Lukl: Daně z nemovitostí náleží obcím, nikoli státu. Obce za něj odvádí práci, příjem by jim měl zůstat
Vláda v rámci úsporného balíčku hodlá zvýšit daň z nemovitostí. Měl by vyšší výnos připadnout městům a obcím? „Ministru Stanjurovi jde o zhruba deset miliard korun, které by chtěla vláda díky zvýšení daně přivést do státního rozpočtu,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Pokud se tato částka najde jinde, je podle něj připraven výnos z daně obcím ponechat. Svaz navrhuje úpravu v dani z příjmu právnických a fyzických osob.
Svaz měst a obcí má výhrady ke změnám, které přináší vládní konsolidační balíček. Uklidnil vás aspoň zčásti ministr financí Zbyněk Stanjura při úterním setkání?
Musím říct, že jednání s ministrem bylo opravdu velmi věcné, velmi korektní a velmi konkrétní. Přišli jsme na něj s tím, co už dlouho prosazuje nejenom Svaz měst a obcí, ale také Sdružení místních samospráv, a to, aby daň z nemovitosti připadla, tak jak je to doposud, stoprocentním výnosem do rozpočtu obcí a měst.
Daně z přidané hodnoty tvoří až 50 procent veškerých sdílených daňových příjmů obcí a měst, vysvětluje Lukl
Ministrovi financí jde o absolutní číslo, tedy o těch plus minus deset miliard korun, které by chtěla vláda díky zvýšení daně z nemovitostí přivést do státního rozpočtu. Jestliže však najdeme jinou možnost, jak takto přispět ke konsolidaci veřejných financí, třeba tím, že bychom snížili určitý podíl na dani z příjmu fyzických nebo právnických osob, pak by to cesta byla.
Už nyní se ale obce a města podílí na konsolidaci veřejných financí například tím, že výkon státní správy, kterou stát na obce přenáší, je sice kryt příspěvkem, ale ten vůbec není ve stoprocentní výši nákladů, které obce s touto agendou mají.
Odhadujete, že konsolidace veřejných financí bude stát municipality 34 miliardy. Jak jste k té sumě dospěli?
Za prvé snížením některých sazeb DPH. Daně z přidané hodnoty tvoří až 50 procent veškerých sdílených daňových příjmů obcí a měst, a jestliže některé komodity jsou zařazeny do nižší částky, tak se to propíše právě i do rozpočtů obcí a měst.
Dále je tam snížení příjmu z hazardu. Bezesporu je to také otázka snížení příspěvku na výkon přenesené působnosti a vůbec v té částce nezahrnujeme to, že například stát neplatí daně z nemovitosti za nemovitosti, které vlastní na území dané obce. Bezesporu s tím vlastnictvím a existencí takových nemovitostí ve vlastnictví státu té obci přináší určité náklady.
Význam daně pro obce
Pojďme se vrátit k té dani z nemovitosti, protože jak jsem pochopil, tak na té včerejší schůzce ministr přislíbil, že bude hledat cestu, jak vám vyhovět, aby daň z nemovitosti zůstala výhradním příjmem obcí. Proč je to pro vás tak důležité?
Zmiňujeme to z několika důvodů. Za prvé je to historická záležitost a myslím si, že byla dobře ukotvena právě proto, aby kompetence ve stanovení dané výše mělo jako vrcholný orgán obce zastupitelstvo. Neboť zastupitelstvo samozřejmě zná nejlépe místní podmínky a ví, jestli je z hlediska zátěže pro dané obyvatelstvo únosné ji zvýšit, nebo ne.
Peníze z daně z nemovitosti by mohly zůstat obcím. Jejich svaz nabídne Stanjurovi ‚výměnu’
Číst článek
Jsme rádi, že už dneska zastupitelstva obcí mohou daň z nemovitosti určovat na katastrálních územích různě, a tím vyselektovat podnikající subjekty nebo například části, které jsou zasaženy strukturální chudobu.
Za další – v tuto chvíli je to stoprocentní příjem, se kterým může obec počítat do budoucna a může si ho na základě vlastního rozhodnutí modelovat. Je to stoprocentní místní daň, a pokud by si stát část této daně vzal, tak už je velmi složité do budoucna plánovat záležitosti a investice navázané na daň z nemovitostí.
Je to daň, která pouze z části pokrývá největší infrastrukturní náklady, které obec a města v Česku mají. Například s infrastrukturou, ať už je to dopravní, vodohospodářská či jiná. To znamená, že je to pro nás podstatné, abychom ji do budoucna mohli modelovat. Inflace a vysoké ceny energií nutí mnohé samosprávy, aby pro příští rok zvažovaly její navýšení. Pokud by tak učinil stát, už by k tomu nemohly přispět.
Vláda argumentuje tím, že daň z nemovitosti administruje stát a ročně ho to stojí víc než miliardu.
My na oplátku říkáme, že ona miliarda by se dala porovnat s deseti miliardami, které obce a města v Česku vydávají právě na výkon přenesené působnosti – na vydávání občanek, pasů, řidičáků, agendu související se stavebními úřady a podobně. To znamená tu agendu, která je vlastní státu, o kterou stát na města přidává tak, aby byla občanům blíže.
Tomu se samozřejmě nebráníme, ale v tuto chvíli na to doplácíme z vlastních finančních prostředků, a to jsou prostředky, které bychom jinak mohli investovat například do chodníků, silnic, veřejného osvětlení nebo příprav bytových zón. To znamená 1,2 miliardy vůči 10 miliardám, které vydávají obce a města v Česku.
Stanjura: První předvyplněné daňové přiznání online by mohlo být v roce 2026. Pokud vše půjde dobře
Číst článek
Jak by se podle vás ve státním rozpočtu kompenzoval právě výpadek z toho, s čím počítá ministr financí v konsolidačním balíčku?
Pokud se podíváme na strukturu sdílených příjmu obcí, tak kromě daně z přidané hodnoty, která tvoří 50 procent veškerých sdílených daní, tak je to potom ještě daň z příjmu právnických a fyzických osob.
A jestliže se v konsolidačním balíčku počítá, že dojde k navýšení u těchto daní, čehož může dosáhnout pouze tím, že sníží koeficienty daní, tak jsme navrhli, aby se na tyto koeficienty sáhlo o něco více. Deset miliard by se pak propsalo do snížení koeficientu u daní z příjmu právnických a fyzických osob.
Jakým způsobem by se měla daň z nemovitosti stanovovat? Proč samosprávy žádají podíl ze zdanění hazardu na internetu? A jak se vyhnout omezování adiktologických služeb? Poslechněte si rozhovor v audiozáznamu.
