Tendr nenaplnil očekávání vlády, čtyři nové jaderné bloky by vyšly na tři biliony korun, tvrdí Šnobr
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) překvapil tvrzením. že vláda stihne vykoupit minoritní akcionáře energetické firmy ČEZ, což následně dementoval. Sotva se ceny akcií uklidnily, ukázalo se, že stát nechce stavět jen jeden nový jaderný reaktor, ale možná až čtyři. „Zestátnění a stavba jaderných bloků je spojeno pupeční šňůrou, takže není pochyb, že se opravdu v tomto okamžiku odehrává zásadní rozhodnutí,“ soudí energetický expert Michal Šnobr.
Šnobr pro Český rozhlas Plus poukazuje i na podle něj nejednoznačné vyjádření premiéra, podle kterého pokud by v budoucnu přišel státní zásah, musí být dobře připraven a včas oznámen.
„Vláda o tomto kroku v minulosti vážně přemýšlela a v jiných dimenzích o tom pravděpodobně přemýšlí i teď,“ míní.
Kabinet má podle něj dvě možnosti: buď ostatním akcionářům nabídnout odkup akcií po vzoru Francie, k tomu ovšem pravděpodobně nemá dost odvahy. Proto se vydá cestou rozdělení společnosti na valné hromadě a ovládnutí klíčové výrobní části ČEZ.
Stát ve společnosti drží zhruba 70procentní podíl, pro rozdělení společnosti by ale na valné hromadě muselo hlasovat 90 procent všech akcionářů. Takzvaný lex ČEZ má tuto hranici snížit na 75 procent přítomných, což mezi těmi minoritními budí obavy.
Vláda chce postavit víc jaderných bloků. Americkou firmu Westinghouse z tendru vyřadila
Číst článek
„Obáváme se, že stát bude chtít své pozice zneužít a akcionáře vykoupit za nižší cenu, než by odpovídalo tržnímu ocenění. Divím se, že do dnešního dne nebyl stát schopen vysvětlit, o čem se tu už přes rok bavíme, a ty obavy vyloučit,“ dodává Šnobr, který sám je minoritním akcionářem ČEZu.
Investice století
Plán vlády na výstavbu až čtyř nových jaderných bloků Šnobr vnímá tak, že tendr na výstavbu jednoho bloku v Dukovanech se nepovedl a nenaplnil očekávání vlády ani ČEZ. Současně se prý ukazuje, že vláda nemá připravený plán financování.
Kolik může jaderný blok stát Šnobr, ilustruje na příkladu projektu britské elektrárny Hinkley Point, kde se cena za jeden blok vyšplhala v přepočtu na 650 až 700 miliard korun.
„V dnešních cenách, čili to dál poroste. To, co tady v minulosti říkal ČEZ a vláda, tedy 120 až 160 miliard korun, to nejde nazvat jinak než jako trik. To je pouze cena za technologii bez započítání ceny peněz a rizik, které ovšem představují 60 až 80 procent z celkové ceny,“ tvrdí.
Čtyři nové bloky by tak ve skutečnosti vyšly na tři biliony korun a je otázkou, zda je něco takového stát vůbec schopen ufinancovat.
„Možné to je za předpokladu, že takovou investici ponese výhradně stát, který si na rozdíl od komerční společnosti může návratnost projektu protáhnout klidně na 80 let se zdůvodněním strategického významu, a dokonce tím snížit cenu elektřiny pro spotřebitele,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus výše.
