Dohoda o plynovém stropu dokazuje, že Evropskou unii neovládá Německo ani Komise, soudí novinářka
Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. „Už nebudeme svědky toho, co v srpnu a v září, kdy se ceny plynu na virtuálním trhu TTF pohybovaly nad 180 eury za megawatthodinu a způsobilo to obrovský chaos na trzích. Všichni obchodníci začali zběsile nakupovat plyn, protože nevěděli, co bude,“ říká šéfredaktorka serveru Euractiv Aneta Zachová.
Nyní došlo k vytvoření koridoru, v jehož rámci se bude cena pohybovat, a to i s ohledem na světové ceny zkapalněného zemního plynu. „Kdybychom zastropovali cenu napevno, tak třeba Čína, Indie nebo Austrálie by LNG nakupovaly za lepší ceny a tankery by mohly z Evropy zamířit do států, které obchodníkům zaplatí víc,“ vysvětluje Zachová.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv
Zahraniční média prý nyní vyzdvihují české předsednictví za to, že dokázalo splnit „mission impossible“ a prosadit cenové stropy, které si každý stát představoval jinak a třeba Německo nebo Evropská komise byly zcela proti.
„České předsednictví ukázalo, že Evropskou unii neovládá Berlín ani Komise, ale pokud se někdo snaží přimět členské státy k dohodě, tak je to docela reálné,“ uvádí s tím, že z tohoto hlediska jde o úspěch. Zároveň prý ale neexistuje analýza dopadů.
Zejména němečtí plynaři se domnívají, že zastropování cen je politická iluze, která v praxi nebude fungovat. „Je tam 35 eur za megawatthodinu jako prostor pro marže obchodníků, těm se to ale úplně líbit nemusí, stejně jako některým členským státům. Dohoda nebyla jednomyslná, ostře proti bylo Maďarsko a ruku nezvedlo třeba ani Rakousko a Nizozemsko,“ upozorňuje Zachová.
Dílek do mozaiky
Pokud jde o Maďarsko, to je v poslední době proti čemukoliv, co se na evropské úrovni schvaluje. „Netýká se to jen energetiky a protiruských sankcí, snaží se bojkotovat vše. A je pravda, že mají uzavřené dohody přímo s Gazpromem a aktivně obchodují s Ruskem,“ popisuje novinářka.
Země Evropské unie se shodly na nouzovém omezení cen plynu, pokud překročí 180 eur za MWh
Číst článek
Na uzavřenou dohodu reagovala i Moskva, podle ní jde o nepřijatelný zásah do tržních cen. „Evropské unii začíná být úplně jedno, jaké budou dopady jejích rozhodnutí na obchodování s Ruskem, protože plynu je v zásobnících dost a nepředpokládá se, že bychom posilovali import z Ruska. Spíše se budeme orientovat na jiné trhy,“ podotýká Zachová.
Strop na plyn je podle ní posledním dílem do mozaiky celé řady dalších opatření, jako jsou společné nákupy plynu, snižování spotřeby nebo například solidární dodávky z Německa v případě kritického nedostatku plynu v Česku.
„Česká vláda dříve trošku nešťastně komunikovala, že čekáme na evropské řešení. Evropa může přijít s opatřeními, ale ta nikdy nebudou tak cílená jako ta, která může udělat jen národní vláda. Ideální řešení, které spotřebitelé skutečně pocítí, musí být kombinace evropských úspor, stropů a kontraktů na plyn a národních řešení, která budou reflektovat domácí situaci,“ zdůrazňuje.
Povede rozšíření systému emisních povolenek k dalšímu zdražování? Poslechněte si v záznamu Interview Plus výše.
