Josef Bernard: Drobné úpravy v balíčku možné jsou, na konci ale musí zůstat výnos 150 miliard
Odbory tvrdí, že podle jejich výpočtů vládní úsporný balíček připraví rodinu s jedním dítětem a s průměrnými příjmy obou rodičů až o 178 tisíc korun ročně. V pondělí vyhlásily stávkovou pohotovost a požadují změny. „Koalice je jednoznačně rozhodnuta tento balíček prosadit,“ odmítá zásadnější úpravy v navržených opatřeních šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard (STAN).
Odbory požadují, aby se v balíčku zmírnily dopady na rodiny zaměstnanců. Může jim koalice v něčem ustoupit?
Chtěl bych teď apelovat na zodpovědnost občanů. Stát je opravdu hluboké rozpočtové krizi, za čtyři roky jsme vygenerovali dluh přes 1,4 bilionu korun, který je v nominálních cenách stejně vysoký jako za předchozích 27 let. Občané si musí vybrat: buď budeme dál směřovat k bankrotu této země, anebo skutečně budeme dělat opatření, která povedou k ozdravení veřejných financí. Naprosto nesouhlasím s hodnocením, že by se ta opatření měla na jednu rodinu projevit dopadem ve výši 100 000 korun.
Průzkum: Konsolidační balíček je pro polovinu obyvatel nezbytný, 41 procent Čechů mu ale nerozumí
Číst článek
Těch nespokojených je víc. Podaří se podle vás vládní pětikoalici udržet ve Sněmovně jednotu a nebude se ten balíček pod tlakem ať už profesních svazů, nebo různých firem měnit?
Já jsem naprosto přesvědčený, že koalice je jednoznačně rozhodnuta tento balíček prosadit. Já neříkám, že v tom našem snažení ve Sněmovně budeme rigidní, že nejsme ochotni naslouchat dalším názorům a případně ty naše návrhy probrat veřejnou diskusi. Ale ukazuje se, že velká většina odborníků, kteří se na tento balíček dívali, tak dneska ho, až na některé drobné výjimky, jako celek velmi kvituji.
Dovedete si představit, že se nějaké opatření úplně škrtne anebo že se upraví nějaký parametr? Například že se koeficient znovu zavedených odvodů nemocenského pojištění pro zaměstnance nenastaví ve výši 0,6, ale jen na 0,5 procenta hrubé mzdy?
Paní redaktorko, to je běžná parlamentní praxe. Parlament je tu od toho, aby se diskutovalo, aby se případně některé věci upravovaly. Ale musí se upravovat tak, aby tam zůstal ten výnos 150 miliard korun. Není možné pouze to, co jsme tady dělali celou dobu, neustále zvyšovat výdaje a snižovat příjmy. Teď po několika letech přichází obrat a my říkáme, že nechceme, aby tato země směřovala k bankrotu. Chceme stabilní veřejné finance a musíme tato opatření udělat. Jsme ochotni samozřejmě vést debatu o dílčích úpravách jednotlivých opatření, ale žádné zásadní změny nás v tomto balíčku určitě nečekají.
Vaše hnutí Starostové a nezávislí šlo do jednání s ambiciózním plánem získat kombinací škrtů a výdajů alespoň 150 miliard korun. To se fakticky podařilo, ale v průběhu dvou let. Jste s tím takto spokojeni? A vyřeší to rychlé zadlužování státu?
Ano, jsme s tím balíčkem, tak jak je postaven, spokojeni. Ale za co jsem rád velice, je to, že se podařilo změnit takový ten narativ ve společnosti, kdy se problémy s veřejnými financemi hladily po srsti a kdy se říkalo, no tak máme pořád relativně nízké zadlužení a nikdo nevěnoval pozornost té dynamice. To se, myslím, daří nyní občanům vysvětlovat. Oni už velmi dobře chápou, že ten problém je opravdu veliký a že zásah ze strany vlády a ze strany Parlamentu tomu musí odpovídat. Takové ty úvahy, že každý rok najdeme kolem 70 miliard korun, jsem nebral, protože vím, že když jsou volební roky, tak je politická ochota dělat nějaké zásadnější negativní změny minimální. Proto jsme nikdy neříkali, že chceme, aby ta opatření proběhla v jednom roce. Chtěli jsme ale, abychom v jednom roce udělali všechny legislativní změny, které povedou k tomu, že se v několika letech dostaneme k těm 150 miliardám korun. To byl ten náš cíl.
Jak se projeví vládní reformy v domácnostech? Změny pocítí všichni
Číst článek
Co bylo pro STAN důležité? Co jste z toho pro vás podstatného museli v jednáních o konsolidačním balíčku obětovat, a co se vám naopak podařilo prosadit?
Přiznám, že nemám moc rád odpověď na tyto otázky, protože je to nějaká dohoda, kompromis. Každá strana, která seděla u vyjednávacího stolu, tak musela z něčeho ustoupit. Pro nás bylo velmi důležité, aby ten celý balíček, který jsme připravili, měl sociální parametry. To znamená, že když jsme se třeba začali bavit o jedné snížené sazbě DPH, tak pro nás bylo velmi zásadní, aby v těch snížených sazbách zůstalo teplo a voda, protože jsme chtěli eliminovat dopad na nízkopříjmové obyvatele. Nakonec celkově ten balík DPH tak vypadá, protože ten výnos do státního rozpočtu je negativní, to znamená pro občany pozitivní. Těch slev na daních je tam více než toho zvyšování.
Když jste uvedl příklad DPH, proč se ta snížená sazba z dosavadních patnácti nově nastavila zrovna na dvanáct procent? Proč ne třeba 13 nebo 14 procent? Měli jste k tomu nějaký propočet? Jak to vzniklo?
To není těžké vysvětlit. Samozřejmě ty propočty jsme z ministerstva financí měli. Když byste šla níže než po 12 %, tak už by ten negativní výnos do rozpočtů byl radikálnější. Kdybychom dostali na 10 %, tak už by to bylo někde přes 20 miliard korun. Na to jsme v té situaci, ve které se stát nachází, neměli. No a když bychom šli na 13 nebo 14 procent, tak už tam dopady právě na nízkopříjmové skupiny obyvatel byly pro nás nepřijatelné. Těmito úvahami jsme se dostali k nastavení na 12 % a myslím si, že je to správné. Že je to akorát to, co státní rozpočet s tím deficitem, který má, ještě zvládne. A na druhou stranu je to pro nízkopříjmové obyvatele naší země ještě přijatelný kompromis.
Nelogičnosti v sazbách
Jak se vy osobně se díváte na nelogičnosti v těch sazbách? A to, že třeba knihy mají nulové DPH? Všechny časopisy, nejenom ty odborné, mají 12 % a noviny 21 %. Jaká je za tím úvaha?
Podívejte, mně se tyto věci jako ekonomovi špatně vysvětlují...
... protože se nedají vysvětlit?
Jsem pro co největší eliminaci výjimek, které jsou subjektivní. A teď na rovinu třeba mluvím i o knihách nebo i o tichém vínu.
Dotace na obnovitelné zdroje? ‚Cílem je snížit jejich objem minimálně o 14 miliard,‘ říká Stanjura
Číst článek
Co to znamená subjektivní výjimky? Že je tam prostě chtěla nějaká osoba?
Subjektivní v tom smyslu, že někdo nedá jenom přesné ekonomické, respektive matematické výpočty, ale dává do toho ještě další vlivy, které neumíte tak přesně změřit a vyhodnotit. U těchto vín například dopad na turismus nebo dopad na naše vinaře. A můžete snést desítky dalších argumentů, které říkají: podívejte se, dvě třetiny jsou import do naší země, je to alkohol, který se stává poměrně problematický u závislých osob z hlediska těch levných krabicových vín. Můžete se ptát, jak jinak by se to mělo kompenzovat, aby se ta podpora nedávala i německým, rakouským a francouzským vinařům. Ale když potom nastane prostor pro ta subjektivní kritéria... Neříkám, že někdo nemá pravdu, jenom vám teď popisuji, jak to všechno probíhalo. No tak někdy zvítězí i opatření, která ekonomové neumí jednoduše vysvětlit. Pokud jde o ty noviny a časopisy, tak jsme si na začátku řekli, že na tu dolní sazbu budeme dávat pouze položky, zboží a služby, které mají zdravotníci či sociální charakter. No a postupně jsme se takto probírali vodným a stočným, postupně jsme se takto probírali teplem a přicházely na řadu i jiné položky, které třeba pro mě byly problematičtější, to se přiznám. Ale na druhou stranu jsme pořád sledovali celkovou dohodu a ta je nejdůležitější. To je těch 150 miliard. A na tom jsme dohodnutí a za to jsem velice rád.
Ještě se zeptám na jeden detail v těch sazbách. Výrobci minerálek se bouří proti tomu, že na balenou vodu bude 21 % DPH, zatímco na potraviny 12 %. A na víno, které obsahuje alkohol, je nulová spotřební daň, která ho samozřejmě daňově zvýhodňujeme. Jak byste vysvětlil logiku tohoto kroku zrovna třeba této skupině, která má také poměrně velkou sílu?
No tak doufám, že víno už nemusím vysvětlovat. Co se týká balených nápojů, tak jsou ty zdravé a i ty nezdravé. Kdybychom to chtěli dále rozdělovat, tak bychom zase zkomplikovali systém DPH, který jsme dneska velmi zjednodušili. Máme dvě sazby a ty jsou poměrně jasně rozděleny. Když se podíváte na okolní země, tak nejsme nějaká velká výjimka. Balené nápoje v Německu jsou na 21 %, v Polsku tuším 23 %, neberte mě úplně za slovo, Slovensko 20 %, Rakousko 20 %. A jsou tam ještě dva aspekty. Jednak nevím, jestli by se měly podporovat přeslazené nápoje, já ty velké koncerny nechci jmenovat, které mají velký dopad na zdravotní styl našich obyvatel. A druhý aspekt u balených nápojů je zamyslet se nad tím, když víme, jaké problémy obecně máme s obaly jako takovými, jestli to je důvod, abychom opravdu nedali tyto věci do vyšší sazby.
Podívejme se ještě na zvýšení daně z nemovitosti. To je záležitost, která pobouřila hodně vašich kolegů z řad starostů a primátorů měst. Když to zjednoduším, zavedení části této daně bude podle nich znamenat, že obce si samy už netroufnou tuto daň dál zvyšovat. Nezatížili jste majitele nemovitostí zbytečně moc?
Ne, tady si zatím jednoznačně stojím. Ve světě je ten hybridní systém, kdy část výnosu z této daně stanovuje stát a část obce, skutečně obvyklé. Tady jsme nepřišli s něčím originálním. A čísla v tomto případě mluví úplně jasně. My tu výtěžnost daně máme 0,2 % HDP. Průměr OECD je 1,6 %, v Německu 1,2 %. To znamená, výnos z této z této daně je u nás bagatelní a skoro se nevyplácí ten administrativní systém pro její výběr udržovat. Já to těm starostům nevyčítám. Ono je opravdu těžké stanovovat tu daň v obci, kde žijete. Vy říkáte, že jsme tady pod vlivem různých lobbistů, ale představte si, že někdo je pod vlivem lidí, se kterými chodí na pivo, sportovat a podobně.
Nátlakové akce nepatří k dialogu, uvedl Fiala po jednání tripartity. Středula stávkovou pohotovost hájí
Číst článek
U daně z nemovitostí se objevuje ještě jeden argument, který má z mého pohledu docela váhu. V Česku vlastní nemovitost neobvykle hodně lidí, kteří jsou relativně nízkopříjmoví. Není to důvod, proč daně z nemovitostí dál nezvyšovat?
Je. Ale to by jsme prakticky na té příjmové straně nezrealizovali vůbec nic. A přiznejme si, o čem mluvíme: byt někde na okraji Prahy, 70 metrů čtverečních, tam může být dneska 800 korun roční roční daň. A my to zvedáme na 1600 korun. T
Hnutí STAN přišlo s vlastním návrhem větší progrese u daně z příjmu fyzických osob. To nakonec tak, jak jste si představovali, neprošlo. Podle společnosti PAQ Research i ekonomického institutu IDEA při CERGE-EI jsou ty zásahy do daní z přijmu fyzických osob prakticky plošné a byla zde promarněna příležitost zavést větší progresi do přímých daní, což nám doporučují mezinárodní instituce. Je toto pro vás zklamání? Jaké byly hlavní argumenty proti?
Já teď nebudu říkat kdo, co a jak. Domluvili jsme se, že jsme tým a že budeme tento balíček prosazovat jednotně. Ten přístup byl klasický v tom, že tady jsou dvě ideologie. Proč by ti, co vydělají víc a jsou šikovnější, měli přispívat i relativně více? A ten druhý přístup byl, že je to obvyklé i v západních zemích Evropy. My jsme na tento sociální stát navyklí a i to Německo, které je v mnoha ohledech v hospodářské politice naším vzorem, tak tu progresivní daň má.
Tyto dva konce se spolu svářily a vyšla z toho pouze ta mírnější úprava progrese. (Hranice pro 23procentní sazbu daně z příjmů fyzických osob se snižuje ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy – poz. red.) On to tak úplně zanedbatelný výnos do rozpočtu a úplně zanedbatelná úprava progrese není, ale je menší, než jsme původně navrhovali my. Všechno je to otázka kompromisu. Když máte v tom vyjednávacím týmu méně než jednu třetinu, tak podle toho musíte postupovat.
Kritika vlády
Kritika se dotýká také toho, jak vláda spořila sama na sobě, respektive na státu. Například resorty mají vyškrtat celkem 54 miliard korun na dotacích. Nejvíce z toho, 20 miliard má, jít z resortu průmyslu a obchodu a druhý největší balík má škrtat zemědělství. Co je za tím? Proč zrovna průmysl a obchod má vyškrtat 20 miliard?
To je jednoduché. Řeklo se, že v první řadě se budou omezovat dotace velkým právním subjektům, zejména těm, které jsou dostatečně velké na to, aby dotace brát nemusely. Stát v minulosti pomáhal, pomáhal v době covidu, pomáhal právním subjektům při jiných krizích, vzpomeňme jenom na měnové intervence, aby náš průmysl byl konkurenceschopný...
Balíček jde správným směrem, hájí ho ekonom Zahradník. Byl by pro platby ve zdravotnictví i školství
Číst článek
Jestli tomu správně rozumím, tak je to proto, že právě v tomto resortu se dotace často rozdělují velkým firmám.
Ano. Podstata té věci je, že tyto dotace jsou přirozeně nejvíce v těchto resortech, to znamená zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.
V těch 20 miliardách je 14 miliard korun, které se mají seškrtat na dotacích cen elektřiny ze starších obnovitelných zdrojů. Je to opravdu snížení dotací, když část této dotace dříve platili spotřebitelé? Kvůli energetické krizi to stát vzal na sebe, ale má se to zase vrátit na spotřebitele. Je to opravdu toto krok správným směrem?
Kdyby to bylo tak, jak říkáte, tak by to krok správným směrem nebyl. Ale co mám informace z ministerstva průmyslu a obchodu, s panem (ministrem Jozefem) Síkelou jsem o tom mluvil, tak domácnosti tímto snížením dotací nebudou postiženy. Tam jsou tři oblasti. Pokud jde o navrácení poplatků za obnovitelné zdroje energií fyzickým osobám, respektive domácnostem, tak to se nebude konat, případně to bude kompenzováno jinak. Potom jsou firmy, tam se pravděpodobně ty poplatky za OZE v nějaké podobě vrátí.
A pak je tu velká platba, která se platí těm velkým solárním parkům. Někdo říká solárním baronům. To bylo podle toho zákona z roku 2009 nebo kdy se to přijímalo. My jsme prostě přesvědčeni, že oni už splatili svoji investici, že už nadále i při započtení odpisů vydělávají. A že není potřeba tyto pro nás velmi zatěžující dotace těmto velkým solárním parkům platit. Pravděpodobně nás budou čekat nějaké arbitráže. Vždycky o tom každý mluvil, že on to změní. Že tyto peníze, o kterých já si opravdu myslím, že dneska už jsou nespravedlivé, že zastaví. Dělá to až tato vláda a já jí za to děkuji.
