Vláda teď už doopravdy musí obracet každou miliardu opatrně, doporučuje ekonomka Zamrazilová
Česko prochází nejvyšší vlnou zdražování od 90. let. Inflaci je vyšší než v okolních státech. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová je přesvědčená, že pokud by předešlá vláda Andreje Babiše (ANO) hospodařila úsporněji, čelili bychom dnes méně drakonické inflaci. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) nesouhlasí: „Inflace roste všude ve světě a je to zejména z důvodu extrémního růstu cen energií a pohonných hmot.“
Inflace měla podle Zamrazilové v Česku velmi úrodné podhoubí na trhu práce už od roku 2018, kdy byl počet volných pracovních míst poprvé vyšší než počet uchazečů o práci. To společně s vysokým růstem minimální mzdy tlačilo na inflaci z trhu práce.
Ceny tuzemských výrobců podle ČSÚ v dubnu opět vzrostly - u zemědělských výrobků o osm procent, u průmyslových o dvě procenta. Debatují předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO)
„Když přišel covid, vlády všech zemí musely pomáhat. Ale musíme si uvědomit, že vydaly peníze za neodvedenou práci, nevyrobené zboží, neposkytnuté služby. Peníze neměly reálnou protihodnotu ve zboží nebo v produktivitě práce, měly vysoký inflační potenciál,“ vysvětluje někdejší členka bankovní rady České národní banky na Českém rozhlasu Plus.
„A proto země, které zadlužení zvýšily nejvíce, mají dnes nejvyšší inflaci. V první desítce zemí s nejvyšším zvýšením dluhu a současně nejvyšší inflací je kromě Česka také Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko. Takže to opravdu není náhoda,“ dodává.
Podle Karla Havlíčka (ANO) ale přispěla předešlá vláda současné obří inflaci tempem zadlužování v době covidu minimálně. Upozorňuje, že Česko tehdy dávalo do ekonomiky přibližně tolik, kolik nejvyspělejší země.
„Například Francie dávala výrazně více než my. A má dneska proti nám třetinovou inflaci. Tím hlavním důvodem není to, že země podpořily ekonomiku, ale je jednoznačně dán energetickými faktory. Jestliže nám meziročně elektřina stoupla o 30 procent, plyn o 44 procent, potraviny o 52 procent a pohonné hmoty o 41 procent, je zřejmé, že se poptávková inflace začala překlápět někde na sklonku roku na inflaci nákladovou. A na to výdaje státu v době covidové neměly zásadní vliv,“ míní první místopředseda hnutí ANO.
V Česku padly na úrodnější půdu
Zamrazilová ale upozorňuje, že na rozdíl od Česka v roce 2021 už drtivá většina evropských zemí snižovala zadlužení.
„Konkrétně Francie ho snížila skoro o dva procentní body, zatímco my jsme ho v tom už lze říci postcovidovém roce zvýšili o 4,2 procentního bodu. Tady vidím rozdíl v hospodaření v roce 2021,“ naznačuje.
Je samozřejmé, že ceny energií, paliv a surovin inflaci velice silně podpořily, pokračuje ekonomka. Ale v Česku padly na úrodnější půdu než jinde.
„Teď je potřeba nějakým způsobem nadměrný objem peněz z ekonomiky odsát. Měnové ukazatele zpomalují na šest procent, u oběživa dokonce na čtyři procenta, což znamená, že domácnosti své úspory jednak přesunují na spořicí účty a jednak je vydávají za zvýšené náklady. Takže inflace se skutečně začíná dostávat možná trochu více než z poloviny na nákladovou stranu. A poptávková inflace začíná mít nižší roli,“ upozorňuje.
Vláda připravila návrh nové valorizace plateb za státní pojištěnce. Odráží se v něm inflace
Číst článek
„Já bych polemizoval, jestli je nákladová inflace na úrovni 50, nebo 60 procent,“ reaguje Havlíček. Nevylučuje, že je inflace nákladová téměř z 80 procent.
„A zatímco všechny ostatní země včetně Česka s tím do konce roku rozumným způsobem bojovaly, naše vláda od začátku roku vsadila příliš na kartu, že si s tím poradí centrální banka. Stále věřila, že se jedná o poptávkovou inflaci. Neudělalo se s tím nic, a tak je růst cen od začátku roku až do konce dubna v České republice jeden z nejvyšších, rosteme pětinásobně vyšším tempem, než je průměr Evropské unie,“ naznačuje exministr průmyslu a obchodu.
Vláda nemůže de facto s inflací dělat nic jiného, než že se bude snažit stabilizovat veřejné finance, reaguje Zamrazilová.
„Jestliže vláda přikročí k plošným opatřením u energií, bude to muset nějakým způsobem firmám doplatit a bude to muset doplatit z peněz daňových poplatníků. Takže daňový poplatník to ve finále zaplatí tak jako tak. Vláda teď už doopravdy musí začít obracet každou miliardu velmi opatrně,“ zdůrazňuje.
