrální banky Jerome Powell, že už v březnu začne zvyšovat úrokové sazby a že v tom bude pokračovat celý rok.
„Musím ale rovnou zdůraznit, že vysoký výnos je vždy spojen s vysokým rizikem. Rodina si musí rozmyslet, jak moc si může dovolit riskovat,“ říká ekonom Pavel Peterka v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Pro letošní rok počítá Šedivý u úvěrů s návratem k normálu, kdy by objem nově poskytnutých půjček mohl klesnout o třetinu na zhruba 80 miliard korun, tedy na druhý nejlepší výsledek po loňském roku.
Dosavadní razantní zpřísňování měnové politiky ČNB vede k tomu, že měnové podmínky v Česku se utahují nejrychlejším tempem v ekonomicky rozvinutém světě. To zatraktivňuje korunu v očích investorů.
Česká národní banka před Vánoci zvýšila základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 13 let a naznačila, že růst bude zřejmě pokračovat i v novém roce.
Bankovní rada České národní banky ve středu vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální prognózy jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.
Centrální banka začala důkladněji vymezovat „normalizaci“ měnové politiky po téměř dvou letech mimořádného úsilí o vyléčení ekonomiky z následků pandemie.
Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,43 procenta. Zájem o hypotéky nepolevuje, v říjnu banky sjednaly 10 065 hypotečních úvěrů za 32,07 miliardy korun.
„Toto rozhodnutí respektuji, chápu, že ČNB se takto snaží reagovat na nezodpovědnou a rozhazovačnou politiku této dosluhující vlády,“ napsal předseda KDÚ-ČSL Marian Jurečka.
Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok věří, že ve druhém pololetí příštího roku uvidíme rychlý pokles inflačních indexů někam blízko k našemu tolerančnímu pásmu.
Před týdnem rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB) o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvyšší zvýšení od roku 1997.
„Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Ivan Bartoš (Piráti) napsal, že ČNB neměla jinou možnost.
Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta.
Banky v červenci sjednaly 10 444 hypoték za 33,7 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst, ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.
Z centrálních bankéřů Vojtěch Benda vyčnívá tím, že jako jediný hlasoval pro silnější růst úrokových sazeb. Pomoc ekonomice v podobě nízkých úroků už podle něj není nutné dál udržovat.
Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude centrální banka podle ekonomů pokračovat.
Letošní červen je tak nejsilnějším měsícem ve statistice, která se sleduje od roku 2014. Vyplývá to z aktuálních statistik České národní banky a České bankovní asociace.
Banky za první pololetí sjednaly 72 198 hypoték za rekordních 224 miliardy korun. V samotném červnu pak banky sjednaly 14 069 hypotečních úvěrů za 44,5 miliardy korun.