Čím později důchodovou reformu uděláme, tím bolestivější bude, říká ekonomka Nerudová
Experti vládní koalice a i samotná koaliční rada debatují o důchodové reformě. Součástí je také úvaha o zvýšení věku odchodu do důchodu. Případný posun věku nad 65 let by se podle premiéra Petra Fialy z ODS týkal lidí, kteří mají jít do důchodu až za několik desítek let. Posunutí věku by se také nemělo vztahovat na náročné profese, zároveň by ale mělo být postupné a sociálně únosné.
S uvažovaným zvýšením věku odchodu do důchodu nesouhlasí stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO. Podle něj by to byla nejvyšší hranice odchodu do důchodu v celé EU. „Nezvyšuje se ani věk dožití ve zdraví, což je také kvalifikační předpoklad pro to, jak dlouho můžeme pracovat.“
„Některé profese, hlavně ve třetí a čtvrté kategorii, to znamená ty těžší profese, by měly samozřejmě odcházet dříve. Je to teprve otázka k debatě, poněvadž návrh ministerstva práce a sociálních věcí by měl být během března,“ rozebírá Juchelka. „Zatím jsem nic takového neviděl.” Náročných profesí by se ale zvýšení týkat nemělo.
Podle Juchelky totiž možnosti, jak v penzijním systému zajistit dostatek peněz bez zvyšování věku odchodu, existují. Mohlo by se jednat například o zvýšení podpory aktivní zaměstnanosti důchodců.
„Musíme změnit parametry u těch, kteří skutečně pracují v důchodovém věku, to znamená i ve svých 65 letech, aby mohli být ještě lépe finančně motivováni k tomu, aby se na trhu práce udrželi,“ uvažuje Juchelka.
Navazující reforma
V některých prvcích vládní experti při přípravě reformy navazují na návrhy Komise pro spravedlivé důchody. Pod vedením Danuše Nerudové ji zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. „Reforma staví na základních pilířích, které vzešly z komise,“ potvrzuje ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity.
„Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová diskuse o reformě odmítala.“
Danuše Nerudová
„Zatím se v médiích dozvídáme útržkovitě, co všechno by mělo být součástí penzijní reformy,“ rozvádí Nerudová. „Pan ministr hovořil o tom, že komplexně celou tu reformu představí v březnu.“
Zavedení reformy je podle Nerudové složité kvůli stavu veřejných financí a covidovým výdajům, ale i době samotného jednání. „Je to složitější i kvůli tomu, že se čas, kdy nejsme schopni reformu udělat, prodlužuje. Čím později ji uděláme, tím bude samozřejmě bolestivější,“ tvrdí.
Reforma třetího pilíře?
„Hovoříme o minimálním důchodu, o tzv. nultém pilíři a pak o zásluhové části. Součástí reformy by měla samozřejmě být i problematika pojistného u OSVČ, což byla taky část reformy, kterou jsme navrhovali, stejně tak jako řešení náročných povolání a předčasných odchodů do důchodu,“ vypočítává Nerudová součásti, které by reforma měla obsahovat.
Odchod do důchodu v 68 letech? Česko potřebuje reformu a prevenci, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Komise pro spravedlivé důchody už v době svého fungování naznačovala nezbytnost reformy penzijního připojištění. „Reforma třetího pilíře je oblast, která patří do gesce ministerstva financí. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová odmítala vůbec vést diskuse o reformě,” popisuje komplikace při jednáních Nerudová.
„Pevně věřím, že součástí důchodové reformy bude i reforma třetího pilíře, protože v tuto chvíli rozhodně neplní funkci, kterou by v systému měl mít,” uzavírá Nerudová úvahy o nezbytných součástech důchodové reformy.
V celém pořadu se také dozvíte, jak by podle Aleše Juchelky mohl fungovat důchodový systém ve spojitosti s rodinnou politikou nebo jak by vláda mohla ovlivnit zvyšující se počet lidí odcházejících do důchodu předčasně.
