Jakmile vstoupí zařazení Wagnerovy skupiny mezi teroristické organizace v platnost, bude členství v ní ilegální a bude například možné v Británii zabavovat její majetek.
Mluvčí Kremlu Peskov ve středu zopakoval, že vyšetřování letecké havárie bude ruské a že „o mezinárodním šetření nemůže být ani řeč“. Nevyloučil ale, že nehoda mohla být způsobena úmyslně.
Pohřbu se oproti dřívějším spekulacím nezúčastnil ruský prezident Vladimir Putin, obřad byl podle Prigožinovy tiskové služby soukromý jen pro jeho blízké.
Zřetelných cest se v tuto chvíli nabízí hned několik. Mohou například podepsat smlouvu s ruským ministerstvem obrany a rozplynout se v nekonečných řadách ruské armády.
Lukašenko také prohlásil, že ruský prezident Putin nemůže stát za středeční leteckou katastrofou, při které zřejmě zahynul vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a jeho pravá ruka Dmitrij Utkin.
Verzí, proč se zřítilo letadlo s šéfem wagnerovců Prigožinem, je několik. Vzhledem ke sporům, které měl s ruským prezidentem Putinem, mnozí komentátoři dvě z nich ani neberou v úvahu.
Podle Britského ministerstva zahraničí chybí definitivní důkaz o smrti šéfa soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Velmi pravděpodobně, ale na palubě havarovaného letadla byl.
„Není to první případ na ruské politické scéně, kdy se Vladimir Putin rozhněval na někoho, kdo vykazoval nízkou loajalitu nebo nízkou poslušnost,“ popisuje Jan Šír z Univerzity Karlovy.
„Nejsem si jistý, zda smrt Prigožina na lidi udělá hluboký dojem,“ říká sociolog Alexej Levinson z ruské výzkumné agentury Levada Centrum, který už 40 let zkoumá, co si Rusové myslí.
Na palubě letadla, které se ve středu zřítilo, byl podle ruských představitelů i Prigožin. Co pád způsobilo? A kdo za něj může? Server iROZHLAS.cz nabízí odpovědi na klíčové otázky.
Okolnosti nehody, při které podle informací ruských úřadů zemřel při pádu letadla vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin, jsou nejasné a kolem celé události vzniká celá řada spekulací.
Oblíbeným hudebním skladatelem Dmitrije Utkina byl Richard Wagner a právě „Wagner“ bylo v armádě Utkinovo volací jméno, ze kterého se posléze stala přezdívka celé žoldnéřské skupiny.
Do Běloruska se mnoho Prigožinových bojovníků přesunulo poté, co žoldnéřská skupina v červnu podnikla krátké tažení na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení.
Informaci přinesla agentura TASS s odvoláním na úřady. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky, příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování.
Surovikin se na veřejnosti objevil naposledy 24. června, kdy probíhala vzpoura wagnerovců. Listy The Moscow Times a Financial Times pak uvedly, že byl generál v souvislosti se vzpourou zadržen.
Zpětně všechno vypadá jako nedorozumění. Vladimir Putin nepochopil, jak moc se Prigožin zradikalizoval, a dovolil, aby se konflikt vyhrotil. Šéf wagnerovců zase přecenil vlastní důležitost.
„Píšu jako rukojmí. Niger čelí útoku vojenské junty, která se snaží svrhnout naši demokracii, a já jsem jen jedním ze stovek občanů, kteří byli svévolně a nezákonně uvězněni,“ napsal svržený Bazoum.
„Agresivní zombie brzy zaplní ulice našich měst. Budou masově mlátit a dokonce zabíjet kolemjdouct,“ uvedl představitel zdravotnických úřadů Kemerovské oblasti na Sibiři k přílivu válečných veteránů.
O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že přibližně 100 wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, konkrétně k oblasti Suvalského koridoru.
Více než polovina Poláků považuje blízkost Wagnerovy skupiny za hrozbu pro bezpečnost jejich domoviny. Vyplývá to z průzkumu společnosti IBRiS. 36,1 procenta dotázaných to za hrozbu nepovažuje.
Začátkem tohoto měsíce začala Varšava přesouvat více než tisíc vojáků na východ země kvůli rostoucím obavám, že by přítomnost wagnerovců v Bělorusku mohla vést ke zvýšení napětí na jeho hranicích.
Před měsícem o něm Vladimir Putin hovořil jako o vlastizrádci poté, co vyvolal vzpouru a jeho jednotky málem došly až do Moskvy. V pátek Jevgenij Prigožin publikoval fotografie z Petrohradu.