Komunikace ministrů, celé vlády i koaličních stran je opravdu nesrozumitelná, chaotická a někdy i arogantní. Ale za pád důvěry a za hubenou podporu ve srovnání s hnutím ANO nenese hlavní vinu.
Fenomén skrytého voliče tkví často v hluboce zakořeněné nedůvěře, kterou ve svých sympatizantech mnoho slovenských politiků dál prohlubuje. Letos se to projevilo hlavně u Smeru Roberta Fica.
Za rozumné nepovažuje slovní útoky premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu Pirátů, kteří ho kvůli nim chtějí žalovat. Současně ale dodává, že debata ve sněmovně je často vyhrocená.
Vládnoucí hnutí ANO obsadilo třetí příčku, jejich koaliční partner ČSSD by se do sněmovny nedostal. Kromě zmíněných stran by se do sněmovny dostalo i SPD a KSČM.
Koalici ODS, lidovců a TOP 09 by v únoru dalo hlas 18,5 procenta voličů, což je stejně jako v lednu. Naopak u SPD a KSČM se podpora shodně zvýšila o procentní bod na deset, respektive osm procent.
Přes preferenční hlasy se do krajských zastupitelstev dostalo 48 lidí, tedy necelá desetina nových zastupitelů. V přehledných tabulkách se můžete podívat, komu kroužkování pomohlo – a na čí úkor.
Podle průzkumu volebních preferencí by si v listopadu polepšilo ANO, SPD a STAN. Hnutí Trikolóra, TOP 09 a Zelení by se do parlamentu nedostali. Levice mírně oproti říjnu oslabila.
Nad pěti procenty potřebnými pro vstup do dolní komory ještě skončili lidovci a SPD, vzhledem k váhavosti voličů ale podle CVVM nelze říct, jestli by se do sněmovny dostali.
Jediné, k čemu se ČSSD teď musí upínat, je naděje, že ve sněmovních volbách na podzim 2021 překoná pětiprocentní hranici a nezmizí pod vodou jednou provždy.
Teď by měl Andrej Babiš zpozornět. Česko se snad neřítí přímo do krize takových rozměrů, jako byla ta před deseti let, ale tučné časy zjevně končí, což předseda vlády už ví sám.
Freilassing je malé bavorské město u rakouských hranic. Před třemi lety se jím prohnala uprchlická vlna – městem prošlo za tu dobu na 165 tisíc běženců. Ovlivní strach z migrantů zemské volby?
Hnutí ANO oslabilo v porovnání s červnem o procentní bod, podle tvůrců modelu je ale jeho podpora stabilní. Nezměnil se zisk ODS a KSČM, které by obdržely 14 procent a 10,5 procenta hlasů.
Vládní hnutí ANO by v červnu vyhrálo sněmovní volby se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druhá skončila s odstupem skoro dvaceti procent ODS. Vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury Median.
Největší podporu voličů mezi politickými stranami má stále hnutí ANO s 32,9 procenta. Na druhé místo před Piráty se v porovnání s únorovým volebním modelem dostala ODS s podporou 13,7 procenta.
Volby by nyní opět vyhrálo hnutí ANO s podobným ziskem jako v říjnových volbách, tedy kolem 30 procent. ODS by ale z druhého místa odsunuli ČSSD a Piráti, kteří by dostali shodně 12,5 procenta.
Podle posledního zveřejněného průzkumu před prezidentskými volbami má nejvyšší podporu současná hlava státu Miloš Zeman. Ve druhém kole by Zemana porazil Jiří Drahoš.
Hnutí ANO by podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v lednu opět suverénně vyhrálo volby do sněmovny. Druhá ČSSD od prosince mírně ztratila, třetí KSČM si naopak polepšila. Zastoupení ve sněmovně by uhájily ODS, KDU-ČSL a také TOP 09, která by podle obdobného průzkumu agentury STEM do dolní komory nyní těsně nedostala. Podle CVVM si naopak TOP 09 v porovnání s prosincovým šetřením svůj výsledek vylepšila.
TOP 09 se stala aktuálně nejsilnější stranou pravice. Ukázal to nový průzkum volebních preferencí agentury STEM. Druhá nejsilnější vládní strana v něm skončila na druhém místě za sociální demokracií, a předstihla tak i lídra vládní koalice, občanské demokraty. Podpora ODS spadla na nejnižší úroveň od roku 1998.
Průzkum agentury Factum Invenio potvrdil, že největší šance by v prezidentských volbách příští rok mohl mít bývalý premiér úřednické vlády Jan Fischer. Přiblížil se mu další bývalý ministerský předseda Miloš Zeman, když předstihl ekonoma Jana Švejnara.
