„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Stockholm podle Stoltenberga udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky. Rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
Erdogan si Švédy zatím vychutnává, chce protislužby a hraje na nacionalistickou notu. Fakt, že Švédsko bude jediným nečlenským státem v oblasti, v podstatě znamená zesílený tlak na tento stát.
Pokud bude Švédsko do aliance přijato, skončí tím dvě století dlouhá éra, během níž země nebyla součástí žádných vojenských aliancí. Žádost o členství musí ještě ale potvrdit Maďarsko a Turecko.
Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy, a Turecko.
Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc.
Setkání mezi Tureckem, Švédskem a Finskem se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Ankara ale požádala o jeho zrušení bez dalšího termínu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
„Pro Finy je velmi snadné stát na straně Ukrajinců. A to i kvůli Zimní válce a zkušenosti s tím, když zůstanete osamocení v boji s Rudou armádou,“ vysvětluje Mikka Aaltola.
