Jako v banánové republice. Pirátství nás každý rok připraví o stovky milionů, říká šéf Bontonfilmu
Pandemie covidu změnila chování diváků a lidé si zvykli sledovat pořady a filmy přes online platformy a začali méně chodit do kina. Český filmový průmysl se kvůli tomu potýká s nedostatkem financí. Nepomáhá ani loňský nedostatek dobrých českých filmů a pirátství, které je u nás běžnější oproti Západu, a ubírá tak filmovému průmyslu peníze. O stavu filmového průmyslu mluvil šéf Bontonfilmu Martin Palán v podcastu Peníze a vliv.
V jakém stavu je v Česku filmový průmysl?
Profesionálové rozdělují filmový průmysl do třech segmentů. Je to svět kinodistribuce, svět televizní distribuce a svět digitální distribuce, který je globálně na vzestupu. Ale všechna ta prostředí se vzájemně ovlivňují. A většinou to bývá tak, že pokud je některý ze segmentů na vzestupu, tak jiný klesá.
A jak jsme na tom v Česku? Který z těch segmentů je na vzestupu a který padá?
Bohužel jsme pořád v období, kdy doznívá covidová vlna a všechno to negativní, co je s pandemií spojeno. Pokud se zaměříme na kina, tak pandemie filmovému průmyslu způsobila to, že se lidé naučili jiný vzorec chování.
Jaký?
V průběhu covidu, jak byla zavřená kina, lidé hledali alternativní způsob konzumace audiovizuálních děl a naučili se je konzumovat i v jiném prostředí.
To znamená, že si všichni předplatili Netflix, HBO a další platformy?
Všechny digitální platformy zaznamenaly velký nárůst. Pro ty nejznámější to byl skutečně zlomový okamžik rozvoje.
Covid změnil chování lidí. Do kina vyrazí ve velkém už jen na filmy slibující výjimečný divácký zážitek
Číst článek
Co covid způsobil konkrétně vám? Co pro vás znamená, že se lidé se začali chovat jinak a přešli na streamovací digitální platformy?
V průběhu covidu byly logicky návštěvností slabší. Ale pandemie skončila loni na jaře, takže až letos od března máme první čistě necovidový rok, kdy můžeme srovnávat měsíční výsledky jednotlivých titulů.
A pokud se podíváme na návštěvnost roku 2022, tak za první polovinu roku byla na úrovni 5,2 milionu diváků, to je v tržbách zhruba 830 milionů korun. V letošním roce - kdy roce už nemáme žádná covidová opatření, ale musíme zohlednit problémy typu válka, inflace, energetická krize, které vstupují do rodinných rozpočtů a do rozhodování lidí, na co půjdou - tak jsme na čísle o sto tisíc diváků méně. Tržba zůstala 830 milionů, což je ale výsledek na úrovni roku 2014.
My jsme udělali radikální rozhodnutí tři dny po začátku lockdownu. Zavřeli jsme kompletně celou fyzickou distribuci a začali jsme s její likvidací
Protože byť jsme byli ubezpečováni, že pandemická uzávěra bude trvat pár měsíců, tak jsme si udělali roční plán. Podívali jsme se na situaci v Číně a vyhodnotili si, že pokud už to tam trvá půl roku a není žádný posun k lepšímu stavu, tak pro nás roční výhled s vypnutými kiny a zavřenými obchody se ve fyzické distribuci skutečně přežít nedal.
Hned po začátku covidu jsme tedy museli začít s likvidací celého fyzického segmentu.
Kina jako přežitek
Je to jenom pandemií, respektive ekonomickou situací? Není to tím, že kina začínají být překonaný model? Proč vlastně chodit do kina, když se můžu dívat doma na televizi?
Jak jsem říkal, všechny tři hlavní segmenty se ovlivňují. Dřív jsme ještě měli segment fyzických nosičů, to znamená DVD, blu-ray, Ultra HD, všechny fyzické formy. to nám covid zabil úplně.
Jak velký to byl podíl na tržbách v případě vaší společnosti?
Před covidem to byla více než polovina veškerých tržeb.
Udělali jsme radikální rozhodnutí tři dny po začátku lockdownu. Zavřeli jsme kompletně celou fyzickou distribuci a začali jsme s její likvidací.
Byť jsme byli ubezpečováni, že pandemická uzávěra bude trvat pár měsíců, tak jsme si udělali roční plán s výhledem na situaci v Číně. Tehdy jsme si vyhodnotili, že pokud už to tam trvá půl roku a není žádný posun k lepšímu stavu, tak roční výhled s vypnutými kiny a zavřenými obchody se ve fyzické distribuci skutečně přežít nedá.
Hned po začátku covidu jsme tedy museli začít s likvidací celého fyzického segmentu.
A zároveň se zavřela kina. Takže co jste prodávali?
To byl právě ten problém, protože distribuční model je nastaven tak, že kino je otvíracím segmentem. Na základě výsledků z kina potom oceňujete další distribuční okna.
A tím, že se nám zavřela kina, tak se nám přerušil distribuční řetězec. A dokud nebyla jistota, že kina budou plně otevřena, bude do nich proudit obsah, tak vlastně všechny ostatní segmenty musely stát.
Aby si to mohl představit i laik: znamená to, že film jde nejprve do kina a potom následuje digitální prodej v knihovnách na internetu?
Ano. Před covidem to bylo tak, že okno v kině trvalo čtyři měsíce. A po čtyřech měsících jsme mohli prodávat nosiče. V průběhu let se to zkracovalo. Původně to byl rok, pak třeba půl roku, pak to byly ty čtyři měsíce.
Letní kino v Kasárnách Karlín. Jedinečný kulturní prostor nabízí klasiku i horké novinky
Číst článek
A jak nám postupně – v průměru zhruba 20 procent za rok – klesal fyzický trh, tak nám narůstala placená legální digitální distribuce. Služeb tady bylo mnoho, dnes jich jsou na trhu desítky a mezi ty největší patří Disney+ a Netflix jako globálně dominantní hráči.
Do těchto služeb teď plyne obsah. Místo toho, aby šel na fyzické nosiče, a navíc ještě ve zkráceném časovém intervalu od uvedení v kině.
Čili už to nejsou čtyři měsíce?
Už je to jen 45 dní mezi uvedením v kině a první digitální službou. Teď jsme v období, kdy se celý trh učí globálně na tuto nastalou situaci navazovat. A i to krátké digitální okno už je dnes v Hollywoodu přehodnocováno.
Uvažuje se, jestli by nemělo být delší, jestli není škoda mít kino jenom v takto krátké míře. A dochází k proměnám distribučního modelu.
Finanční ztráty
Celý filmový trh v Česku činil za loňský rok podle Unie filmových distributorů přes dvě miliardy korun. Když jsem se dívala na rok 2019, tak to byly 2,6 miliardy korun, půl miliardy rozdíl. Vrátí se to podle vás někdy, nebo trh celkově klesne a o podíl bude ještě větší boj?
Rozdíl půl miliardy korun se nejeví tak veliký. Pokud se ale podíváte na počet diváků, tak tam už je ten rozdíl signifikantní.
Před pandemií byla návštěvnost přes 18 milionů lidí a teď máme o pět milionů za loňský rok méně. A to ještě musíme započítat výjimečný výsledek, který udělal Avatar.
Na Avatar čekal celý svět deset let a ten film i u nás získal nejvyšší počet diváků. Měl přes 1,5 milionu diváků. To je číslo, které musíme zohlednit jako statistickou výjimku.
Takový titul skutečně přichází pouze jednou za určité období. A u Avataru je ještě potřeba si uvědomit, že to je film, u kterého má divák opravdu velkou motivaci vidět ho v kině. 3D faktor plus zvuk a velikost plátna hrají v diváckém zážitku rozdíl.
Ale to není případ běžného titulu. Když bychom vynechali efekt Avatara, tak trh v počtu diváků opravdu výrazně poklesl. A to je problém.
Myslíte si, že se lidé do kina už nevrátí?
Filmový průmysl je globální průmysl. My z Česka nejsme schopní ovlivnit to, jakým způsobem se průmysl bude vyvíjet. My tady pouze reagujeme na to, jakým způsobem se rozhodují globální distribuční platformy.
A pokud se nějaké hollywoodské studio rozhodne, že film do kina ani nedá, ale že ho rovnou nasadí na svou platformu, tak není nikdo a nic, kdo by to z Česka mohl ovlivnit.
Je potřeba sledovat to, co se děje ve Spojených státech a co se děje na klíčových trzích. Protože to ovlivňuje i chování na našem trhu.
Pirátství
Tržby v Česku snižuje i pirátství. Vy jste ve výroční zprávě za rok 2021 napsal, že v komunikaci s hollywoodskými studii či zahraničními tvůrci se musíte stydět za stav v naší zemi. Opravdu je to tak hrozné? Řeší hollywoodská studia, co se děje v Česku?
Je, bohužel je to doopravdy tristní, tragický banánovorepublikový stav.
Čím to je?
Ráno mi volala ředitelka filmového fondu paní Helena Bezděk Fraňková a dotazovala se mě v kontextu přípravy nového audiovizuálního zákona na nějaké mechaniky. Tak jsem se podíval do našeho interního systému, kolik máme ukradených filmů za včerejšek. A viděl jsem na displeji číslo 556 linků na našich novinkových titulech, které máme za poslední půlrok.
Prodlužující se stopáže filmů jsou jen iluze, ale přestávka by se do kina vrátit mohla, míní Kokeš
Číst článek
Novinkové tituly jsou pro nás i tituly, které nejdou do kina, ale jdou přímo rovnou třeba na Netflix nebo jinam do digitální distribuce. Za první půlrok to není ani 300 filmů. A těchto 300 filmů na deseti největších pirátských úložištích je dostupných za jeden jediný den v počtu 556 různých odkazů.
Co to znamená v číslech?
Jeden odkaz neznamená jedno zhlédnutí. Jednotka znamená možnost pro kohokoli zhlédnout film, aniž by nám za něj zaplatil.
O kolik tedy přicházíte?
Přicházíme řádově o stovky milionů korun ročně.
Jenom vaše společnost?
Jenom naše společnost. Celý trh přichází o miliardy.
V jiných zemích se to neděje?
Je tady jistá dělicí čára, která asi ne náhodou připomíná hranici po druhé světové válce Odra–Nisa. Skutečně je obrovský rozdíl, jak přistupují k pirátství státy v západní Evropě a jak státy ve východní Evropě.
Rozdíl mezi Východem a Západem
Je to dané legislativou a represemi, nikoliv mentalitou lidí? Že by na Západě nebylo zvykem krást a na Východě ano? Samozřejmě jen pokud jde o filmy.
Krade se ledacos, ale myslím si, že tady to je kombinace všeho. Do jisté míry je to i naše chyba, protože nedokážeme divákům vysvětlit, že když si film stáhnou třeba i za poplatek pirátské službě, tak že platí někomu, kdo už ty peníze do filmového průmyslu nepošle dál. Lidé to nevědí.
Je tady celá řada služeb, které se tváří jako legální, a přitom vůbec legální nejsou. Často slýcháme: Jak to, že herní průmysl tento problém nemá?
Ale herní průmysl funguje úplně jinak než filmový. Stejně tak hudební průmysl, který byl pirátstvím zdecimována a musel se reinkarnovat do současné podoby. Supraphonline, Spotify a iTunes.
Já jsem se jenom přišla zeptat, jestli máte nominaci na Oscara. Rekordní tváře a hlasy českých filmů
Číst článek
U filmu máte velký přenos dat a máte užití díla pro individuální potřeby. Není to skupinová záležitost, jako je třeba u her. U filmu je to prostě jiné.
Současná vláda, kterou musím pochválit, reaguje a snaží se s tím něco dělat. Máme tady novelu autorského zákona, která přenáší zodpovědnost na platformy tak, aby ony byly zodpovědné za obsah, který se na nich nachází. Máme pracovní skupinu, která se pravidelně schází, je tady velký tlak na to, aby došlo ke změně a ta změna byla pro nás efektivní. Doufám, že to vyjde.
Společnost Bontonfilm byla loni podle Unie filmových distributorů čtvrtou největší na filmovém trhu, zatímco předloni jste byli druzí. Váš podíl na trhu byl předloni dokonce pětinový, kdežto loni jen devět procent. Co je důvodem takového kolísání? Je to tím, že když jeden rok nemáte dobrý film, tak spadnete?
Ten náš veliký nárůst byl způsoben odlukou hollywoodských titulů. Protože tím, jak byl pandemií přerušen distribuční řetězec, tak velké hollywoodské filmy jdou často ve stejný den do řady teritorií. A tím na trhu chyběla zahraniční produkce.
Ta ale chyběla všem.
Chyběla všem. Ale my jsme dominantně zaměřeni na lokální obsah. Bontonfilm za více než 30 let své existence prošel různými etapami. Když jsem se stal majitelem společnosti já, tak jsme začali otáčet nastavení, přestávali jsme být dominantně importérem filmů a začali jsme se stávat více exportérem nebo dodavatelem obsahu globálním digitálním platformám.
Česká filmografie
A loni klesl váš podíl, protože jste neměli dobrý český film?
Neměli jsme dost dobrých českých filmů. Ano, to se může stát, ale zatímco v kině jsme byli čtvrtí, tak na digitálním trhu jsme jednoznačně jedničkou. A to je pro nás klíčové.
Vaše úspěšné filmy v roce 2021 byly české komedie. Matky nebo Prvok, Šampon, Tečka a Karel. Pak také dokument o zpěváku Karlu Gottovi. Sám jste je popsal ve výroční zprávě jako filmy na relax po pandemii. Toto je vaše zaměření? Soustředíte se na české komedie a na dokumenty? A dá se na tom vydělat?
Vydělat v takto turbulentním kinoprostředí je doopravdy dnes těžké. To nebudu zastírat, protože my se musíme dostat do standardního, nového, předpokládatelného trhu.
A tam nejsme, protože nám to velké kolísání způsobené pandemií, inflací a tak dál ještě neposkytuje dostatečné množství dat na to, abychom dokázali srovnat, jak se filmy budou chovat.
Zdá se zřejmé, že do kina lidé půjdou, pokud budou mít pocit, že ta hodnota, kterou dostávají za dražší vstupenku, je dostatečná. To znamená, že to musí být event, musí to být událost, která zvedne lidi ze židle.
A to jsou české komedie?
To jsou některé české komedie. Kdybych se měl vrátit k roku 2021, tak Matky byl první velký český film po covidu. Byl tam jistý hlad po něčem českém, po nějakém normálním filmu. Titul Prvok, Šampon. Tečka a Karel je naše srdeční záležitost. Je to naše vlastní produkce. Společně se společnosti Frame100R Vojty Friče jsme pět let s Patrikem Hartlem připravovali tento film a měl to být nový odrazový můstek do naší produkce, což se povedlo. Film se stal vůbec nejúspěšnějším titulem celého roku a jsme za to strašně vděční.
Úspěšnost filmu
Dá se to poznat dopředu, než jste film začali vyrábět? Jedna věc je udělat si nějakou srdcovku, ale druhá věc je živit firmu. Jak o tom přemýšlíte?
Kdyby někdo na světě měl tento recept, tak nemá žádný propadák. Do filmového průmyslu ale vstupuje tolik faktorů, včetně počasí, že se to nikdy nedá vědět dopředu. To je to kouzlo a risk.
Šéf Barrandov Studia: Každý trouba v zahraničí si umí postavit ateliéry. Česko ale má i skvělé filmaře
Číst článek
Naší strategií je být relevantní, zabývat se tituly, které mají kulturní i společenskou relevanci.
A proto občas vydáváme tituly, jako je Party Hárder nebo film Okupace. Tituly, které jiné distribuční společnosti odmítají jako jistý bizár, tak my v nich vidíme jistou unikátnost a posun směrem dál. A o tyto filmy vždycky bojujeme, jako jsme bojovali o film Havel a hrozně jsme chtěli se Slávkem Horákem distribuovat jeho film.
Máte docela velký rozptyl, od filmu Havel přes Karla Gotta po připravovaného Karlose Vémolu. Proto by mě zajímalo, jak o těch filmech přemýšlíte?
My si myslíme, že to jsou tituly nebo témata, která lidi zajímají. Jsou to takové klíčové, stěžejní momenty toho průmyslu.
Řekl byste nějaký příklad, kdy váš instinkt, že to bude dobrý a výdělečný film, selhal?
Tak to se stává často. Když se podíváme na výsledky naší kinodistribuce za poslední rok, tak je tam málo věcí, na které můžeme být velmi pyšní. Třeba před pár týdny jsme vydávali titul Muž, který stál v cestě o Františku Kriegelovi.
Film byl výrobně ve velmi komplikované situaci, protože se natáčel v ukrajinskočeské koprodukci. Začala válka. Mělo se točit v Buči. Část filmu se tam natočila, ale přišla válka, tak se to celé muselo přenastavit na natáčení do Polska. Byly tam spory s autorem scénáře a podobně. To třeba diváky nezaujalo.
Já jsem přesto chtěl tento film vydat, protože se domnívám, že to je velmi důležitá etapa české historie a my velkých hrdinů za posledních pár staletí moc nemáme. Tak je dobré si připomínat každého, kdo se dokázal v těžké situaci vzepřít a odolat.
Jak to vidíte ekonomicky v letošním roce? Loni jste měli tržby asi 200 milionů korun. Byli jste v zisku, nebo jste se vrátili do ztráty, jako jste byli v minulých letech?
Byli jsme kolem nuly, protože nás dostihnul postcovidový efekt nižší návštěvnosti. U filmu je to vždycky boj. Jsem sám zvědav, jak to letos dopadne. Já jsem věčný optimista, to v showbyznysu musíte být. A já se nebojím.
Bontonfilm je dnes součástí naší skupiny Redbloom. Máme v portfoliu jiné společnosti, které se věnují jiným činnostem, takže si můžeme vypomoci. Kontinuálně nám roste digitální distribuce, kde je nárůst značný, a neopíráme se pouze o kino.
Máme kino rádi, rádi do něj chodíme, ale je třeba se dívat na distribuci optikou 21. století. Dnes ve světě AI a modernějších technologií se k segmentování na jednotlivé trhy, na oddělování licencí musí přistoupit jinak.
Jsme ve fázi vnitřní přeměny. K obchodním modelu budeme přistupovat trochu jinak v reakci právě na to, co se děje v Hollywoodu. To definitivním způsobem ovlivní, jaký bude český filmový průmysl.
