Šéf Monety: Kvůli válečné dani se banky soudit nebudou. Mají srdce králíka a nohy gazely
Debata o tom, kolik banky zaplatí, nebo nezaplatí státu letos na takzvané válečné dani z mimořádných zisků, je podle generálního ředitele Monety Money Bank Tomáše Spurného zcela mylná. Stát od nich totiž vybere více na běžných přímých i nepřímých daních, uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv.
A to i přesto, že letos v pololetí většina velkých bank, na které se daň z mimořádných zisků vztahuje, hlásí meziročně dvojciferný pokles profitu. Analytici tak odhadují, že místo 35 miliard korun, které chtělo z mimořádné daně, tzv. windfall tax do rozpočtu získat ministerstvo financí, to bude jen několik málo miliard. Například podle Štěpána Hájka z XTB to zatím vypadá na 4 až 6 miliard korun.
Nižší růst zisku velkých bank je ale daný tím, že zvedly úroky na vkladech svých klientů a tím se jim zvýšily náklady. Zároveň ale z vyšších úrokových výnosů na spořicích účtech odvádí státu vyšší srážkovou daň. Podle Spurného tak nakonec stát navíc 35 miliard korun od bank dostane, ale na běžných, nikoliv mimořádných daních.
Že by banky navýšily lidem úroky na spořicích a termínovaných vkladech proto, že nad nimi visel „Damoklův meč“ právě windfall tax, a tak raději místo placení vyšších daní přilákaly na úroky nové klienty, Spurný odmítá.
Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až pět tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů ‚hrnců‘
Číst článek
„My jsme maximálně tasili meč ve vztahu k naší konkurenci. Se strategií vyšších úrokových sazeb jsme začali už loni v srpnu. Ze 4,5 procenta jsme je zvýšili na 5,3 procenta. Od září minulého roku doposud jsme tak získali skoro 100 miliard korun nových depozit do banky,“ vysvětluje ředitel Monety s tím, že by to udělali za současných podmínek i bez windfall tax.
Samotné zavedení „válečné daně“ na rozdíl od některých svých kolegů přesto za omyl nepovažuje. „Současná vláda se snaží konsolidovat rozpočet a to je dobře. Myslím, že ministerstvo financí jenom podcenilo to, co banky odvedou na srážkové dani,“ uvedl Spurný. Připustil ale, že windfall tax je demotivační, protože je příliš vysoká.
Baterkárna, nanotechnologie, AI průmysl. Bez nich Česko zůstane v pasti průměru
Číst článek
Banky, ale i energetické firmy, na které se také vztahuje, mají zaplatit z případného mimořádného zisku 60 procent vedle běžné daně z příjmu ve výši 19 procent. Ministerstvo financí na ní dohromady i z energetiky tak chtělo vybrat letos 85 miliard korun a použít je na zmírnění důsledků energetické krize. Daň platí od letošního roku až do roku 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně již několikrát připustil, že windfall tax vláda může ukončit dříve.
Banky původně zvažovaly, že se proti vysoké mimořádné dani, která se navíc vztahuje jen na šest největších bank v Česku, a ne na všechny, budou společně bránit. To je ale zřejmě passé. „To byla pitomost. Banky mají srdce králíka a nohy gazely. Nejsou úplně dobře psychologicky a prakticky vybaveny, aby se se státem soudily. Je to nesmysl, musíme respektovat pravidla, která naše volené elity určí,“ domnívá se šéf Monety.
Jeho banka na válečné dani podle odhadů nakonec za letošní rok pošle do rozpočtu sumu v řádu stovek milionů.
Německo kýchne, Česko už má horečky
Manažer Unicornu ke kauze e-shopu Mamut: Věřili jsme, že je vše správně. Podvod jsme nečekali
Číst článek
Windfall tax pro banky vláda zavedla proto, že podle ní těží z vysokých úrokových sazeb určovaných Českou národní bankou. Ta se posunem až na 7 procent základní úrokové sazby snažila zchladit spotřebitelskou i firemní poptávku a bránit tak růstu rekordní inflace. Za celý loňský rok inflace dosáhla přes 15 procent a byla jedna z nejvyšších v EU. Nová bankovní rada a nový guvernér Aleš Michl, který vedení ČNB převzal loni v červenci po Jiřím Rusnokovi, se ale rozhodli sazbu nad sedm procent dál nezvyšovat. I když inflace i na začátku letošního roku rostla, sazby se tak již nepohnuly. Podle řady ekonomů je to chyba.
Terminálů na karty mají letos obchodníci míň než na konci roku. Kvůli EET. Ale jen nepatrně
Číst článek
Spurný ale ke kritikům této politiky nepatří. „Já jsem zastánce toho, že tam, kam se sazby dostaly v červenci minulého roku, je to de facto správná hladina. Potřebujeme totiž nějakou minimální míru sociální rovnosti v tom, co se bude následně dít,“ vysvětlil Spurný. Na mysli má silné ochlazení ekonomiky a recesi v případě dalšího zvyšování sazeb, která dopadá na firmy, a hlavně chudší domácnosti.
Česko je zatím v mírné technické recesi, podle Spurného už asi počtvrté za posledních 10 let. „To není obvyklé, protože modely recesí jsou v pěti nebo sedmiletých cyklech. Tím, že se sazby udržely na úrovni, kde dnes jsou, tak se sociální smír udržel,“ upozornil šéf banky.
Klienti ČEZu s vysokými zafixovanými cenami elektřiny budou moci od smlouvy bezplatně odstoupit
Číst článek
Proč se Česko tak často ocitá v recesi či jeho ekonomika silně kolísá, má podle něj více důvodů. Jedním z nich, který se projevuje také aktuálně, je naše provázanost s Německem. „Jsme velmi zaintegrováni do německé ekonomiky, takže když se v Německu kýchne, tak my máme angínu se strašnou horečkou. Je to funkce jak odbytu, tak investic,“ upozornil.
Domácnosti i podnikatelé si podle něj také v minulosti zvykli, že úrokové sazby byly na rekordně nízké úrovni a začali to brát jako samozřejmost. „Ale tak to není a k nestabilitě ekonomiky to také přispívá,“ varoval bankéř.
Státní Mero vypovědělo Unipetrolu smlouvu na přepravu ropy. Na vyjednání nové mají rok
Číst článek
Za rychlým loňským růstem inflace jsou podle něj vedle války na Ukrajině a toho, že jsme zranitelná otevřená ekonomika, také rozvrácené státní finance. Je proto dobře, že chce vláda šetřit. Reformy by podle něj měly být relativně rychlé a cílit primárně na oblasti, kde nejrychleji rostou výdaje státu, jako je zdravotnictví, školství nebo obrana. Vláda by také měla řešit, jak fungují investice do infrastruktury. Podle něj je to důležitější než nějaké „vize“ na deset či třicet let.
„Vize jsou fajn, ale nechal bych je někam do planetária. Myslím, že lepší je mít naprosto jasné tři oblasti, které státní finance nejvíce zatěžují a kde výdaje státu rostou nejrychleji. Vláda tak bude mít jasné cíle, co chce dokázat v letech, kdy bude u moci,“ soudí Spurný.
Nižší úroky? Tak v březnu
Výrobce dronů Primoco UAV chce jít s akciemi na hlavní trh pražské burzy
Číst článek
Názory na to, kdy ČNB začne úrokové sazby snižovat, se zatím různí. Guvernér Michl nedávno řekl, že bankovní rada o tom začne uvažovat na podzim, reálné je to zřejmě ale až po Novém roce.
Spurný ale pokles základní sazby od ČNB čeká ještě později. „Já jsem přesvědčený, že k tomu dojde až na konci prvního kvartálu příštího roku,“ uvedl.
Důvodem je podle něj zdražování různých komodit, hlavně ropy a tím i pohonných hmot. To vše v sobě nese inflační efekt. „Nebyl bych překvapen, kdyby byla už v srpnu inflace opět vyšší než v červenci. Je těžké teď říct, že jsme bitvu nad inflací vyhráli,“ varoval.
Co s drahými hypotékami
Za jeden z problémů Česka, který se s vysokými úroky nyní ještě prohloubil, považuje Spurný také špatnou dostupnost bydlení hlavně pro mladé lidi. Zatím ani nevidí světlo na konci tunelu. Řešením by podle něj byla větší podpora státu. „Dlouhodobě říkám, že stát by měl zajistit program garancí hypoték pro mladé lidi, kdy by banky mohly financovat 90 nebo 100 procent ceny nemovitosti. Tím by se dostupnost zvýšila, protože banky by měly komfort, že stát podporuje mladé rodiny,“ uvedl.
Jako v banánové republice. Pirátství nás každý rok připraví o stovky milionů, říká šéf Bontonfilmu
Číst článek
Spurný pracoval jako šéf banky v minulosti v Rumunsku a zmínil tak jeho příklad. „Takový program je v Rumunsku, jmenuje se Prima casa a je velmi úspěšný. Stát tak pomáhá zhruba 20 procentům všech nových hypoték. Když to zvládne Rumunsko, není asi nic lehčího než to opsat a uvést to do praxe,“ domnívá se.
Za nemožné pak považuje, že by samy banky mohly zlevnit úvěry na investice domácností do energetických úspor. A to v rámci změny, kdy vláda chystá škrty v dotacích stavebního spoření, ale dohodla se s bankami, že budou moci se stavebními úvěry zároveň distribuovat státní dotace v rámci programu zelená úsporám.
Covid změnil chování lidí. Do kina vyrazí ve velkém už jen na filmy slibující výjimečný divácký zážitek
Číst článek
„Stále se vedou nějaké debaty, co by měla být povinnost bank. Třeba že by měly energetické investice domácností financovat o dvě procenta levněji než hypotéky. Pokud je to pravda, že toto vychází z relevantních ministerstev, tak bych rád upozornil, že cena peněz v čase je dána trhem peněz, nikoliv fiatem (emisí nových peněz – pozn. red.) vlády nebo šéfů bank. Takže bavit se v takovém kontextu je naivní. Bylo by to neproveditelné v praxi, pokud by to stát nechtěl dotovat,“ upozornil Spurný.
Jaká je budoucnost Monety poté, co padlo její spojení s Airbank? A co si myslí o svém akcionáři Pavlu Tykačovi či zesnulém Petru Kellnerovi?
Celý rozhovor v audiu pořadu Peníze a vliv výše.
