Česká ekonomika ve druhé polovině roku spadne do recese. Modleme se, aby byla krátká, říká ekonom
Podle údajů z tohoto týdne přesáhla inflace v Česku 17 procent a překonává tak dosavadní odhady České národní banky. „Inflace dnes nabrala takovou dynamiku, že si částečně žije svým vlastním životem,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek, který identifikuje tři hlavní faktory růstu: ceny energií, sílu domácí poptávky, a zejména inflační očekávání.
„Inflační očekávání se formují nikoli na základě dynamiky změn v indexu spotřebitelských cen, ale na základě čísla, které vidím v titulcích novin. To bude lidem rezonovat v hlavě, když budeme uvažovat o tom, jaké mzdy a ceny budou v příštím roce,“ dodává.
Zásadní pro další vývoj inflace bude podle Marka i to, kolik vláda přidá státním zaměstnancům. Trh práce je totiž velmi napjatý a veřejný a soukromý sektor se přetahují o stejné pracovní síly.
Poslechněte si celé Interview Jana Bumby s Davidem Markem, ekonomem společnosti Deloitte a členem Národní ekonomické rady vlády
„Za inflaci zaplatíme všichni, do značné míry je daná vnějšími faktory. Nemůže za ně nikdo. Ani české firmy, ani čeští zaměstnanci, ani vláda, do značné míry ani centrální banka. Nevidím žádný způsob, jak nezaplatit inflaci z peněženky každého z nás,“ podotýká.
Zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky inflaci snižuje, bez nich by totiž podle analýz centrální banky nyní mohla dosahovat až 28 procent. Marek míní, že centrální banka by měla pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb ze současných sedmi procent, které odpovídají inflaci na úrovni méně než 15 procent.
Nový guvernér České národní banky Aleš Michl ovšem další zvyšování sazeb při svém jmenování odmítl. Jeho prohlášení má přitom podle Marka obrovskou váhu: „Má váhu několika miliard eur, kterými musela centrální banka intervenovat na devizových trzích, aby udržela korunu tam, kde je,“ zdůrazňuje.
Ekonomika spadne do recese
Marek připouští, že zvyšování sazeb přinese státu vyšší náklady na obsluhu státního dluhu a lidem prodraží hypotéky. Někteří lidé se tak nepochybně dostanou do problémů s jejich splácením, nepůjde ale o tak velký problém, jak se možná bude na první pohled zdát.
„Jsme naštěstí velmi konzervativní národ a jedna z mála zemí, kde úspory občanů převyšují jejich půjčky. Náš bankovní sektor vykazuje přebytek likvidity právě díky vyššímu počtu vkladů, než je poskytnutých úvěrů, tudíž předlužených domácností nebude tolik a problémy by neměly destabilizovat bankovní sektor,“ soudí ekonom společnosti Deloitte.
Pro některé lidi bude jediným řešením na úhradu hypotéky prodej nemovitosti. „Podle různých odhadů jsou ceny nemovitostí nadhodnocené v průměru o 20 až 30 procent. Pokud si někdo myslel, že nemovitosti jsou sázka na jistotu, tak ať se připraví na to, že ceny nemovitostí dokážou i klesat. Stejně jako po velké finanční krizi v roce 2014.“
Existují prý také indicie nasvědčující tomu, že začíná klesat spotřebitelská poptávka a domácnosti začínají šetřit. A podle Marka hrozí hospodářská recese:
„Můžeme se modlit, aby byla jen krátkodobá. Ale ve druhé polovině roku může ekonomika vykázat pokles HDP. Pokud se nestane nic mimořádného a nebude eskalovat napětí na Ukrajině, tak by příští rok už mohl být lepší,“ věří.
Proč je inflace v jiných unijních zemích řádově nižší než v Česku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
