Nájemníkům bydlení zdražuje rychleji než vlastníkům, ukazují data. Trend se ale může změnit
Bydlení zdražuje, ale ne všem stejně. Zatímco lidem v nájmech stouply oproti loňskému podzimu náklady na bydlení zhruba o 2000 korun, ti, kteří žijí ve vlastním, si připlatí kolem tří stovek. Ukazují to nejnovější data společnosti PAQ Research, která se pro projekt Českého rozhlasu Život k nezaplacení pravidelně dotazuje 1600 domácností na jejich ekonomickou situaci.
Podle dat projektu rostly náklady na bydlení nájemníkům a vlastníkům dlouhou dobu stejně. Podle spoluautora studie sociologa Daniela Prokopa je zatím vícero důvodů.
„Výdaje dlouhodobě rostly mezi všemi skupinami. Bylo to dáno růstem cen energií a hypoték. V posledním půlroce se růst cen energií zastavil a úrokové sazby hypoték se snižují. Zároveň se ale zvyšují nájmy, podle dat ze srpna o osm procent meziročně,“ vysvětluje Prokop.
Češi si v říjnu vzali víc hypoték než loni. Trh i tak očekává, že ČNB sníží úrokové sazby
Číst článek
Meziroční růst nájmů o osm procent ukazuje index cen nájemního bydlení společnosti Deloitte. Prokop také upozorňuje na to, že tento trend – tedy pomalejší zdražování bydlení ve vlastním – se může po Novém roce zase změnit. Od ledna se totiž očekává další zdražování energií.
Nájemníci v porovnání s vlastníky víc šetří na potravinách, spotřebním zboží a rekreaci. Loni jich výrazně šetřila čtvrtina, teď už zhruba každý třetí. Naopak vlastníci si oproti loňsku utažené opasky o něco povolili a výrazně šetří 26 procent. Nájemníci také častěji žádají o příspěvek na bydlení.
„V naších datech narostl počet nájemníků, kteří tento příspěvek čerpají, z osmi procent na dvacet. To je víc než dvojnásobný nárůst,“ upřesňuje Prokop.
Zvyšování nájmů je podle Prokopa způsobené inflací, ale i nedostatkem nájemních bytů, a tedy převisem poptávky nad nabídkou. Jako řešení vysokých nájmů se často zmiňuje výstavba nových bytů. Podle Prokopa by pomohla i daňová opatření, která by vlastníky motivovala své prázdné byty pronajmout. Nebo zamezení řetězení krátkodobých pronájmů.
„Pronajímatel po skončení nájmů nemá žádné pravidlo ani limit na to, co může po nájemci požadovat. V důsledku toho mohou nájemné zvýšit třeba o 30 procent za rok. v občanském zákoníku se ale píše, že to má být 20 procent jednou za tři roky,“ upozorňuje místopředsedkyně Sdružení nájemníků Lenka Veselá.
Dávku na bydlení dostane v Praze i rodina s příjmem 80 tisíc. Lidé o ni žádají čím dál víc, srovnává sociolog
Číst článek
Tím, jak zvýšit jistotu pro nájemníky, ale i vlastníky, se teď zabývá ministerstvo pro místní rozvoj. Jedním z uvažovaných řešení je zavést do občanského zákoníku princip „dvakrát a dost“. To by znamenalo, že vlastník může tomu samému nájemníkovi dát krátkodobou smlouvu nanejvýš dvakrát za sebou, na potřetí by mu už musel nabídnout smlouvu na dobu neurčitou, nebo aspoň na tři roky.
Resort zvažuje také zavedení rozkazu k vyklizení nemovitosti. To by mělo urychlit vystěhování nespolehlivých nájemníků. Tyto plány jsou ale zatím jen ve stadiu úvah. Mezitím chce ministerstvo pro místní rozvoj využít evropský program Dostupné nájemní bydlení.
„Bude možné z národních i evropských prostředků financovat bydlení pro širší cílovou skupinu. Například pro mladé lidi, potřebné profese jako učitelé, lékaři, policisté, sociální pracovníci a podobně. Půjde také provozovat byty za snížené nájemné oproti tržnímu,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Hešíková. V programu je k dispozici 4,5 miliardy korun.
