V plánu byl přebytkový rozpočet, nakonec Rusko loni hospodařilo se schodkem 3,9 bilionu rublů
Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu korun), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v úterý ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.
Ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu loni 24. února. Předtím země předpokládala, že za celý rok bude mít rozpočtový přebytek kolem jednoho procenta HDP. Ještě v září prezident Vladimir Putin předpovídal, že celoroční hospodaření zůstane v přebytku, který tehdy odhadl téměř na půl procenta HDP.
Deficit za prosinec dosáhl podle propočtů Bloombergu rekordních 3,9 bilionu rublů (1,26 bilionu korun). V té době už byl znát vliv západních sankcí spojených s nákupem ruské ropy, což pro ruskou státní pokladnu ve výsledku znamenalo výrazně nižší příjmy. Loni od ledna do konce listopadu byl rozpočet ještě v přebytku.
Nejtěžší boje na frontě. Rusové v Soledaru změnili taktiku, učí se od Ukrajinců, říká zpravodaj
Číst článek
„Ty indikátory nejsou špatné,“ řekl předseda ruské vlády Michail Mišustin. Ani on ani Siluanov se ale nezmínili o vlivu invaze na rozpočet.
Předběžné údaje naznačují, že celkové výdaje loni byly více než o třetinu vyšší, než uváděly prognózy zveřejněné před invazí na Ukrajinu. Vládní výdaje v Rusku podléhají značným sezonním výkyvům, prudce narůstají zpravidla před koncem roku.
Moskva byla v loňském roce nucena sáhnout do svého rozsáhlého státního fondu, do kterého ukládá peníze z prodeje nerostných surovin a který má na horší časy. Hodně peněz si také vypůjčila v domácích aukcích dluhopisů, neboť vynakládá větší částky na obranu a bezpečnost, uvedla agentura Reuters.
Ruské finance si vedou dobře
Koncem prosince Siluanov připustil, že strop na ruskou ropu by letos mohl deficit rozpočtu ještě zvýšit. K zavedení stropu loni přistoupily západní země, které Rusko za jeho invazi na Ukrajinu trestají sérií ekonomických i politických sankcí.
Příjmy z prodeje ropy, zemního plynu a dalších komodit v prvním pololetí pomohly zmírnit vliv rostoucích výdajů. Tento trend se ale teď obrací, protože cena ruské ropy se po zavedení stropu výrazně snížila. Kreml už začal redukovat či oddalovat výdaje nesouvisející s válkou na Ukrajině, vláda kromě toho jedná také o zvýšení daní pro některé velké firmy, aby pokryla výpadek v příjmech.
Rusové zahájili mohutný útok na Soledar, důležité místo pro obranu Bachmutu, hlásí Kyjev
Číst článek
Navzdory dopadům války jsou ale ruské veřejné finance zatím i nadále ve skvělé formě. Země za to vděčí přísné fiskální politice, kterou uplatňovala mnoho let před invazí. Deficit na letošní rok je odhadován na dvě procenta HDP, zhruba v souladu s loňským deficitem.
Odhadovaný kurz rublu se ale ještě opírá o cenu ruské ropy 70 dolarů za barel, což je asi 20 dolarů nad skutečnou cenou z prosince. Pokud by cena ruské ropy zůstala na prosincové úrovni, znamenalo by to výpadek v příjmech kolem 2,4 bilionu rublů, což by bylo 1,6 procenta HDP, uvádí Alexandr Isakov z Bloomberg Economics.
Země v západní Evropě dlouhodobě hospodaří s výrazně vyššími rozpočtovými deficity. Například vládní deficit Evropské unie za rok 2021 činil 4,6 procenta HDP, kromě Dánska a Lucemburska hospodařily s deficitem všechny členské země Unie.
